1 Ja pärast seda käis Jeesus mööda Galileamaad, sest Ta ei tahtnud käia Juudamaal, kuna juudid püüdsid Teda tappa.

2 Aga juutide lehtmajade püha oli ligi.

3 Siis ütlesid ta vennad Temale „Mine siit ära Judeasse, et ka Su jüngrid näeksid Su tegusid, mida Sa teed;

4 sest ükski ei tee midagi salajas, kui ta tahab olla avalikkuses. Kui Sa niisuguseid asju teed, siis ilmuta Ennast maailmale!"

5 Sest Ta vennadki ei uskunud Temasse.

6 Siis ütles Jeesus neile: „Minu aeg ei ole veel tulnud, aga teie aeg on alati soodus.

7 Maailm ei või teid vihata, aga Mind ta vihkab, sest Mina tunnistan temast, et Tema teod on kurjad.

8 Minge teie üles pühiks; Mina veel ei lähe üles neiks pühiks, sest Minu aeg ei ole veel täis saanud."

9 Kui Ta neile seda oli ütelnud, jäi Ta Galileasse.

10 Ent kui Ta vennad olid üles läinud pühiks, läks Temagi üles, mitte avalikult, vaid otsegu

11 Siis otsisid juudid Teda pühil ja ütlesid: „Kus Ta on?"

12 Ja nurisemine Tema pärast oli suur hulkade seas. Mõned ütlesid: „Tema on hea!" Teised ütlesid: „Ei, vaid Ta eksitab rahvast!"

13 Kuid ükski ei rääkinud Temast julgesti hirmu pärast juutide ees.

14 Aga kui pühad juba olid poole peale jõudnud, läks Jeesus üles pühakotta ja õpetas.

15 Siis juudid panid seda imeks ning ütlesid: „Kuidas see Kirja tunneb ilma õppimata?"

16 Jeesus aga vastas neile ning ütles: „Minu õpetus ei ole Minu oma, vaid Selle, Kes Mind on läkitanud.

17 Kui keegi tahab teha Tema tahtmist, see tunneb, kas see õpetus on Jumalast või kas Mina räägin Iseenesest.

18 Kes iseenesest räägib, see otsib iseenese austust; aga Kes otsib selle austust, Kes Teda on läkitanud, See on tõeline ja Temas ei ole ülekohut.

19 Eks Mooses ole teile annud käsuõpetuse, ja ükski teie seast ei tee käsuõpetuse järele. Miks te püüate Mind tappa?"

20 Rahvas vastas: „Sul on kuri vaim; kes püüab Sind tappa?"

21 Jeesus kostis ning ütles neile: „Ūhe teo Ma tegin ja te kõik imestate.

22 Sellepärast on Mooses teile annud ümberlõikamise - mitte nii, et see on Moosesest, vaid esiisadest - ja te lõikate inimese ümber ka hingamispäeval.

23 Kui inimene lõigatakse ümber hingamispäeval, et Moosese käsuõpetust ei rikutaks, miks te siis olete pahased Minule, et Ma olen kogu inimese terveks teinud hingamispäeval?

24 Ärge mõistke kohut silmnäo järele, vaid mõistke õiget kohut!"

25 Siis ütlesid mõned Jeruusalema elanikest: „Eks See ole See, Keda nad püüavad tappa?

26 Ja ennäe, Tema räägib vabalt ja nad ei ütle Talle midagi. Kas on ehk meie ülemad tõesti ära tunnud, et Tema on Kristus?

27 Ometi me teame, kust Ta on. Aga kui Kristus tuleb, siis ei tea ükski, kust Ta on!"

28 Siis Jeesus hüüdis pühakojas õpetades ning ütles: „Küll te tunnete Mind ja teate, kust Ma olen, ja Ma ei ole tulnud iseenesest; aga tõeline on See, Kes Mind on läkitanud, Keda te ei tunne.

29 Mina tunnen Teda, sest Ma olen Temast, ja Tema on Mind läkitanud!"

30 Siis nad püüdsid Teda kinni võtta, aga ükski ei pistnud kätt Tema külge, sest Tema tund ei olnud veel tulnud.

31 Aga paljud rahva seast uskusid Temasse ja ütlesid: „Kui Kristus tuleb, kas Ta peaks tegema veel rohkem tunnustähti kui See on teinud?"

32 Variserid kuulsid rahvast isekeskis seda Temast sosistavat. Ja variserid ja ülempreestrid läkitasid sulaseid Teda kinni võtma.

33 Siis ütles Jeesus neile: „Ma olen veel üürikese aja teie juures ja siis Ma lähen Selle juure, Kes Mind on läkitanud.

34 Siis te otsite Mind, aga ei leia, ja kus Ma olen, sinna Te ei või tulla!"

35 Siis ütlesid juudid isekeskis: „Kuhu Ta tahab minna, et me Teda ei peaks leidma? Mõtleb Ta minna hajuvil asuvate kreeklaste juure ja õpetada kreeklasi?

36 Mis sõna see on, mis Ta ütles: Te otsite Mind, aga ei leia, ja kus Ma olen, sinna te ei või tulla?"

37 Aga pühade viimsel, suurel päeval seisis Jeesus ja kõneles valju häälega ning ütles: „Kui kellelgi on janu, see tulgu Minu juure ja joogu!

38 Kes usub Minusse, nagu Kiri ütleb, selle ihust peavad voolama elava vee jõed!"

39 Aga seda Ta ütles Vaimust, Kelle pidid saama need, kes Temasse usuvad; sest veel ei olnud Vaimu, ei olnud ju Jeesust veel mitte austatud.

40 Siis ütlesid paljud rahva seast, kes seda kõnet kuulsid: „Tema on tõesti see prohvet!"

41

42 Eks Kiri ütle, et Kristus tuleb Taaveti soost ja Petlemast, alevist, kust oli Taavet?"

43 Siis tekkis lahkmeel rahva sekka Tema pärast.

44 Aga mõned neist tahtsid Teda kinni võtta, kuid ükski ei pistnud kätt Tema külge.

45 Nii tulid sulased ülempreestrite ja variseride juure tagasi. Ja need küsisid neilt: „Mispärast te ei ole Teda toonud?"

46 Sulased kostsid: „Ūkski inimene ei ole iialgi nõnda rääkinud nagu See Inimene!"

47 Siis vastasid variserid neile: „Kas teiegi olete eksitatud?

48 Kas ükski ülemaist või variseridest on uskunud Temasse?

49 Aga see rahvahulk, kes ei tunne käsuõpetust, on neetud!"

50 Nikodeemus, kes enne oli Tema juure tulnud ja oli üks nende seast, ütleb neile:

51 „Kas meie seadus inimese hukka mõistab, enne kui ta tema üle kuulab ja teada saab, mis ta on teinud?"

52 Nad vastasid ning ütlesid temale: „Oled ka sina Galileast? Uuri ja vaata, ei Galileast ei tõuse prohvetit!"

53 Ja igaüks läks koju.

1 Potom pak chodil Ježíš po Galilei; nebo nechtěl býti v Judstvu, protože ho hledali Židé zabíti.

2 A byl blízko svátek Židovský, památka stánků.

3 Tedy řekli jemu bratří jeho: Vyjdi odsud, a jdi do Judstva, ať i učedlníci tvoji vidí skutky tvé, kteréž činíš.

4 Nižádný zajisté v skrytě nic nedělá, kdož chce vidín býti. Protož ty, činíš-li takové věci, zjeviž se světu.

5 Nebo ani bratří jeho nevěřili v něho.

6 I dí jim Ježíš: Čas můj ještě nepřišel, ale čas váš vždycky jest hotov.

7 Nemůžeť vás svět nenáviděti, ale mneť nenávidí; nebo já svědectví vydávám o něm, že skutkové jeho zlí jsou.

8 Vy jděte k svátku tomuto. Jáť ještě nepůjdu k svátku tomuto, nebo čas můj ještě se nenaplnil.

9 To pověděv jim, zůstal v Galilei.

10 A když odešli bratří jeho, tedy i on šel k svátku, ne zjevně, ale jako ukrytě.

11 Židé pak hledali ho v svátek, a pravili: Kde jest onen?

12 A mnoho řečí bylo o něm v zástupu. Nebo někteří pravili, že dobrý jest, a jiní pravili: Není, ale svodí zástup.

13 Žádný však o něm nemluvil zjevně pro bázeň Židů.

14 Když pak již polovici svátku se vykonalo, vstoupil Ježíš do chrámu, a učil.

15 I divili se Židé, řkouce: Kterak tento Písmo umí, neučiv se?

16 Odpověděl jim Ježíš a řekl: Mé učení neníť mé, ale toho, jenž mne poslal.

17 Bude-li kdo chtíti vůli jeho činiti, tenť bude uměti rozeznati, jest-li to učení z Boha, čili mluvím já sám od sebe.

18 Kdoť sám od sebe mluví, chvály své vlastní hledá, ale kdož hledá chvály toho, kterýž ho poslal, tenť pravdomluvný jest, a nepravosti v něm není.

19 Však Mojžíš dal vám Zákon? a žádný z vás neplní Zákona? Proč mne hledáte zamordovati?

20 Odpověděl zástup a řekl: Ďábelství máš. Kdo tě hledá zamordovati?

21 Odpověděl Ježíš a řekl jim: Jeden skutek učinil jsem, a všickni se tomu divíte.

22 Mojžíš vydal vám obřízku, (ne že by z Mojžíše byla, ale z otců,) a v sobotu obřezujete člověka.

23 Poněvadž člověk obřízku přijímá i v sobotu, aby nebyl rušen Zákon Mojžíšův, proč pak se na mne hněváte, že jsem celého člověka uzdravil v sobotu?

24 Nesuďte podle osoby, ale spravedlivý soud suďte.

25 Tedy někteří z Jeruzalémských pravili: Zdaliž toto není ten, kteréhož hledají zabíti?

26 A aj, svobodně mluví, a nic mu neříkají. Zdali jsou již právě poznali knížata, že tento jest právě Kristus?

27 Ale o tomto víme, odkud jest, Kristus pak když přijde, žádný nebude věděti, odkud by byl.

28 I volal Ježíš v chrámě, uče a řka: I mne znáte, i odkud jsem, víte. A všakť jsem nepřišel sám od sebe, ale jestiť pravdomluvný, kterýž mne poslal, jehož vy neznáte.

29 Ale já znám jej, nebo od něho jsem, a on mne poslal.

30 I hledali ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něho, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.

31 Z zástupu pak mnozí uvěřili v něj, a pravili: Kristus když přijde, zdali více divů činiti bude nad ty, kteréž tento činí?

32 Slyšeli pak farizeové zástup, an o něm takové věci rozmlouvá, i poslali farizeové a přední kněží služebníky, aby jej jali.

33 Tedy řekl jim Ježíš: Ještě maličký čas jsem s vámi, potom odejdu k tomu, jenž mne poslal.

34 Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy tam nemůžte přijíti.

35 I řekli Židé k sobě vespolek: Kam tento půjde, že my ho nenalezneme? Zdali v rozptýlení pohanů půjde, a bude učiti pohany?

36 Jaká jest to řeč, kterouž promluvil: Hledati mne budete, a nenaleznete, a kdež já budu, vy nemůžete přijíti?

37 V poslední pak den ten veliký svátku toho, stál Ježíš a volal, řka: Žízní-li kdo, pojď ke mně, a napij se.

38 Kdož věří ve mne, jakož dí Písmo, řeky z života jeho poplynou vody živé.

39 (A to řekl o Duchu svatém, kteréhož měli přijíti věřící v něho; nebo ještě nebyl dán Duch svatý, protože ještě Ježíš nebyl oslaven.)

40 Tedy mnozí z zástupu uslyševše tu řeč, pravili: Tentoť jest právě prorok.

41 Jiní pravili: Tentoť jest Kristus. Ale někteří pravili: Zdaliž od Galilee přijde Kristus?

42 Zdaž nedí písmo, že z semene Davidova a z Betléma městečka, kdež býval David, přijíti má Kristus?

43 A tak různice v zástupu stala se pro něj.

44 Někteří pak z nich chtěli ho jíti, ale žádný nevztáhl ruky na něj.

45 Tedy přišli služebníci k předním kněžím a k farizeům, i řekli jim oni: Proč jste ho nepřivedli?

46 Odpověděli služebníci: Nikdy tak člověk nemluvil, jako tento člověk.

47 I odpověděli jim farizeové: Zdali i vy jste svedeni?

48 Zdaliž kdo z knížat uvěřil v něho anebo z farizeů?

49 Než zástup ten, kterýž nezná Zákona. Zlořečeníť jsou.

50 I dí k nim Nikodém, ten, jenž byl přišel k němu v noci, kterýž byl jeden z nich:

51 Zdali Zákon náš soudí člověka, leč prve uslyší od něho a zví, co by činil?

52 Odpověděli a řekli jemu: Zdali i ty Galilejský jsi? Ptej se, žeť žádný prorok od Galilee nepovstal.

53 I šel jeden každý do domu svého.