1 내 아들아 나의 법을 잊어버리지 말고 네 마음으로 나의 명령을 지키라

2 그리하면 그것이 너로 장수하여 많은 해를 누리게 하며 평강을 더하게 하리라

3 인자와 진리로 네게서 떠나지 않게 하고 그것을 네 목에 매며 네 마음판에 새기라

4 그리하면 네가 하나님과 사람 앞에서 은총과 귀중히 여김을 받으리라

5 너는 마음을 다하여 여호와를 의뢰하고 네 명철을 의지하지 말라

6 너는 범사에 그를 인정하라 ! 그리하면 네 길을 지도하시리라

7 스스로 지혜롭게 여기지 말지어다 여호와를 경외하며 악을 떠날지어다

8 이것이 네 몸에 양약이 되어 네 골수로 윤택하게 하리라

9 네 재물과 네 소산물의 처음 익은 열매로 여호와를 공경하라

10 그리하면 네 창고가 가득히 차고 네 즙틀에 새 포도즙이 넘치리라

11 내 아들아 여호와의 징계를 경히 여기지 말라 그 꾸지람을 싫어하지 말라

12 대저 여호와께서 그 사랑하시는 자를 징계하시기를 마치 아비가 그 기뻐하는 아들을 징계함 같이 하시느니라

13 지혜를 얻은 자와 명철을 얻은 자는 복이 있나니

14 이는 지혜를 얻는 것이 은을 얻는 것보다 낫고 그 이익이 정금보다 나음이니라

15 지혜는 진주보다 귀하니 너의 사모하는 모든 것으로 이에 비교할수 없도다

16 그 우편 손에는 장수가 있고, 그 좌편 손에는 부귀가 있나니

17 그 길은 즐거운 길이요 그 첩경은 다 평강이니라

18 지혜는 그 얻은 자에게 생명나무라 지혜를 가진 자는 복되도다

19 여호와께서는 지혜로 땅을 세우셨으며 명철로 하늘을 굳게 펴셨고

20 그 지식으로 해양이 갈라지게 하셨으며 공중에서 이슬이 내리게 하셨느니라

21 내 아들아 완전한 지혜와 근신을 지키고 이것들로 네 눈 앞에서 떠나지 않게 하라

22 그리하면 그것이 네 영혼의 생명이 되며 네 목에 장식이 되리니

23 네가 네 길을 안연히 행하겠고 네 발이 거치지 아니하겠으며

24 네가 누울 때에 두려워하지 아니하겠고 네가 누운즉 네 잠이 달리로다

25 너는 창졸간의 두려움이나 악인의 멸망이 임할 때나 두려워하지말라

26 대저 여호와는 너의 의지할 자이시라 네 발을 지켜 걸리지 않게 하시리라

27 네 손이 선을 베풀 힘이 있거든 마땅히 받을 자에게 베풀기를 아끼지 말며

28 네게 있거든 이웃에게 이르기를 갔다가 다시 오라 내일 주겠노라 하지 말며

29 네 이웃이 네 곁에서 안연히 살거든 그를 모해하지 말며

30 사람이 네게 악을 행하지 아니하였거든 까닭없이 더불어 다투지말며

31 포학한 자를 부러워하지 말며 그 아무 행위든지 좇지 말라

32 대저 패역한 자는 여호와의 미워하심을 입거니와 정직한 자에게는 그의 교통하심이 있으며

33 악인의 집에는 여호와의 저주가 있거니와 의인의 집에는 복이 있느니라

34 진실로 그는 거만한 자를 비웃으시며 겸손한 자에게 은혜를 베푸시나니

35 지혜로운 자는 영광을 기업으로 받거니와 미련한 자의 현달함은 욕이 되느니라

1 Synu můj, na učení mé nezapomínej, ale přikázaní mých nechať ostříhá srdce tvé.

2 Dlouhosti zajisté dnů, i let života i pokoje přidadí tobě.

3 Milosrdenství a pravda nechť neopouštějí tě, přivaž je k hrdlu svému, napiš je na tabuli srdce svého,

4 A nalezneš milost a prospěch výborný před Bohem i lidmi.

5 Doufej v Hospodina celým srdcem svým, na rozumnost pak svou nezpoléhej.

6 Na všech cestách svých snažuj se jej poznávati, a onť spravovati bude stezky tvé.

7 Nebývej moudrý sám u sebe; boj se Hospodina, a odstup od zlého.

8 Toť bude zdraví životu tvému, a rozvlažení kostem tvým.

9 Cti Hospodina z statku svého, a z nejpřednějších věcí všech úrod svých,

10 A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem oplývati budou.

11 Kázně Hospodinovy, synu můj, nezamítej, aniž sobě oškliv domlouvání jeho.

12 Nebo kohož miluje Hospodin, tresce, a to jako otec syna, jejž libuje.

13 Blahoslavený člověk nalézající moudrost, a člověk vynášející opatrnost.

14 Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.

15 Dražší jest než drahé kamení, a všecky nejžádostivější věci tvé nevrovnají se jí.

16 Dlouhost dnů v pravici její, a v levici její bohatství a sláva.

17 Cesty její cesty utěšené, a všecky stezky její pokojné.

18 Stromem života jest těm, kteříž jí dosahují, a kteříž ji mají, blahoslavení jsou.

19 Hospodin moudrostí založil zemi, utvrdil nebesa opatrností.

20 Uměním jeho propasti protrhují se, a oblakové vydávají rosu.

21 Synu můj, nechť neodcházejí ty věci od očí tvých, ostříhej zdravého naučení a prozřetelnosti.

22 I budeť to životem duši tvé, a ozdobou hrdlu tvému.

23 Tehdy choditi budeš bezpečně cestou svou, a v nohu svou neurazíš se.

24 Když lehneš, nebudeš se strašiti, ale odpočívati budeš, a bude libý sen tvůj.

25 Nelekneš se strachu náhlého, ani zpuštění bezbožníků, když přijde.

26 Nebo Hospodin bude doufání tvé, a ostříhati bude nohy tvé, abys nebyl lapen.

27 Nezadržuj dobrodiní potřebujícím, když s to býti můžeš, abys je činil.

28 Neříkej bližnímu svému: Odejdi, potom navrať se, a zítrať dám, maje to u sebe.

29 Neukládej proti bližnímu svému zlého, kterýž s tebou dověrně bydlí.

30 Nevaď se s člověkem bez příčiny, jestližeť neučinil zlého.

31 Nechtěj záviděti muži dráči, aniž zvoluj které cesty jeho.

32 Nebo ohavností jest Hospodinu převrácenec, ale s upřímými tajemství jeho.

33 Zlořečení Hospodinovo jest v domě bezbožníka, ale příbytku spravedlivých žehná:

34 Poněvadž posměvačům on se posmívá, pokorným pak dává milost.

35 Slávu moudří dědičně obdrží, ale blázny hubí pohanění.