1 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.2 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.17 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.25 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.27 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.30 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,31 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,35 (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.51 I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.

1 Naqueles tempos apareceu um decreto de César Augusto, ordenando o recenseamento de toda a terra.2 Este recenseamento foi feito antes do governo de Quirino, na Síria.3 Todos iam alistar-se, cada um na sua cidade.4 Também José subiu da Galiléia, da cidade de Nazaré, à Judéia, à Cidade de Davi, chamada Belém, porque era da casa e família de Davi,5 para se alistar com a sua esposa Maria, que estava grávida.6 Estando eles ali, completaram-se os dias dela.7 E deu à luz seu filho primogênito, e, envolvendo-o em faixas, reclinou-o num presépio; porque não havia lugar para eles na hospedaria.8 Havia nos arredores uns pastores, que vigiavam e guardavam seu rebanho nos campos durante as vigílias da noite.9 Um anjo do Senhor apareceu-lhes e a glória do Senhor refulgiu ao redor deles, e tiveram grande temor.10 O anjo disse-lhes: Não temais, eis que vos anuncio uma boa nova que será alegria para todo o povo:11 hoje vos nasceu na Cidade de Davi um Salvador, que é o Cristo Senhor.12 Isto vos servirá de sinal: achareis um recém-nascido envolto em faixas e posto numa manjedoura.13 E subitamente ao anjo se juntou uma multidão do exército celeste, que louvava a Deus e dizia:14 Glória a Deus no mais alto dos céus e na terra paz aos homens, objetos da benevolência {divina}.15 Depois que os anjos os deixaram e voltaram para o céu, falaram os pastores uns com os outros: Vamos até Belém e vejamos o que se realizou e o que o Senhor nos manifestou.16 Foram com grande pressa e acharam Maria e José, e o menino deitado na manjedoura.17 Vendo-o, contaram o que se lhes havia dito a respeito deste menino.18 Todos os que os ouviam admiravam-se das coisas que lhes contavam os pastores.19 Maria conservava todas estas palavras, meditando-as no seu coração.20 Voltaram os pastores, glorificando e louvando a Deus por tudo o que tinham ouvido e visto, e que estava de acordo com o que lhes fora dito.21 Completados que foram os oito dias para ser circuncidado o menino, foi-lhe posto o nome de Jesus, como lhe tinha chamado o anjo, antes de ser concebido no seio materno.22 Concluídos os dias da sua purificação segundo a Lei de Moisés, levaram-no a Jerusalém para o apresentar ao Senhor,23 conforme o que está escrito na lei do Senhor: Todo primogênito do sexo masculino será consagrado ao Senhor {Ex 13,2};24 e para oferecerem o sacrifício prescrito pela lei do Senhor, um par de rolas ou dois pombinhos.25 Ora, havia em Jerusalém um homem chamado Simeão. Este homem, justo e piedoso, esperava a consolação de Israel, e o Espírito Santo estava nele.26 Fora-lhe revelado pelo Espírito Santo que não morreria sem primeiro ver o Cristo do Senhor.27 Impelido pelo Espírito Santo, foi ao templo. E tendo os pais apresentado o menino Jesus, para cumprirem a respeito dele os preceitos da lei,28 tomou-o em seus braços e louvou a Deus nestes termos:29 Agora, Senhor, deixai o vosso servo ir em paz, segundo a vossa palavra.30 Porque os meus olhos viram a vossa salvação31 que preparastes diante de todos os povos,32 como luz para iluminar as nações, e para a glória de vosso povo de Israel.33 Seu pai e sua mãe estavam admirados das coisas que dele se diziam.34 Simeão abençoou-os e disse a Maria, sua mãe: Eis que este menino está destinado a ser uma causa de queda e de soerguimento para muitos homens em Israel, e a ser um sinal que provocará contradições,35 a fim de serem revelados os pensamentos de muitos corações. E uma espada transpassará a tua alma.36 Havia também uma profetisa chamada Ana, filha de Fanuel, da tribo de Aser; era de idade avançada.37 Depois de ter vivido sete anos com seu marido desde a sua virgindade, ficara viúva, e agora com oitenta e quatro anos não se apartava do templo, servindo a Deus noite e dia em jejuns e orações.38 Chegando ela à mesma hora, louvava a Deus e falava de Jesus a todos aqueles que em Jerusalém esperavam a libertação.39 Após terem observado tudo segundo a lei do Senhor, voltaram para a Galiléia, à sua cidade de Nazaré.40 O menino ia crescendo e se fortificava: estava cheio de sabedoria, e a graça de Deus repousava nele.41 Seus pais iam todos os anos a Jerusalém para a festa da Páscoa.42 Tendo ele atingido doze anos, subiram a Jerusalém, segundo o costume da festa.43 Acabados os dias da festa, quando voltavam, ficou o menino Jesus em Jerusalém, sem que os seus pais o percebessem.44 Pensando que ele estivesse com os seus companheiros de comitiva, andaram caminho de um dia e o buscaram entre os parentes e conhecidos.45 Mas não o encontrando, voltaram a Jerusalém, à procura dele.46 Três dias depois o acharam no templo, sentado no meio dos doutores, ouvindo-os e interrogando-os.47 Todos os que o ouviam estavam maravilhados da sabedoria de suas respostas.48 Quando eles o viram, ficaram admirados. E sua mãe disse-lhe: Meu filho, que nos fizeste?! Eis que teu pai e eu andávamos à tua procura, cheios de aflição.49 Respondeu-lhes ele: Por que me procuráveis? Não sabíeis que devo ocupar-me das coisas de meu Pai?50 Eles, porém, não compreenderam o que ele lhes dissera.51 Em seguida, desceu com eles a Nazaré e lhes era submisso. Sua mãe guardava todas estas coisas no seu coração.52 E Jesus crescia em estatura, em sabedoria e graça, diante de Deus e dos homens.