1 Kivánatosb a jó hírnév nagy gazdagságnál; ezüstnél és aranynál a kedvesség jobb.
2 A gazdag és szegény összetalálkoznak, mindkettõt pedig az Úr szerzi.
3 Az eszes meglátja a bajt és elrejti magát; a bolondok pedig neki mennek és kárát vallják.
4 Az alázatosságnak bére az Úr félelme, gazdagság és tisztesség és élet.
5 Tövisek [és] tõrök vannak a gonosznak útában; a ki megõrzi a maga lelkét, távol jár azoktól.
6 Tanítsd a gyermeket az õ útjának módja szerint; még mikor megvénhedik is, el nem távozik attól.
7 A gazdag a szegényeken uralkodik, és szolgája a kölcsönvevõ a kölcsönadónak.
8 A ki vet álnokságot, arat nyomorúságot; és az õ haragjának vesszeje megtöretik.
9 Az irgalmas szemû ember megáldatik, mert adott az õ kenyerébõl a szegénynek.
10 Ûzd el a csúfolót, és elmegy a háborgás is, és megszünik a patvarkodás és a szidalmazás.
11 A ki szereti a szívnek tisztaságát, beszéde kedvesség: annak barátja a király.
12 Az Úrnak szemei megõrzik a tudományt; a hitetlennek beszédét pedig felforgatja.
13 A rest azt mondja: oroszlán van ottkin, az utczák közepén megölettetném.
14 Mély verem az idegen asszonyoknak szája; a kire haragszik az Úr, oda esik.
15 A gyermek elméjéhez köttetett a bolondság; [de] a fenyítés vesszeje messze elûzi õ tõle azt.
16 A ki elnyomja a szegényt, hogy szaporítsa az õ [marháját]; a ki ád a gazdagnak: végre szûkölködésre [jut.]
17 Hajtsd füledet, és hallgasd a bölcseknek beszédeit; és a te elmédet figyelmeztesd az én tudományomra.
18 Mert gyönyörûséges lesz, ha megtartod azokat szívedben; legyenek együtt állandók a te ajkaidon!
19 Hogy az Úrban legyen a te bizodalmad, arra tanítottalak ma téged, igen, téged.
20 Nem írtam-é néked drága szép tanulságokat, tanácsokban és tudományban?
21 Hogy tudtodra adjam néked az igazság beszédinek bizonyos voltát: hogy igaz beszédet vígy válaszul elküldõidnek.
22 Ne rabold ki a szegényt, mert szegény õ; és meg ne rontsd a nyomorultat a kapuban;
23 Mert az Úr forgatja azoknak ügyét, és az õ kirablóik életét elragadja.
24 Ne tarts barátságot a haragossal, és a dühösködõvel ne menj;
25 Hogy el ne tanuld az õ útait, és tõrt ne keress tennen magadnak.
26 Ne légy azok közt, a kik kézbe csapnak, a kik adósságért kezeskednek.
27 Ha nincs néked mibõl megadnod; miért vegye el a te ágyadat te alólad?
28 Ne bontsd el a régi határt, melyet csináltak a te eleid.
29 Láttál-é az õ dolgában szorgalmatos embert? A királyok elõtt álland, nem marad meg az alsó rendûek között.
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.