Falar

22 Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.


19 Mnohé mluvení nebývá bez hříchu, kdož pak zdržuje rty své, opatrný jest.


15 Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, jdi a potresci ho mezi sebou a jím samým. Uposlechl-li by tebe, získal jsi bratra svého.


13 Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.


1 Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.


7 Modléce se pak, nebuďtež marnomluvní jako pohané; nebo se domnívají, že mnohomluvností svou to způsobí, aby byli uslyšáni.


21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.


9 Neodplacujíce zlého za zlé, ani zlořečenství za zlořečenství, ale raději dobrořečíce, vědouce, že jste k tomu povoláni, abyste požehnání dědičně obdrželi.


23 Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!


18 Synáčkové moji, nemilujmež slovem, ani jazykem toliko, ale skutkem a pravdou.


3 Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.


8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,


3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách.


1 Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.


2 V mnohém zajisté klesáme všickni. Kdožť neklesá v slovu, tenť jest dokonalý muž, mohoucí jako uzdou spravovati všecko tělo.


28 Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.


12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.


36 Ale pravím vám, že z každého slova prázdného, kteréž mluviti budou lidé, vydadí počet v den soudný.


9 Totiž, vyznáš-li ústy svými Pána Ježíše a srdcem svým uvěříš-li, že jej Bůh vzkřísil z mrtvých, spasen budeš.


4 Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.


45 Dobrý člověk z dobrého pokladu srdce svého vynáší dobré, a zlý člověk ze zlého pokladu srdce svého vynáší zlé. Nebo z hojnosti srdce mluví ústa jeho.


26 Ano také i Duch svatý pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.


8 Ó ať jsou naplněna ústa má chválením tebe, přes celý den slavením tebe.


19 A tak, bratří moji milí, budiž každý člověk rychlý k slyšení, ale zpozdilý k mluvení, zpozdilý k hněvu.


29 Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale ať jest každé promluvení dobré k vzdělání užitečnému, aby dalo milost posluchačům.