1 Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

2 Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.

3 Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.

4 Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

5 Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.

6 Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.

7 Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.

8 Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.

9 Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.

10 Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.

11 Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.

12 Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.

13 Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.

14 Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.

15 V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.

16 Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

17 Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.

18 Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.

19 Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.

20 Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.

21 Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.

22 Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.

23 Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.

24 Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.

25 Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.

26 Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.

27 Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.

28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.

29 Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.

30 Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.

31 Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.

32 Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.

33 Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.

1 The preparations of the heart in man, and the answer of the tongue, is from the LORD. 2 All the ways of a man are clean in his own eyes; but the LORD weigheth the spirits. 3 Commit thy works unto the LORD, and thy thoughts shall be established. 4 The LORD hath made all things for himself: yea, even the wicked for the day of evil. 5 Every one that is proud in heart is an abomination to the LORD: though hand join in hand, he shall not be unpunished. 6 By mercy and truth iniquity is purged: and by the fear of the LORD men depart from evil. 7 When a man’s ways please the LORD, he maketh even his enemies to be at peace with him. 8 Better is a little with righteousness than great revenues without right. 9 A man’s heart deviseth his way: but the LORD directeth his steps. 10 A divine sentence is in the lips of the king: his mouth transgresseth not in judgment. 11 A just weight and balance are the LORD’s: all the weights of the bag are his work. 12 It is an abomination to kings to commit wickedness: for the throne is established by righteousness. 13 Righteous lips are the delight of kings; and they love him that speaketh right.

14 The wrath of a king is as messengers of death: but a wise man will pacify it. 15 In the light of the king’s countenance is life; and his favour is as a cloud of the latter rain. 16 How much better is it to get wisdom than gold! and to get understanding rather to be chosen than silver! 17 The highway of the upright is to depart from evil: he that keepeth his way preserveth his soul. 18 Pride goeth before destruction, and an haughty spirit before a fall. 19 Better it is to be of an humble spirit with the lowly, than to divide the spoil with the proud. 20 He that handleth a matter wisely shall find good: and whoso trusteth in the LORD, happy is he. 21 The wise in heart shall be called prudent: and the sweetness of the lips increaseth learning. 22 Understanding is a wellspring of life unto him that hath it: but the instruction of fools is folly. 23 The heart of the wise teacheth his mouth, and addeth learning to his lips. 24 Pleasant words are as an honeycomb, sweet to the soul, and health to the bones. 25 There is a way that seemeth right unto a man, but the end thereof are the ways of death. 26 He that laboureth laboureth for himself; for his mouth craveth it of him.

27 An ungodly man diggeth up evil: and in his lips there is as a burning fire. 28 A froward man soweth strife: and a whisperer separateth chief friends.

29 A violent man enticeth his neighbour, and leadeth him into the way that is not good. 30 He shutteth his eyes to devise froward things: moving his lips he bringeth evil to pass. 31 The hoary head is a crown of glory, if it be found in the way of righteousness. 32 He that is slow to anger is better than the mighty; and he that ruleth his spirit than he that taketh a city. 33 The lot is cast into the lap; but the whole disposing thereof is of the LORD.