1 Přednímu z kantorů na šušan eduth, zlatý žalm Davidův, k vyučování,

2 Když válku vedl proti Syrii Naharaim, a proti Syrii Soba, kdyžto navrátil se Joáb, pobiv Idumejských v údolí slaném dvanácte tisíců.

3 Bože, zavrhl jsi byl nás, roztrhls nás a hněvals se, navratiž se zase k nám.

4 Zatřásl jsi byl zemí a roztrhls ji, uzdraviž rozsedliny její, neboť se chvěje.

5 Ukazoval jsi lidu svému tvrdé věci, napájels nás vínem zkormoucení.

6 Ale nyní dal jsi těm, kteříž se tebe bojí, korouhev, aby ji vyzdvihli pro pravdu tvou. Sélah.

7 Ať jsou vysvobozeni milí tvoji, zachovávejž jich pravicí svou, a vyslyš mne.

8 Bůh mluvil skrze svatost svou, veseliti se budu, budu děliti Sichem, a údolí Sochot rozměřím.

9 Můjť jest Galád, můj i Manasses, a Efraim síla hlavy mé, Juda učitel můj.

10 Moáb medenice k umývání mému, na Edoma uvrhu obuv svou, proti mně, Palestino, trub.

11 Kdo mne uvede do města ohraženého? Kdo mne zprovodí až do Idumee?

12 Zdali ne ty, ó Bože, kterýž jsi nás byl zavrhl, a nevycházels, Bože, s vojsky našimi? [ (Psalms 60:13) Uděliž nám pomoci před nepřítelem, nebo marná jest pomoc lidská. ] [ (Psalms 60:14) V Bohu udatně sobě počínati budeme, a onť pošlapá nepřátely naše. ]

To the chief Musician upon Shushan-eduth, Michtam of David, to teach; when he strove with Aram-naharaim and with Aram-zobah, when Joab returned, and smote of Edom in the valley of salt twelve thousand.

1 O God, thou hast cast us off, thou hast scattered us, thou hast been displeased; O turn thyself to us again.

2 Thou hast made the earth to tremble; thou hast broken it: heal the breaches thereof; for it shaketh.

3 Thou hast shewed thy people hard things: thou hast made us to drink the wine of astonishment.

4 Thou hast given a banner to them that fear thee, that it may be displayed because of the truth. Selah.

5 That thy beloved may be delivered; save with thy right hand, and hear me.

6 God hath spoken in his holiness; I will rejoice, I will divide Shechem, and mete out the valley of Succoth.

7 Gilead is mine, and Manasseh is mine; Ephraim also is the strength of mine head; Judah is my lawgiver;

8 Moab is my washpot; over Edom will I cast out my shoe: Philistia, triumph thou because of me.

9 Who will bring me into the strong city? who will lead me into Edom?

10 Wilt not thou, O God, which hadst cast us off? and thou, O God, which didst not go out with our armies?

11 Give us help from trouble: for vain is the help of man.

12 Through God we shall do valiantly: for he it is that shall tread down our enemies.