A Última Palavra vem do Senhor
(Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýť jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)
Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono.
Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
Cožkoli chce Hospodin, to činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech propastech.
Aj, přijdeť a stane se to, praví Panovník Hospodin, téhož dne, o kterémž jsem mluvil.
Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Zdali ruka Hospodinova ukrácena jest? Již nyní uzříš, přijde-li na to, což jsem mluvil, čili nic.
A on jest přede vším a všecko jím stojí.
Bůh silný není jako člověk, aby klamal, a jako syn člověka, aby se měnil. Což by řekl, zdaliž neučiní? Což by promluvil, zdali neutvrdí toho?
Tak bude slovo mé, kteréž vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což mi se líbí, a prospěšně to vykoná, k čemuž je posílám.
Vím, že všecko můžeš, a že nemůže překaženo býti tvému myšlení.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
Aj, já jsem Hospodin Bůh všelikého těla, zdaliž přede mnou může býti skryta která věc?