1 Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi.
2 Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví.
3 Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn.
4 Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným.
5 Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly.
6 Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců.
7 Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých.
8 Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou.
9 Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač.
10 Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá.
11 Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel?
12 Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho?
13 Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým.
14 Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata.
15 Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho.
16 Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém.
17 Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé,
18 Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj.
19 Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných.
20 Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne.
21 Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj.
22 Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná?
23 Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré.
24 Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové.
25 Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého.
26 Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá.
27 Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj.
28 Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými.
29 Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho.
30 Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého,
31 A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená.
32 A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze.
33 Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,
34 V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
1 Ne sekvu malbonajn homojn, Kaj ne deziru esti kun ili;
2 Ĉar ilia koro pensas pri perfortaĵo, Kaj ilia buŝo parolas malbonaĵon.
3 Per saĝo konstruiĝas domo, Kaj per prudento ĝi fortikiĝas;
4 Kaj per sciado la ĉambroj pleniĝas Per ĉia havo grandvalora kaj agrabla.
5 Homo saĝa havas forton, Kaj homo prudenta estas potenca.
6 Kun pripenso faru militon; Kaj venko venas per multe da konsilantoj.
7 Tro alta estas la saĝo por malsaĝulo; Ĉe la pordego li ne malfermos sian buŝon.
8 Kiu intencas fari malbonon, Tiun oni nomas maliculo.
9 Malico de malsaĝulo estas peko; Kaj blasfemanto estas abomenaĵo por homo.
10 Se vi montriĝis malforta en tago de mizero, Via forto estas ja malgranda.
11 Savu tiujn, kiujn oni prenis por mortigi, Kaj ne fortiriĝu de tiuj, kiuj estas kondamnitaj al morto.
12 Se vi diras:Ni tion ne sciis, La esploranto de koroj ja komprenas, Kaj la gardanto de via animo ja scias, Kaj Li redonas al homo laŭ liaj faroj.
13 Manĝu, mia filo, mielon, ĉar ĝi estas bona; Kaj la mieltavolo estas dolĉa por via gorĝo;
14 Tia estas por via animo la sciado de saĝo, se vi ĝin trovis, Kaj ekzistas estonteco, kaj via espero ne pereos.
15 Ne insidu, ho malvirtulo, kontraŭ la domo de virtulo; Ne ataku lian ripozejon;
16 Ĉar sep fojojn virtulo falos, kaj tamen leviĝos; Sed malvirtuloj implikiĝas en la malfeliĉo.
17 Kiam falas via malamiko, ne ĝoju, Kaj ĉe lia malfeliĉo via koro ne plezuriĝu;
18 Ĉar eble la Eternulo vidos, kaj tio ne plaĉos al Li, Kaj Li returnos de li Sian koleron.
19 Ne koleru kontraŭ malbonfarantoj, Kaj ne enviu la malvirtulojn;
20 Ĉar la malbonulo ne havos estontecon; La lumilo de malvirtuloj estingiĝos.
21 Timu, mia filo, la Eternulon kaj la reĝon; Kun ribeluloj ne komunikiĝu.
22 Ĉar subite venos ilia pereo; Kaj kiu scias, kiam venos la puno de ambaŭ?
23 Ankaŭ ĉi tio estas vortoj de saĝuloj: Konsideri personojn ĉe juĝado estas ne bone.
24 Kiu diras al malvirtulo:Vi estas virtulo, Tiun malbenos popoloj, tiun malamos gentoj.
25 Sed kiuj faras riproĉojn, tiuj plaĉas, Kaj sur ilin venos bona beno.
26 Kiu respondas ĝustajn vortojn, Tiu kisas per la lipoj.
27 Plenumu vian laboron ekstere, Pretigu ĉion sur via kampo; Kaj poste aranĝu vian domon.
28 Ne atestu sen kaŭzo kontraŭ via proksimulo; Ĉu vi trompus per via buŝo?
29 Ne diru:Kiel li agis kontraŭ mi, tiel mi agos kontraŭ li; Mi redonos al la homo laŭ lia faro.
30 Mi pasis tra kampo de homo maldiligenta Kaj tra vinberĝardeno de sensaĝulo;
31 Kaj jen ĉie elkreskis urtiko, Ĉio estas kovrita de dornoj, Kaj la ŝtona muro estas detruita.
32 Kaj kiam mi vidis, mi prenis ĝin en mian koron, Mi rigardis, kaj ricevis instruon:
33 Iom da dormo, iom da dormeto, Iom da kunmeto de la manoj por kuŝado;
34 Kaj venos via malriĉeco kiel rabisto, Kaj via senhaveco kiel viro armita.