1 Armsad, ärge uskuge igat vaimu, vaid katsuge vaimud läbi, kas nad on Jumalast; sest palju valeprohveteid on välja läinud maailma.
2 Sellest te tunnetate Jumala Vaimu: iga vaim, kes tunnistab Jeesust Kristust lihas tulnud olevat, see on Jumalast.
3 Ja ükski vaim, kes ei tunnista seda Jeesust, ei ole Jumalast; ja see on kristusevastase vaim, kelle te olete kuulnud tulemas olevat ja nüüd juba on maailmas.
4 Teie, lapsukesed, olete Jumalast ja olete nad ära võitnud; sest suurem on See, Kes on teie sees, kui see, kes on maailmas.
5 Nemad on maailmast; sellepärast nad räägivad maailmast ja maailm kuuleb neid.
6 Meie oleme Jumalast; kes tunneb Jumalat, võtab meid kuulda; kes ei ole Jumalast, ei võta meid kuulda. Sellest me tunneme tõe Vaimu ja eksituse vaimu.
7 Armsad, armastagem üksteist, sest armastus on Jumalast, ja igaüks, kes armastab, on Jumalast sündinud ja tunneb Jumalat.
8 Kes ei armasta, ei ole Jumalat ära tundnud; sest Jumal on armastus.
9 Selles on Jumala armastus meie vastu avalikuks saanud, et Jumal Oma ainusündinud Poja on läkitanud maailma, et me Tema läbi elaksime.
10 Selles on armastus — ei mitte selles, et meie oleme armastanud Jumalat, vaid selles, et Tema meid on armastanud ja on läkitanud Oma Poja lepituseks meie pattude eest.
11 Armsad, kui Jumal meid nõnda on armastanud, siis peame ka meie üksteist armastama.
12 Jumalat ei ole iialgi ükski näinud. Kui me üksteist armastame, siis jääb Jumal meisse ja Tema armastus on saanud täiuslikuks meie sees.
13 Sellest, et Ta meile on andnud osa Oma Vaimust, me tunneme, et me jääme Temasse ja Tema meisse.
14 Ja me oleme näinud ja tunnistame, et Isa on läkitanud Poja maailma Õnnistegijaks.
15 Kes tunnistab, et Jeesus on Jumala Poeg, sellesse jääb Jumal ning tema Jumalasse.
16 Ja me oleme tundma õppinud ja uskunud armastust, mis Jumalal on meie vastu. Jumal on armastus, ja kes jääb armastusse, see jääb Jumalasse ning Jumal jääb temasse.
17 Selles on armastus saanud täiuslikuks meie sees, et meil oleks julgust kohtupäeval; sest otsekui Tema on, nõnda oleme ka meie selles maailmas.
18 Kartust ei ole armastuses, vaid täiuslik armastus ajab kartuse välja, sest kartuses on nuhtlust; aga kes kardab, ei ole saanud täiuslikuks armastuses.
19 Me armastame, sest Tema on meid enne armastanud.
20 Kui keegi ütleb: „Mina armastan Jumalat", ja vihkab oma venda, siis ta on valelik. Sest kes ei armasta oma venda, keda ta on näinud, ei või armastada Jumalat, Keda ta ei ole näinud.
21 Ja meil on Temalt see käsk, et kes armastab Jumalat, see armastab ka oma venda.
1 Nejmilejší, ne každému duchu věřte, ale zkušujte duchů, jsou-li z Boha; nebo mnozí falešní proroci vyšli na svět.
2 Po tomto znejte Ducha Božího: Všeliký duch, kterýž vyznává Jezukrista v těle přišlého, z Boha jest.
3 Ale všeliký duch, kterýž nevyznává Jezukrista v těle přišlého, není z Boha; nýbrž toť jest ten duch antikristův, o kterémž jste slýchali, že přijíti má, a jižť jest nyní na světě.
4 Vy pak z Boha jste, synáčkové, a zvítězili jste nad nimi; nebo většíť jest ten, kterýž jest v vás, nežli ten, kterýž jest v světě.
5 Oni z světa jsou, a protož o světu mluví, a svět jich poslouchá.
6 My z Boha jsme. Kdo zná Boha, posloucháť nás; kdož pak není z Boha, neposloucháť nás. A po tomť poznáváme ducha pravdy a ducha bludu.
7 Nejmilejší, milujmež jedni druhé; nebo láska z Boha jest, a každý, kdož miluje, z Boha se narodil, a znáť Boha.
8 Kdož nemiluje, nezná Boha; nebo Bůh láska jest.
9 V tomť zjevena jest láska Boží k nám, že Syna svého toho jednorozeného poslal Bůh na svět, abychom živi byli skrze něho.
10 V tomť jest láska, ne že bychom my Boha milovali, ale že on miloval nás, a poslal Syna svého obět slitování za hříchy naše.
11 Nejmilejší, poněvadž tak miloval nás Bůh, i myť máme jedni druhé milovati.
12 Boha žádný nikdy nespatřil, ale milujeme-liť jedni druhé, Bůh v nás přebývá, a láska jeho dokonalá jest v nás.
13 Po tomtoť poznáváme, že v něm přebýváme, a on v nás, že z Ducha svého dal nám.
14 A myť jsme viděli, a svědčíme, že Otec poslal Syna svého spasitele světa.
15 Kdož by koli vyznával, že Ježíš jest Syn Boží, Bůh v něm přebývá, a on v Bohu.
16 A myť jsme poznali, a uvěřili o lásce, kterouž Bůh má k nám. Bůh láska jest, a kdož v lásce přebývá, v Bohu přebývá, a Bůh v něm.
17 V tomtoť jest k dokonání svému přišla láska Boží s námi, abychom bezpečné doufání měli v den soudný, kdyžto, jakýž jest on, takovíž i my jsme na tomto světě.
18 Bázněť není v lásce, ale láska dokonalá ven vyhání bázeň; nebo bázeň trápení má, kdož se pak bojí, není dokonalý v lásce.
19 My milujeme jej, nebo on prve miloval nás.
20 Řekl-li by kdo: Miluji Boha, a bratra svého nenáviděl by, lhář jest. Nebo kdož nemiluje bratra svého, kteréhož viděl, Boha, kteréhož neviděl, kterak může milovati?
21 A totoť přikázání máme od něho, aby ten, kdož miluje Boha, miloval i bratra svého.