1 Gli anni della vita di Sara furono centoventisette: questi furono gli anni della vita di Sara. 2 Sara morì a Chiriat-Arba, che è Ebron, nel paese di Canaan; e Abraamo venne a fare lutto per Sara e a piangerla. 3 Poi Abraamo si staccò dalla salma e parlò ai figli di Chet, dicendo: 4 "Io sono straniero e di passaggio fra voi; datemi la proprietà di un sepolcro fra voi, in modo che io seppellisca il mio morto e lo tolga dalla mia vista". 5 E i figli di Chet risposero ad Abraamo dicendogli: 6 "Ascoltaci, signore, tu sei fra noi un principe di Dio; seppellisci il tuo morto nel migliore dei nostri sepolcri, nessuno di noi ti rifiuterà il suo sepolcro perché tu seppellisca il tuo morto". 7 Abraamo si alzò, s’inchinò davanti al popolo del paese, davanti ai figli di Chet, e parlò loro dicendo: 8 "Se piace a voi che io tolga il mio morto dalla mia vista e lo seppellisca, ascoltatemi, e intercedete per me presso Efron figlio di Zoar 9 perché mi ceda la sua grotta di Macpela che è all’estremità del suo campo, e me la dia per il suo prezzo intero, come sepolcro di mia proprietà fra di voi". 10 Efron sedeva in mezzo ai figli di Chet; ed Efron, l’Ittita, rispose ad Abraamo in presenza dei figli di Chet, di tutti quelli che entravano per la porta della sua città, dicendo: 11 "No, mio signore, ascoltami! Io ti dono il campo e ti dono la grotta che si trova in esso; te ne faccio dono, alla presenza dei figli del mio popolo; seppellisci il tuo morto". 12 E Abraamo s’inchinò davanti al popolo del paese, 13 e parlò a Efron in presenza del popolo del paese, dicendo: "Ascoltami! Io ti darò il prezzo del campo; accettalo da me, e io seppellirò lì la salma". 14 Ed Efron rispose ad Abraamo, dicendogli: 15 "Signor mio, ascoltami! Un pezzo di terreno di quattrocento sicli d’argento, che cos’è fra me e te? Seppellisci dunque il tuo morto". 16 E Abraamo diede ascolto a Efron; e Abraamo pesò a Efron il prezzo che egli aveva detto alla presenza dei figli di Chet, quattrocento sicli d’argento, di buona moneta commerciale. 17 Così il campo di Efron che era a Macpela di fronte a Mamre, il campo con la grotta che c’era, e tutti gli alberi che erano nel campo e in tutti i confini intorno, 18 furono assicurati come proprietà di Abraamo, alla presenza dei figli di Chet e di tutti quelli che entravano per la porta della città di Efron. 19 Dopo questo, Abraamo seppellì Sara sua moglie nella grotta del campo di Macpela di fronte a Mamre, che è Ebron, nel paese di Canaan. 20 E il campo e la grotta che c’era, furono assicurati ad Abraamo, dai figli di Chet, come sepolcro di sua proprietà.

1 Živa pak byla Sára sto a sedmmecítma let; ta jsou léta života Sáry. 2 A umřela v městě Arbe, kteréž slove Hebron, v zemi Kananejské. I přišel Abraham, aby kvílil nad Sárou, a plakal jí. 3 Potom vstav Abraham od mrtvého svého, mluvil k synům Het, řka: 4 Hostem a příchozím jsem u vás; dejte mi místo ku pohřbu u vás, abych pochoval mrtvého svého od tváři své. 5 A odpovídajíce synové Het Abrahamovi, řekli jemu: 6 Slyš nás, pane milý! Kníže Boží jsi u prostřed nás, v nejpřednějších hrobích našich pochovej mrtvého svého; žádný z nás hrobu svého nebude zbraňovati tobě, abys neměl pochovati v něm mrtvého svého. 7 Abraham pak vstav, poklonil se lidu země té, totiž synům Het. 8 A mluvil s nimi, řka: Jestliže se vám líbí, abych pochoval mrtvého svého od tváři své, slyšte mne, a přimluvte se za mne k Efronovi synu Sohar, 9 Ať mi dá jeskyni Machpelah, kterouž má na konci pole svého; za slušné peníze ať mi ji dá u prostřed vás, k dědičnému pohřbu. 10 (Ten pak Efron seděl u prostřed synů Het.) Tedy odpověděl Efron Hetejský Abrahamovi při přítomnosti synů Het, přede všemi, kteříž vcházejí do brány města jeho, řka: 11 Nikoli, pane můj, ale slyš mne: Pole to dávám tobě, dávámť také i jeskyni, kteráž na něm jest; před očima synů lidu svého dávám ji tobě; pochovejž mrtvého svého. 12 Tedy poklonil se Abraham před lidem země té, 13 A mluvil k Efronovi v přítomnosti lidu země, řka: A však jestliže ty jsi ten, prosím, vyslyš mne! Dámť stříbro za pole, vezmi je ode mne, a pochovám mrtvého svého tam. 14 A odpovídaje Efron Abrahamovi, řekl jemu: 15 Můj pane, poslechni mne: Země ta za čtyři sta lotů stříbrných jest; ale mezi mnou a tebou co jest o to? Mrtvého svého pochovej. 16 I uposlechl Abraham Efrona, a odvážil mu stříbra, jakž oznámil při přítomnosti synů Het, čtyři sta lotů stříbrných, běžných mezi kupci. 17 A odvedeno jest pole Efronovo, kteréž bylo v Machpelah, proti Mamre, pole a jeskyně na něm, a všecko stromoví, což ho na tom poli i na všech mezech jeho vůkol, 18 Abrahamovi v držení, před očima synů Het, a všech, kteříž vcházejí do brány města toho. 19 A potom pochoval Abraham Sáru, manželku svou, v jeskyni pole Machpelah, proti Mamre, (to slove Hebron), v zemi Kananejské. 20 Protož odevzdáno jest pole to i jeskyně, kteráž byla na něm, Abrahamovi k dědičnému pohřbu od synů Het.