1 Aga kui valgeks läks, tegid k
2 Nad sidusid Ta kinni, viisid Ta ära ja andsid Ta maavalitseja Pilaatuse kätte.
3 Siis Juudas, kes oli Ta ära annud, nähes, et Ta oli hukka m
4 ning ütles: „Ma olen pattu teinud, et ma ära andsin süütuma vere!" Aga nemad ütlesid: „Mis see meisse puutub? Vaata ise!"
5 Ja ta viskas h
6 Aga ülempreestrid v
7 Kuld nad pidasid n
8 Selle t
9 Siis läks täide, mis on üteldud prohvet Jeremija kaudu: „Ja ma v
10 ja andsin need potissepa p
11 Aga Jeesus seati maavalitseja ette. Ja maavalitseja küsis Temalt ning ütles: „Oled Sa Juutide Kuningas?" Aga Jeesus ütles: „Jah, olen!"
12 Kui siis ülempreestrid ja vanemad Tema peale kaebasid, ei vastanud Ta midagi.
13 Siis ütles Pilaatus Temale: „Eks Sa kuule, mida k
14 Ent Tema ei vastanud talle ühtainustki s
15 Aga tavaliselt laskis maavalitseja pühiks rahvale vabaks ühe vangi, keda nad tahtsid.
16 Ja neil oli siis kuulus vang, nimega Barabas.
17 Kui nad nüüd koos olid, ütles Pilaatus neile: „Kumma te tahate, et ma teile vabaks lasen, Barabase v
18 Sest ta teadis, et nad olid Ta annud kadeduse pärast tema kätte.
19 Aga kui maavalitseja istus kohtujärjel, läkitas tema naine ta juure ütlema: „Ärgu sul olgu ühtki tegemist Selle
20 Aga ülempreestrid ja vanemad meelitasid rahvahulki lahti paluma Barabast, aga hukka m
21 Ja maavalitseja kostis ning ütles neile: „Kumma neist kahest te tahate, et ma teile vabaks lasen?" Nemad ütlesid: „Barabase!"
22 Pilaatus ütles neile: „Mis ma siis pean tegema Jeesusega, Keda hüütakse Kristuseks?" Nemad ütlesid k
23 Maavalitseja küsis: „Mis kurja Ta siis on teinud?" Aga nad karjusid veel enam ja ütlesid: „Löödagu Ta risti!"
24 Kui Pilaatus nägi, et ta midagi ei v
25 Siis vastas k
26 Siis ta vabastas neile Barabase, aga Jeesust ta laskis rooskadega peksta ja andis Ta risti lüüa.
27 Siis v
28 Nad v
29 ja punusid kibuvitsust krooni ning panid selle Temale pähe, andsid Ta paremasse kätte pilliroo, heitsid Ta ette p
30 Ja nad sülitasid Tema peale ja v
31 Ja kui nemad Teda olid naernud, v
32 Välja minnes leidsid nad Küreene mehe, nimega Siimon. Seda nad sundisid kandma Tema risti.
33 Ja kui nad j
34 andsid nad Temale juua sapiga segatud viina. Kui Ta seda oli maitsnud, ei tahtnud Ta juua.
35 Aga kui nad Tema olid risti löönud, jaotasid nad Tema riided isekeskis ja heitsid liisku nende pärast
36 ning istusid maha ja valvasid Teda seal.
37 Ja Tema pea kohale nad panid pealkirja, millele oli kirjutatud Ta süü: „See on Jeesus, Juutide Kuningas!"
38 Siis löödi Temaga ühes risti käks röövlit, üks paremale ja teine vasakule poole.
39 Aga möödaminejad pilkasid Teda, vangutasid pead
40 ning ütlesid: „Sina, Kes templi lammutad ja kolme päevaga üles ehitad, aita Iseennast! Kui Sa oled Jumala Poeg, siis astu ristilt maha!"
41 N
42 „Teisi Ta on aidanud, Iseennast Ta ei v
43 Ta on lootnud Jumala peale, see päästku nüüd Tema, kui Ta tahab; sest Ta on ütelnud: Ma olen Jumala Poeg!"
44 Samuti teotasid Teda röövlidki, kes ühes Temaga olid risti löödud.
45 Aga kuuendal tunnil tuli pimedus üle kogu maa üheksanda tunnini.
46 Ūheksandal tunnil kisendas Jeesus suure häälega ning ütles: „Elii! Elii! Lemaa sabahtaani?" see on: „Mu Jumal! Mu Jumal! Miks Sa Mind oled maha jätnud?"
47 Aga kui m
48 Ja varsti jooksis üks nende seast, v
49 Aga teised ütlesid: „Oota, saab näha, kas Eelija tuleb Teda aitama?"
50 Aga Jeesus kisendas jälle suure häälega ja heitis hinge.
51 Ja vaata, templi eesriie kärises l
52 ja hauad läksid lahti, ja t
53 ja tulid välja haudadest ja läksid pärast Tema ülest
54 Aga kui pealik ja need, kes temaga ühes Jeesust valvasid, nägid maa värisevat ja seda, mis sündis, l
55 Ja seal oli palju naisi kaugelt vaatamas, kes Jeesust järgisid Galileast, Teda teenides;
56 nende seas oli Maarja Magdaleena ja Maarja, Jakoobuse ja Joosese ema, ja Sebedeuse poegade ema.
57 Aga kui
58 See läks Pilaatuse juure ja palus Jeesuse ihu. Siis Pilaatus käskis selle anda.
59 Ja Joosep v
60 ja pani Tema oma uude hauda, mille ta oli lasknud kalju sisse raiuda; ja ta veeretas suure kivi haua uksele ja läks ära.
61 Aga Maarja Magdaleena ja teine Maarja olid seal istumas haua kohal.
62 Teisel päeval, mis järgneb valmistuspäevale, tulid ülempreestrid ja variserid kokku Pilaatuse juure
63 ning ütlesid: „Isand, meile meenub, et see petis veel elus olles ütles: Ma t
64 Käsi nüüd hauda valve all pidada kolmanda päevani, et jüngrid ei tuleks ja Teda ära ei varastaks ega ütleks rahvale: Ta on surnuist üles t
65 Pilaatus ütles neile: „Siin on teil valvesalk! Minge ja pidage valvet nii hästi kui oskate!"
66 Nemad läksid ja v
1 A když bylo ráno, vešli v radu všickni přední kněží a starší lidu proti Ježíšovi, aby jej na smrt vydali.
2 I svázavše jej, vedli, a vydali ho Pontskému Pilátovi hejtmanu.
3 Tedy vida Jidáš, zrádce jeho, že by odsouzen byl, želeje toho, navrátil zase třidceti stříbrných předním kněžím a starším,
4 Řka: Zhřešil jsem, zradiv krev nevinnou. Oni pak řekli: Co nám do toho? Ty viz.
5 A on povrh ty stříbrné v chrámě, odšel pryč, a odšed, oběsil se.
6 A přední kněží vzavše peníze, řekli: Neslušíť jich vložiti do pokladnice, nebo mzda krve jest.
7 A poradivše se, koupili za ně pole to hrnčířovo, ku pohřebu poutníků.
8 Protož nazváno jest pole to pole krve, až do dnešního dne.
9 A tehdy naplnilo se povědění skrze Jeremiáše proroka řkoucího: A vzali třidceti stříbrných, mzdu ceněného, kterýž šacován byl od synů Izraelských,
10 A dali je za pole hrnčířovo, jakož mi ustanovil Pán.
11 Ježíš pak stál před vladařem. A otázal se ho vladař, řka: Ty-li jsi ten král Židovský? Řekl jemu Ježíš: Ty pravíš.
12 A když na něj přední kněží a starší žalovali, nic neodpověděl.
13 Tedy dí mu Pilát: Neslyšíš-li, kteraké věci proti tobě svědčí?
14 Ale on neodpověděl jemu k žádnému slovu, takže se vladař tomu velmi divil.
15 Měl pak obyčej vladař v svátek propustiti lidu vězně jednoho, kteréhož by chtěli.
16 I měli v ten čas vězně jednoho znamenitého, kterýž sloul Barabbáš.
17 Protož když se lidé sešli, řekl: Kterého chcete, ať vám propustím? Barabbáše-li, čili Ježíše, jenž slove Kristus?
18 Neboť věděl, že jej z závisti vydali.
19 A když seděl na soudné stolici, poslala k němu žena jeho, řkuci: Nic neměj činiti s spravedlivým tímto, nebo jsem mnoho trpěla dnes ve snách pro něho.
20 Ale přední kněží a starší navedli lid, aby prosili za Barabbáše, Ježíše pak aby zahubili.
21 I odpověděv vladař, řekl jim: Kterého chcete ze dvou, ať vám propustím? A oni řekli: Barabbáše.
22 Dí jim Pilát: Co pak učiním s Ježíšem, jenž slove Kristus? Řekli mu všickni: Ukřižován buď.
23 Vladař pak řekl: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali, řkouce: Ukřižován buď.
24 A vida Pilát, že by nic neprospěl, ale že by větší rozbroj byl, vzav vodu, umyl ruce před lidem, řka: Čist jsem já od krve spravedlivého tohoto. Vy vizte.
25 A odpověděv všecken lid, řekl: Krev jeho na nás i na naše syny.
26 Tedy propustil jim Barabbáše, ale Ježíše zbičovav, vydal, aby byl ukřižován.
27 Tedy žoldnéři hejtmanovi, vzavše Ježíše do radného domu, shromáždili k němu všecku svou rotu.
28 A svlékše jej, přiodíli ho pláštěm brunátným.
29 A spletše korunu z trní, vstavili na hlavu jeho, a dali třtinu v pravou ruku jeho, a klekajíce před ním, posmívali se jemu, řkouce: Zdráv buď, ó králi Židovský.
30 A plijíce na něho, brali třtinu a bili jej v hlavu.
31 A když se mu naposmívali, svlékli s něho plášť, a oblékli jej v roucho jeho. I vedli ho, aby byl ukřižován.
32 A vyšedše, nalezli člověka Cyrenenského, jménem Šimona. Toho přinutili, aby nesl kříž jeho.
33 I přišedše na místo, kteréž slove Golgata, to jest popravné místo,
34 Dali mu píti octa, smíšeného se žlučí. A okusiv ho, nechtěl píti.
35 Ukřižovavše pak jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, aby se naplnilo povědění proroka, řkoucího: Rozdělili sobě roucho mé, a o můj oděv metali los.
36 A sedíce, ostříhali ho tu.
37 I vstavili nad hlavu jeho vinu jeho napsanou: Totoť jest Ježíš, ten král Židovský.
38 I ukřižováni jsou s ním dva lotři, jeden na pravici a druhý na levici.
39 Ti pak, kteříž chodili tudy, rouhali mu se, ukřivujíce hlav svých,
40 A říkajíce: Hej, ty jako rušíš chrám Boží a ve třech dnech jej zase vzděláváš, pomoziž sám sobě. Jsi-li Syn Boží, sestupiž s kříže.
41 Tak podobně i přední kněží posmívajíce se s zákoníky a staršími, pravili:
42 Jiným pomáhal, sám sobě nemůž pomoci. Jestliže jest král Židovský, nechať nyní sstoupí s kříže, a uvěříme jemu.
43 Doufalť v Boha, nechať ho nyní vysvobodí, chce-liť mu; nebo pravil: Syn Boží jsem.
44 Takž také i lotři, kteříž byli s ním ukřižováni, utrhali jemu.
45 Od šesté pak hodiny tma se stala po vší té zemi až do hodiny deváté.
46 A při hodině deváté zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Eli, Eli, lama zabachtani? To jest: Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil?
47 A někteří z těch, jenž tu stáli, slyšíce, pravili, že Eliáše volá tento.
48 A hned jeden z nich běžev, vzal houbu, naplnil ji octem a vloživ na tresť, dával jemu píti.
49 Ale jiní pravili: Nech tak, pohledíme, přijde-li Eliáš, aby ho vysvobodil.
50 Ježíš pak opět volaje hlasem velikým, vypustil duši.
51 A aj, opona chrámová roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů, a země se třásla a skálé se pukalo,
52 A hrobové se otvírali, a mnohá těla zesnulých svatých vstala jsou.
53 A vyšedše z hrobů, po vzkříšení jeho přišli do svatého města a ukázali se mnohým.
54 Tedy centurio a ti, kteříž s ním byli, ostříhajíce Ježíše, vidouce zemětřesení a to, co se dálo, báli se velmi, řkouce: Jistě Syn Boží byl tento.
55 Byly také tu ženy mnohé, zdaleka se dívajíce, kteréž byly přišly za Ježíšem od Galilee, posluhujíce jemu,
56 Mezi nimiž byla Maria Magdaléna a Maria, matka Jakubova a Jozesova, a matka synů Zebedeových.
57 A když byl večer, přišel jeden člověk bohatý od Arimatie, jménem Jozef, kterýž také byl učedlník Ježíšův.
58 Ten přistoupil ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. Tedy Pilát rozkázal dáti tělo.
59 A vzav tělo Ježíšovo Jozef, obvinul je v plátno čisté,
60 A vložil do svého nového hrobu, kterýž byl vytesal v skále; a přivaliv kámen veliký ke dveřům hrobovým, odšel.
61 A byla tu Maria Magdaléna a druhá Maria, sedíce naproti hrobu.
62 Druhého pak dne, kterýž byl po velikém pátku, sešli se přední kněží a farizeové ku Pilátovi,
63 Řkouce: Pane, rozpomenuli jsme se, že ten svůdce řekl, ještě živ jsa: Po třech dnech vstanu.
64 Rozkažiž tedy ostříhati hrobu až do třetího dne, ať by snad učedlníci jeho, přijdouce v noci, neukradli ho, a řekli by lidu: Vstalť jest z mrtvých. I budeť poslední blud horší nežli první.
65 Řekl jim Pilát: Máte stráž; jděte, ostříhejte, jakž víte.
66 A oni šedše, osadili hrob strážnými, zapečetivše kámen.