Amizade

4 Cizoložníci a cizoložnice, což nevíte, že přízeň světa jest nepřítelkyně Boží? A protož kdo by koli chtěl býti přítelem tohoto světa, nepřítelem Božím učiněn bývá.


16 Ale Rut řekla: Nenuť mne, abych tě opustiti a od tebe odjíti měla. Nebo kamž se koli obrátíš, půjdu, a kdekoli bydliti budeš, i já bydliti budu; lid tvůj lid můj, a Bůh tvůj Bůh můj.

17 Kdekoli umřeš, umru, a tu pochována budu. Toto mi učiň Hospodin, a toto přidej, že toliko smrt rozdělí mne s tebou.


1 I stalo se, že když přestal mluviti k Saulovi, duše Jonatova spojila se s duší Davidovou, tak že ho zamiloval Jonata jako sebe samého.

2 A tak Saul vzal jej k sobě toho dne, a nedopustil mu navrátiti se do domu otce jeho.

3 I učinil Jonata s Davidem smlouvu, proto že ho miloval jako duši svou.


10 Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého. Běda tedy samotnému, když by padl; nebo nemá druhého, aby ho pozdvihl.


10 Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte,


24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.


20 Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.


17 Železo železem se ostří; tak muž zostřuje tvář přítele svého.


11 Neboť velice žádám viděti vás, abych vám udělil částku nějakou milosti duchovní ku potvrzení vašemu,

12 To jest, abych spolu s vámi potěšen byl, skrze společnou i vaši i mou víru.


9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.


33 Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.


11 Nejmilejší, poněvadž tak miloval nás Bůh, i myť máme jedni druhé milovati.

12 Boha žádný nikdy nespatřil, ale milujeme-liť jedni druhé, Bůh v nás přebývá, a láska jeho dokonalá jest v nás.


9 Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.


28 Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.


7 Nejmilejší, milujmež jedni druhé; nebo láska z Boha jest, a každý, kdož miluje, z Boha se narodil, a znáť Boha.


1 Tedy řekl David: Jest-li ještě kdo pozůstalý z domu Saulova, abych jemu učinil milosrdenství pro Jonatu?


13 Většího milování nad to žádný nemá, než aby duši svou položil za přátely své.


9 Mast a kadění obveseluje srdce; tak sladkost přítele víc než rada vlastní.

10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.


17 Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.


5 Lepší jest domlouvání zjevné, než milování tajné.

6 Bezpečnější rány od přítele, než lahodná líbání nenávidícího.


19 Cti otce svého i matku, a milovati budeš bližního svého jako sebe samého.


9 Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své.

10 Nebo padne-li který z nich, druhý pozdvihne tovaryše svého. Běda tedy samotnému, když by padl; nebo nemá druhého, aby ho pozdvihl.


12 Ovšem, jestliže by se kdo jednoho zmocniti chtěl, dva postaví se proti němu; ano trojnásobní provázek nesnadně se přetrhne.


15 Již vás nebudu více nazývati služebníky, nebo služebník neví, co by činil pán jeho. Ale vás jsem nazval přáteli, nebo všecko, což jsem koli slyšel od Otce svého, oznámil jsem vám.


14 Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?


3 I učinil Jonata s Davidem smlouvu, proto že ho miloval jako duši svou.


24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,

25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.


1 Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!


10 Přítele svého a přítele otce svého neopouštěj, a do domu bratra svého nechoď v čas bídy své; lepšíť jest soused blízký, než bratr daleký.


1 Píseň stupňů, Davidova. Aj, jak dobré a jak utěšené, když bratří v jednomyslnosti přebývají!

2 Jako mast výborná na hlavě, sstupující na bradu, bradu Aronovu, tekoucí až i na podolek roucha jeho.

3 A jako rosa Hermon, kteráž sstupuje na hory Sionské. Nebo tu udílí Hospodin požehnání i života až na věky.


12 Totoť jest přikázání mé, abyste se milovali vespolek, jako i já miloval jsem vás.


6 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém.


21 A totoť přikázání máme od něho, aby ten, kdož miluje Boha, miloval i bratra svého.


9 Lépeť jest dvěma než jednomu; mají zajisté dobrý užitek z práce své.