1 Ärge mõistke kohut, et teie üle ei mõistetaks kohut.

2 Sest missuguse kohtuga te kohut mõistate, niisugusega mõistetakse teile kohut; ja missuguse mõõduga te mõõdate, niisugusega möödetakse ka teile.

3 Aga miks sa näed pindu oma venna silmas, kuid palki omas silmas sa ei pane tähele?

4 Või kuidas sa ütled oma vennale: Lase ma tõmban pinnu sinu silmast!? Ja vaata, palk on su omas silmas!

5 Sa silmakirjatseja! Tõmba esiti palk omast silmast, ja siis sa seletad tõmmata pindu oma venna silmast.

6 Ärge andke seda, mis on püha, koertele, ja ärge heitke oma pärle sigade ette, et nad neid ei sõtkuks oma jalgega ega käänduks ja teid ei kisuks.

7 Paluge, siis antakse teile; otsige, siis te leiate; koputage, siis avatakse teile.

8 Sest igaüks, kes palub, see saab, ja kes otsib, see leiab, ja kes koputab, sellele avatakse.

9 Või missugune inimene on teie seast, kellelt tema poeg palub leiba, ja ta annaks temale kivi?

10 Või kui ta palub kala, ja ta annaks temale mao?

11 Kui nüüd teie, kes olete kurjad, mõistate anda häid ande oma lastele, eks palju enam teie Isa taevas anna häid ande neile, kes Teda paluvad.

12 Sellepärast kõik, mida te tahate, et inimesed teile teevad, tehke ka neile; sest see on käsuõpetus ja prohvetid.

13

14 Ja kitsas on värav ja ahtake on tee, mis viib ellu, ja pisut on neid, kes selle leiavad.

15 Hoiduge valeprohveteist, kes tulevad teie juure lammaste riideis, aga seest-pidi on nad kiskjad hundid.

16 Nende viljast te tunnete nad. Ega viinamarju nopita kibuvitsust või viigimarju ohakaist?

17 Nõnda iga hea puu kannab head vilja, aga halb puu kannab halba vilja.

18 Hea puu ei või kanda halba vilja ega halb puu kanda head vilja.

19 Iga puu, mis ei kanna head vilja, raiutakse maha ja visatakse tulle.

20 Nõnda siis nende viljast te tunnete nad ära.

21 Mitte igaüks, kes Minule ütleb: Issand, Issand, ei saa Taevariiki, vaid kes teeb Mu Isa tahtmist, Kes on taevas.

22 Mitmed ütlevad Minule tol päeval: Issand, Issand, kas me ei ole Sinu nimel ennustanud ja Sinu nimel ajanud välja kurje vaime ja Sinu nimel teinud palju vägevaid tegusid?

23 Ja siis Ma tunnistan neile: Ma ei ole elades teid tunnud, taganege Minust, te ülekohtutegijad!

24 Igaüks nüüd, kes neid Mu sõnu kuuleb ja teeb nende järele, on võrreldav mõistliku mehega, kes ehitas oma koja kaljule.

25 Ja ränk sadu tuli ja tulid vetevoolud, ja tuuled puhusid ja sööstsid vastu seda koda; aga Ta ei langenud, sest Tema alus oli rajatud kaljule.

26 Ja igaüks, kes neid Minu sõnu kuuleb, aga ei tee nende järele, on võrreldav jõleda mehega, kes oma koja ehitas liivale.

27 Ja ränk sadu tuli ja tulid vetevoolud, ja tuuled puhusid ja sööstsid vastu seda koda, ja ta langes, ja tema langemine oli suur."

28 Ja sündis, kui Jeesus oli lõpetanud need kõned, et rahvahulgad hämmastusid Tema õpetusest;

29 sest Ta õpetas neid nõnda nagu see, kellel on meelevald, ja mitte nõnda nagu nende kirjatundjad.

1 Nesuďtež, abyste nebyli souzeni.

2 Nebo jakým soudem soudíte, takovýmž budete souzeni, a jakouž měrou měříte, takovouž bude vám zase odměřeno.

3 Kterakž pak vidíš mrvu v oku bratra svého, a v oku svém břevna necítíš?

4 Aneb kterak díš bratru svému: Nech, ať vyvrhu mrvu z oka tvého, a aj, břevno jest v oku tvém?

5 Pokrytče, vyvrz nejprv břevno z oka svého, a tehdy prohlédneš, abys vyňal mrvu z oka bratra tvého.

6 Nedávejte svatého psům, aniž mecte perel svých před svině, ať by snad nepotlačily jich nohama svýma, a psi obrátíce se, aby neroztrhaly vás.

7 Proste, a dánoť bude vám; hledejte, a naleznete; tlucte, a bude vám otevříno.

8 Nebo každý, kdož prosí, béře; a kdož hledá, nalézá; a tomu, jenž tluče, bude otevříno.

9 Nebo který z vás jest člověk, kteréhož kdyby prosil syn jeho za chléb, zdali kamene podá jemu?

10 A prosil-li by za rybu, zdali hada podá jemu?

11 Poněvadž tedy vy, jsouce zlí, umíte dobré dary dávati synům vašim, čím více Otec váš, jenž jest v nebesích, dá dobré věci těm, kteříž ho prosí?

12 A protož všecko, což byste chtěli, aby vám lidé činili, to i vy čiňte jim; toť zajisté jest Zákon i Proroci.

13 Vcházejte těsnou branou; nebo prostranná brána a široká cesta jest, kteráž vede k zahynutí, a mnoho jest těch, kteříž vcházejí skrze ni.

14 Nebo těsná jest brána a úzká cesta, kteráž vede k životu, a málo jest nalézajících ji.

15 Pilně se pak varujte falešných proroků, kteříž přicházejí k vám v rouše ovčím, ale vnitř jsou vlci hltaví.

16 Po ovocích jejich poznáte je. Zdaliž sbírají z trní hrozny, aneb z bodláčí fíky?

17 Takť každý strom dobrý ovoce dobré nese, zlý pak strom zlé ovoce nese.

18 Nemůžeť dobrý strom zlého ovoce nésti, ani strom zlý ovoce dobrého vydávati.

19 Všeliký strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vyťat a na oheň uvržen bývá.

20 A tak tedy po ovocích jejich poznáte je.

21 Ne každý, kdož mi říká: Pane, Pane, vejde do království nebeského, ale ten, kdož činí vůli Otce mého, kterýž v nebesích jest.

22 Mnozíť mi dějí v onen den: Pane, Pane, zdaliž jsme ve jménu tvém neprorokovali, a ve jménu tvém ďáblů nevymítali, a v tvém jménu zdaliž jsme divů mnohých nečinili?

23 A tehdyť jim vyznám, že jsem vás nikdy neznal. Odejděte ode mne, činitelé nepravosti.

24 A protož každého, kdož slyší slova má tato a zachovává je, připodobním muži moudrému, kterýž ustavěl dům svůj na skále.

25 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, a nepadl; nebo založen byl na skále.

26 A každý, kdož slyší slova má tato, a neplní jich, připodobněn bude muži bláznu, kterýž ustavěl dům svůj na písku.

27 I spadl příval, a přišly řeky, a váli větrové, a obořili se na ten dům, i padl, a byl pád jeho veliký.

28 I stalo se, když dokonal Ježíš řeči tyto, že se převelmi divili zástupové učení jeho.

29 Nebo učil je jako moc maje, a ne jako zákoníci.