1 Minu lapsukesed, seda ma kirjutan teile, et te ei teeks pattu. Ja kui keegi pattu teeb, siis on meil eestkostja Isa juures, Jeesus Kristus, Kes on õige.
2 Ja Tema on lepitus meie pattude eest; aga mitte ükspäinis meie, vaid ka kogu maailma pattude eest.
3 Ja sellest me tunneme, et me oleme Tema ära tundnud, et me peame Tema käske.
4 Kes ütleb: „Mina tunnen Teda", ega pea Tema käske, see on valelik ja tõde ei ole tema sees.
5 Aga kes peab Tema sõna, selles on tõesti Jumala armastus saanud täiuslikuks. Sellest me tunneme, et me oleme Tema sees.
6 Kes ütleb enese Tema sisse jäävat, see on ka kohustatud elama niisugust elu nagu Tema elas.
7 Armsad, ma ei kirjuta teile uut käsku, vaid vana käsku, mis teil on olnud algusest; see vana käsk on sõna, mida te olete kuulnud.
8 Taas ma kirjutan teile uue käsu, mis on tõsi Tema sees ja teie sees, sest pimedus möödub ja tõeline valgus juba paistab.
9 Kes ütleb enese valguses olevat, aga vihkab oma venda, see on pimeduses siitsaadik.
10 Kes oma venda armastab, see püsib valguses ja temas ei ole pahandust.
11 Aga kes oma venda vihkab, see on pimeduses ja käib pimeduses ega tea, kuhu ta läheb, sest pimedus on teinud ta silmad pimedaks.
12 Ma kirjutan teile, lapsukesed, sest teie patud on andeks antud Tema nime pärast.
13 Ma kirjutan teile, isad, sest te olete ära tundnud Tema, Kes on algusest. Ma kirjutan teile, noored mehed, sest te olete ära võitnud tigeda.
14 Ma olen kirjutanud teile, lapsukesed, sest te olete ära tundnud Isa. Ma olen kirjutanud teile, isad, sest te olete ära tundnud Tema, Kes on algusest. Ma olen kirjutanud teile, noored mehed, sest te olete tugevad ja Jumala sõna püsib teie sees ja et te olete ära võitnud tigeda.
15 Ärge armastage maailma ega seda, mis on maailmas. Kui keegi maailma armastab, siis ei ole Isa armastust tema sees.
16 Sest kõik, mis on maailmas, lihahimu, silmahimu ja elukõrkus, ei ole Isast, vaid on maailmast.
17 Ja maailm kaob ja tema himu; aga kes teeb Jumala tahtmist, püsib igavesti.
18 Lapsukesed, nüüd on viimne aeg! Ja nagu te olete kuulnud, et kristusevastane tuleb, nõnda ongi nüüd ilmunud palju kristusevastaseid; siit me tunneme, et käes on viimne aeg.
19 Meist nad on lähtunud, kuid nad ei olnud meist; sest kui nad oleksid olnud meist, siis nad oleksid jäänud meie juurde. Ent nad läksid ära, et saaks ilmsiks, et kõik ei ole meist.
20 Teil on võidmine Pühalt ja teil kõigil on teadmine.
21 Mina ei ole teile kirjutanud sellepärast et te ei tea tõde, vaid et te seda teate ja et ühtki valet ei tule tõe seest.
22 Kes on valelik kui mitte see, kes salgab, et Jeesus on Kristus? See on kristusevastane, kes salgab Isa ja Poega.
23 Igaüks, kes salgab Poja, sel ei ole ka Isa. Kes tunnistab Poega, sellel on ka Isa.
24 Mida te olete algusest saadik kuulnud, see püsigu teis. Kui teis püsib see, mida te algusest saadik olete kuulnud, siis teiegi püsite Pojas ja Isas.
25 Ja see on tõotus, mille Tema meile on tõotanud: igavene elu.
26 Seda ma olen teile kirjutanud neist, kes teid eksitavad.
27 Ja teie - see võidmine, mille te olete saanud Temalt, jääb ju teisse ja teil ei ole vajadust, et keegi teid õpetaks; vaid nagu Tema võidmine teid kõiges õpetab, nõnda on see tõsi ega ole vale; ja nõnda nagu see teid on õpetanud, nõnda püsige Temas.
28 Ja nüüd, lapsukesed, jääge Temasse, et kui Ta ilmub, meil oleks julgus ja mitte häbi Tema ees, kui ta tuleb.
29 Kui te teate, et Ta on õige, siis te mõistate, et igaüks, kes teeb õigust, on Temast sündinud.
1 Synáčkové moji, totoť vám píši, abyste nehřešili. Pakliť by kdo zhřešil, přímluvci máme u Otce, Ježíše Krista spravedlivého.
2 A onť jest obět slitování za hříchy naše, a netoliko za naše, ale i za hříchy všeho světa.
3 A po tomť známe, že jsme jej poznali, jestliže přikázání jeho ostříháme.
4 Dí-liť kdo: Znám jej, a přikázání jeho neostříhá, lhářť jest, a pravdy v něm není.
5 Ale kdožť ostříhá slova jeho, v pravděť láska Boží v tom jest dokonalá. Po tomť známe, že jsme v něm.
6 Kdo praví, že v něm zůstává, máť, jakž on chodil, i tento tak choditi.
7 Bratří, ne nějaké nové přikázání vám píši, ale přikázání staré, kteréž jste měli od počátku. A to přikázání staré jestiť slovo to, kteréž jste slyšeli od počátku.
8 A zase přikázání nové píši vám, kteréžto jest pravé i v něm i v vás. Nebo tma pomíjí, a světlo to pravé již svítí.
9 Kdo praví, že jest v světle, a bratra svého nenávidí, v temnostiť jest až posavad.
10 Kdož miluje bratra svého, v světle zůstává, a pohoršení v něm není.
11 Ale kdož nenávidí bratra svého, v temnosti jest, a v temnosti chodí, a neví, kam jde; nebo temnost oslepila oči jeho.
12 Píši vám, synáčkové, žeť jsou vám odpuštěni hříchové pro jméno jeho.
13 Píši vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Píši vám, mládenci, že jste zvítězili nad zlým.
14 Píši vám, dítky, že jste poznali Otce. Psal jsem vám, otcové, že jste poznali toho, kterýž jest od počátku. Psal jsem vám, mládenci, že silní jste, a slovo Boží v vás zůstává, a že jste zvítězili nad zlým.
15 Nemilujtež světa, ani těch věcí, kteréž na světě jsou. Miluje-liť kdo svět, není lásky Otcovy v něm.
16 Nebo všecko, což jest na světě, jako žádost těla, a žádost očí, a pýcha života, toť není z Otce, ale jest z světa.
17 A svět hyne i žádost jeho, ale kdož činí vůli Boží, ten trvá na věky.
18 Dítky, poslední hodina jest, a jakož jste slýchaly, že antikrist přijíti má, i nyníť antikristové jsou mnozí. Odkudž známe, že poslední hodina jest.
19 Z násť jsou vyšli, ale nebyli z nás. Nebo byť byli z nás, byliť by zůstali s námi, ale vyšli z nás, aby zjeveni byli, že nejsou všickni z nás.
20 Vy pak máte pomazání od Svatého, a znáte všecko.
21 Nepsal jsem vám proto, že byste neznali pravdy, ale že ji znáte, a že všeliká lež není z pravdy.
22 A kdo jest lhář, nežli ten, kdož zapírá, že Ježíš není Kristus? Tenť jest antikrist; kdoť zapírá Otce, zapíráť i Syna.
23 Každý kdož zapírá Syna, nemáť ani Otce.
24 A protož zůstaniž v vás to, což jste slýchali od počátku. Zůstane-liť v vás to, co jste slýchali od počátku, i vy také v Synu i v Otci zůstanete.
25 A toť jest to zaslíbení, kteréž nám zaslíbil, totiž ten život věčný.
26 Tyto věci psal jsem vám o těch, kteříž vás svodí.
27 Ale pomazání to, kteréž jste vzali od něho, v vás zůstává, a aniž potřebujete, aby kdo učil vás, ale jakž pomazání to učí vás o všech věcech, a pravéť jest a neoklamavatelné, a jakž naučilo vás, tak v něm zůstávejte.
28 A nyní, synáčkové, zůstávejtež v něm, abychom, když by se ukázal, smělé doufání měli, a nebyli zahanbeni od něho v čas příchodu jeho.
29 Poněvadž víte, že on spravedlivý jest, znejtež také, že každý, kdož činí spravedlnost, z něho jest narozen.