1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.

2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.

3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.

4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.

5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.

6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.

7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.

8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.

9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.

10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.

11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.

12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.

13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.

14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.

15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.

16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.

17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.

18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.

19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.

20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.

21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.

22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.

23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.

24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.

25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.

26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.

27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.

1 He, that being often reproved hardeneth his neck, shall suddenly be destroyed, and that without remedy. 2 When the righteous are in authority, the people rejoice: but when the wicked beareth rule, the people mourn. 3 Whoso loveth wisdom rejoiceth his father: but he that keepeth company with harlots spendeth his substance. 4 The king by judgment establisheth the land: but he that receiveth gifts overthroweth it. 5 A man that flattereth his neighbour spreadeth a net for his feet. 6 In the transgression of an evil man there is a snare: but the righteous doth sing and rejoice. 7 The righteous considereth the cause of the poor: but the wicked regardeth not to know it. 8 Scornful men bring a city into a snare: but wise men turn away wrath. 9 If a wise man contendeth with a foolish man, whether he rage or laugh, there is no rest. 10 The bloodthirsty hate the upright: but the just seek his soul. 11 A fool uttereth all his mind: but a wise man keepeth it in till afterwards. 12 If a ruler hearken to lies, all his servants are wicked. 13 The poor and the deceitful man meet together: the LORD lighteneth both their eyes. 14 The king that faithfully judgeth the poor, his throne shall be established for ever. 15 The rod and reproof give wisdom: but a child left to himself bringeth his mother to shame. 16 When the wicked are multiplied, transgression increaseth: but the righteous shall see their fall. 17 Correct thy son, and he shall give thee rest; yea, he shall give delight unto thy soul. 18 Where there is no vision, the people perish: but he that keepeth the law, happy is he. 19 A servant will not be corrected by words: for though he understand he will not answer. 20 Seest thou a man that is hasty in his words? there is more hope of a fool than of him. 21 He that delicately bringeth up his servant from a child shall have him become his son at the length. 22 An angry man stirreth up strife, and a furious man aboundeth in transgression. 23 A man’s pride shall bring him low: but honour shall uphold the humble in spirit. 24 Whoso is partner with a thief hateth his own soul: he heareth cursing, and bewrayeth it not. 25 The fear of man bringeth a snare: but whoso putteth his trust in the LORD shall be safe. 26 Many seek the ruler’s favour; but every man’s judgment cometh from the LORD. 27 An unjust man is an abomination to the just: and he that is upright in the way is abomination to the wicked.