1 Dopo queste cose, Dio mise alla prova Abraamo, e gli disse: "Abraamo!". Ed egli rispose: "Eccomi". 2 E Dio disse: "Prendi ora tuo figlio, il tuo unico, colui che ami, Isacco, e va’ nel paese di Moria, e là offrilo in olocausto sopra uno dei monti che ti dirò". 3 Abraamo si alzò la mattina di buon’ora, mise la sella al suo asino, prese con sé due dei suoi servitori e Isacco suo figlio, spaccò della legna per l’olocausto, poi partì per andare al luogo che Dio gli aveva detto. 4 Il terzo giorno, Abraamo alzò gli occhi e vide da lontano il luogo. 5 Abraamo disse ai suoi servitori: "Rimanete qui con l’asino; io e il ragazzo andremo fin là e adoreremo; poi torneremo da voi". 6 E Abraamo prese la legna per l’olocausto e la mise addosso a Isacco suo figlio; poi prese in mano il fuoco e il coltello, ed entrambi s’incamminarono assieme. 7 Isacco parlò ad Abraamo suo padre e disse: "Padre mio!". Abraamo rispose: "Eccomi qui, figlio mio". E Isacco: "Ecco il fuoco e la legna, ma dov’è l’agnello per l’olocausto?". 8 Abraamo rispose: "Figlio mio, Dio se lo provvederà l’agnello per l’olocausto". E camminarono entrambi assieme. 9 Giunsero al luogo che Dio gli aveva detto e Abraamo costruì l’altare, sistemò la legna, legò Isacco suo figlio e lo mise sull’altare, sopra la legna. 10 Poi Abraamo stese la mano e prese il coltello per sgozzare suo figlio. 11 Ma l’angelo dell’Eterno gridò dal cielo e disse: "Abraamo, Abraamo". 12 Ed egli rispose: "Eccomi". E l’angelo: "Non mettere la mano addosso al ragazzo e non fargli alcun male; poiché ora so che tu temi Dio, perché non mi hai rifiutato tuo figlio, l’unico tuo". 13 Allora Abraamo alzò gli occhi, guardò, ed ecco dietro di sé un montone, impigliato per le corna in un cespuglio. Abraamo andò, prese il montone, e l’offrì in olocausto al posto di suo figlio. 14 E Abraamo chiamò quel luogo "Iavè-Irè". Per questo si dice oggi: "Al monte dell’Eterno sarà provveduto". 15 L’angelo dell’Eterno chiamò dal cielo Abraamo una seconda volta, e disse: 16 "‘Io giuro per me stesso’, dice l’Eterno, ‘che, siccome tu hai fatto questo e non mi hai rifiutato tuo figlio, l’unico tuo, 17 io certo ti benedirò e moltiplicherò la tua progenie come le stelle del cielo e come la sabbia che è sul lido del mare; e la tua progenie dominerà la porta dei suoi nemici. 18 E tutte le nazioni della terra saranno benedette nella tua progenie, perché tu hai ubbidito alla mia voce’". 19 Poi Abraamo se ne tornò ai suoi servitori; e si alzarono e se ne andarono insieme a Beer-Sceba. E Abraamo abitò a Beer-Sceba.

20 Dopo queste cose avvenne che fu riferito ad Abraamo questo: "Ecco, Milca ha partorito anche lei dei figli a Naor, tuo fratello: 21 Uz, suo primogenito, Buz suo fratello, Chemuel padre di Aram, 22 Chesed, Azo, Pildas, Idlaf e Betuel". 23 E Betuel generò Rebecca. Milca partorì questi otto a Naor, fratello di Abraamo. 24 E la sua concubina, che si chiamava Reuma, partorì anche lei Teba, Gaam, Taas e Maaca.

1 Když pakty věci pominuly, zkusil Bůh Abrahama, a řekl k němu: Abrahame! Kterýžto odpověděl: Teď jsem. 2 I řekl: Vezmi nyní syna svého, toho jediného svého, kteréhož miluješ, Izáka, a jdi do země Moria; a obětuj ho tam v obět zápalnou na jedné hoře, o níž povím tobě. 3 Tedy vstav Abraham velmi ráno, osedlal osla svého a vzal dva služebníky své s sebou, a Izáka syna svého; a nasekav dříví k oběti zápalné, vstal a bral se k místu, o němž pověděl mu Bůh. 4 Třetího pak dne pozdvihl Abraham očí svých, a uzřel to místo zdaleka. 5 A řekl Abraham služebníkům svým: Pozůstaňte vy tuto s oslem, já pak a dítě půjdeme tamto; a pomodlíce se, navrátíme se k vám. 6 Tedy vzal Abraham dříví k zápalné oběti, a vložil je na Izáka syna svého; sám pak nesl v ruce své oheň a meč. I šli oba spolu. 7 Mluvě pak Izák Abrahamovi otci svému, řekl: Otče můj! Kterýž odpověděl: Co chceš, synu můj? A řekl: Aj, teď oheň a dříví, a kdež hovádko k zápalné oběti? 8 Odpověděl Abraham: Bůh opatří sobě hovádko k oběti zápalné, synu můj. A šli předce oba spolu. 9 A když přišli k místu, o němž mu byl mluvil Bůh, udělal tu Abraham oltář, a srovnal dříví; a svázav syna svého, vložil ho na oltář na dříví. 10 I vztáhl Abraham ruku svou, a vzal meč, aby zabil syna svého. 11 Tedy zavolal na něho anděl Hospodinův s nebe a řekl: Abrahame, Abrahame! Kterýžto odpověděl: Aj, já. 12 I řekl jemu: Nevztahuj ruky své na dítě, aniž mu co čiň; neboť jsem již poznal, že se Boha bojíš, když jsi neodpustil synu svému, jedinému svému pro mne. 13 A pozdvih Abraham očí svých, viděl, a hle, skopec za ním vězel v trní za rohy své. I šel Abraham a vzal skopce toho, a obětoval jej v obět zápalnou místo syna svého. 14 A nazval Abraham jméno místa toho: Hospodin opatří. Odkudž říká se do dnes: Na hoře Hospodinově opatří se. 15 Zvolal pak anděl Hospodinův na Abrahama podruhé s nebe, 16 A řekl: Skrze sebe samého přisáhl jsem, praví Hospodin, poněvadž jsi učinil tu věc, že jsi neodpustil synu svému, jedinému svému: 17 Požehnám velmi tobě, a velice rozmnožím símě tvé jako hvězdy nebeské, a jako písek, kterýž jest na břehu mořském; nadto dědičně vládnouti bude símě tvé branami nepřátel svých. 18 Ano požehnáni budou v semeni tvém všickni národové země, proto že jsi uposlechl hlasu mého. 19 Tedy navrátil se Abraham k služebníkům svým; a vstavše, šli spolu do Bersabé; nebo bydlil Abraham v Bersabé. 20 A když se tyto věci staly, zvěstováno jest Abrahamovi v tato slova: Aj, porodila také Melcha syny Náchorovi, bratru tvému: 21 Husa prvorozeného svého, a Buza bratra jeho, a Chamuele, otce Aramova; 22 A Kazeda a Azana, a Feldasa, a Jidlafa i Bathuele. 23 Bathuel pak zplodil Rebeku. Osm těchto porodila Melcha Náchorovi, bratru Abrahamovu. 24 Ale i ženina jeho, jejíž jméno bylo Réma, porodila také ona Tábe a Gahama, Thása a Máchu.