(Ješto nevíte, co zítra bude. Nebo jakýť jest život váš? Pára zajisté jest, kteráž se na maličko ukáže, a potom zmizí.)

Místo toho, co byste měli říci: Bude-li Bůh chtíti, a budeme-li živi, i učiníme toto nebo onono.

Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.

Cožkoli chce Hospodin, to činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech propastech.

Aj, přijdeť a stane se to, praví Panovník Hospodin, téhož dne, o kterémž jsem mluvil.

Tedy řekl Hospodin Mojžíšovi: Zdali ruka Hospodinova ukrácena jest? Již nyní uzříš, přijde-li na to, což jsem mluvil, čili nic.

A on jest přede vším a všecko jím stojí.

Bůh silný není jako člověk, aby klamal, a jako syn člověka, aby se měnil. Což by řekl, zdaliž neučiní? Což by promluvil, zdali neutvrdí toho?

Tak bude slovo mé, kteréž vyjde z úst mých. Nenavrátí se ke mně prázdné, ale učiní to, což mi se líbí, a prospěšně to vykoná, k čemuž je posílám.

Vím, že všecko můžeš, a že nemůže překaženo býti tvému myšlení.

Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.

Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.

Aj, já jsem Hospodin Bůh všelikého těla, zdaliž přede mnou může býti skryta která věc?