1 Quando Abramo ebbe novantanove anni, l’Eterno gli apparve e gli disse: "Io sono l’Iddio onnipotente; cammina alla mia presenza e sii integro; 2 e io fermerò il mio patto fra me e te e ti moltiplicherò grandissimamente". 3 Allora Abramo si prostrò con la faccia a terra, e Dio gli parlò, dicendo: 4 "Quanto a me, ecco il patto che faccio con te; tu diventerai padre di una moltitudine di nazioni; 5 e non sarai più chiamato Abramo, ma il tuo nome sarà Abraamo, poiché io ti costituisco padre di una moltitudine di nazioni. 6 Ti farò moltiplicare grandissimamente, ti farò divenire nazioni, e da te usciranno dei re. 7 Fermerò il mio patto fra me e te e i tuoi discendenti dopo di te, di generazione in generazione; sarà un patto perenne, per il quale io sarò il Dio tuo e della tua progenie dopo di te. 8 A te e alla tua progenie dopo di te darò il paese dove abiti come straniero: tutto il paese di Canaan, quale proprietà perenne; e sarò loro Dio".

9 Poi Dio disse ad Abraamo: "Quanto a te, tu osserverai il mio patto: tu e la tua progenie dopo di te, di generazione in generazione. 10 Questo è il mio patto che voi osserverete, patto fra me e voi e la tua progenie dopo di te: ogni maschio fra voi sia circonciso. 11 E sarete circoncisi; e questo sarà un segno del patto fra me e voi. 12 All’età di otto giorni, ogni maschio sarà circonciso fra voi, di generazione in generazione: tanto quello nato in casa, quanto quello comprato con denaro da qualsivoglia straniero e che non sia della tua progenie. 13 Quello nato in casa tua e quello comprato con denaro dovrà essere circonciso; e il mio patto nella vostra carne sarà un patto perpetuo. 14 E il maschio incirconciso, che non sarà stato circonciso nella sua carne, sarà estromesso dal suo popolo: egli avrà violato il mio patto".

15 Dio disse ad Abraamo: "Quanto a Sarai tua moglie, non la chiamare più Sarai; il suo nome sarà, invece, Sara. 16 Io la benedirò, e ti darò anche un figlio da lei; io la benedirò e lei diverrà nazioni; re di popoli usciranno da lei". 17 Allora Abraamo si prostrò con la faccia a terra e rise; e disse in cuor suo: "Nascerà un figlio a un uomo di cento anni? e Sara, che ha novant’anni, partorirà forse?". 18 Allora Abraamo disse a Dio: "Di grazia, viva Ismaele nel tuo cospetto!". 19 Ma Dio rispose: "No, ma Sara tua moglie ti partorirà un figlio, e tu gli porrai nome Isacco; e io fermerò il mio patto con lui, un patto eterno per la sua progenie dopo di lui. 20 Quanto a Ismaele, io ti ho esaudito. Ecco, io l’ho benedetto, e farò che si moltiplichi e si accresca grandissimamente. Egli genererà dodici prìncipi, e io farò di lui una grande nazione. 21 Ma fermerò il mio patto con Isacco che Sara ti partorirà in questo tempo, l’anno prossimo". 22 Quando ebbe finito di parlare con lui, Dio lasciò Abraamo, salendo in alto. 23 E Abraamo prese Ismaele suo figlio e tutti quelli che gli erano nati in casa e tutti quelli che aveva comprato con il suo denaro, tutti i maschi fra la gente della casa di Abraamo, e li circoncise, in quello stesso giorno, come Dio gli aveva detto di fare. 24 Ora Abraamo aveva novantanove anni quando fu circonciso. 25 E Ismaele suo figlio aveva tredici anni quando fu circonciso. 26 In quel medesimo giorno fu circonciso Abraamo e Ismaele suo figlio. 27 E tutti gli uomini della sua casa, tanto quelli nati in casa quanto quelli comprati con denaro dagli stranieri, furono circoncisi con lui.

1 Když pak Abram byl v devadesáti devíti letech, ukázal se mu Hospodin, a řekl jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; chodiž ustavičně přede mnou a budiž dokonalým. 2 A učiním smlouvu svou mezi sebou a tebou a rozmnožím tě náramně velmi. 3 Padl pak Abram na tvář svou; i mluvil Bůh s ním, řka: 4 Jáť jsem, aj, smlouva má s tebou, a budeš otcem národů mnohých. 5 Aniž více slouti bude jméno tvé Abram, ale bude jméno tvé Abraham; nebo otcem mnohých národů učinil jsem tě. 6 A učiním, abys se rozplodil náramně velmi, a rozšířím tě v národy; i králové z tebe vyjdou. 7 Utvrdím také smlouvu svou mezi sebou a tebou, i mezi semenem tvým po tobě, po rodech jejich, za smlouvu věčnou, totiž abych byl Bohem tvým i semene tvého po tobě. 8 Nadto dám tobě i semeni tvému po tobě zemi, v nížto obýváš pohostinu, všecku zemi Kananejskou k vládařství věčnému; a budu jejich Bohem. 9 Řekl ještě Bůh Abrahamovi: Ty pak ostříhati budeš smlouvy mé, ty i símě tvé po tobě, po rodech svých. 10 Tatoť jest smlouva má mezi mnou a mezi vámi, i mezi semenem tvým po tobě, kteréž ostříhati budete: Aby obřezán byl mezi vámi každý pohlaví mužského. 11 Obřežete pak tělo hanby své; a to bude znamením smlouvy mezi mnou a mezi vámi. 12 Každý tedy pohlaví mužského osmého dne obřezán bude mezi vámi po rodech vašich, doma narozený i koupený za stříbro, z kterých by koli cizozemců byl, jenž není z semene tvého. 13 Konečně ať jest obřezán narozený v domě tvém, i koupený za peníze tvé; a budeť smlouva má na těle vašem za smlouvu věčnou. 14 Neobřezaný pak pacholík, kterýž by neobřezal těla neobřízky své, vyhlazena zajisté bude duše ta z lidu svého; nebo smlouvu mou zrušil. 15 Řekl také Bůh Abrahamovi: Sarai manželce své nebudeš říkati Sarai, ale Sára bude jméno její. 16 Nebo požehnám jí a dámť z ní syna; požehnámť jí, a bude v národy; králové národů z ní vyjdou. 17 Tedy padl Abraham na tvář svou, a zasmáv se, řekl v srdci svém: Zdali stoletému narodí se syn? A zdali Sára v devadesáti letech porodí? 18 I řekl Abraham Bohu: Ó byť jen Izmael živ byl před tebou! 19 Jemužto řekl Bůh: Nýbrž Sára manželka tvá porodí tobě syna, a nazůveš jméno jeho Izák; i utvrdím smlouvu svou s ním za smlouvu věčnou, i s semenem jeho po něm. 20 Také o Izmaele uslyšel jsem tě; a aj, požehnám jemu, a učiním to, aby se rozplodil, a rozmnožím ho náramně velmi; dvanáctero knížat zplodí, a rozšířím jej v národ veliký. 21 Ale smlouvu svou utvrdím s Izákem, kteréhožť porodí Sára po roce, při tomto času. 22 A když dokonal Bůh řeč svou s ním, vstoupil od Abrahama. 23 Vzal tedy Abraham Izmaele syna svého, i všecky zrozené v domě svém, i všecky koupené za stříbro své, každého, kdož byl pohlaví mužského, z domácích svých, a obřezal tělo neobřízky jejich hned v ten den, jakž s ním Bůh mluvil. 24 A byl Abraham v devadesáti devíti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho. 25 Izmael pak syn jeho byl v třinácti letech, když obřezáno bylo tělo neobřízky jeho. 26 Jednoho a téhož dne obřezáni jsou, Abraham a Izmael syn jeho. 27 I všickni domácí jeho, doma zrození i za stříbro od cizozemce koupení, obřezáni jsou s ním.