1 (H8:23)Kunpa minun pääni olisi kaivo ja silmäni kyynelten lähde, niin itkisin päivät ja yöt rakkaan kansani kaatuneita!

2 (H9:1) -- Olisipa minulla majapaikka autiomaassa! Silloin voisin jättää kansani, lähteä pois ihmisten luota. Kaikki he ovat avionrikkojia, pettureita koko joukko.

3 (H9:2) -- Heidän kielensä on kuin jännitetty jousi, aina valmiina valheeseen, totuudesta he eivät piittaa. He kulkevat synnistä syntiin, minusta he eivät tahdo tietää, sanoo Herra.

4 (H9:3)Varokaa ystäviänne, älkää luottako veljiinnekään! Veli pettää veljeään viekkaasti, ystävä parjaa ystäväänsä takanapäin.

5 (H9:4)Kaikki pettävät toisiaan, kukaan ei puhu totta, heidän kielensä on tottunut valheeseen. Vääryyttä he tekevät, eivät kykene kääntymään.

6 (H9:5)Sortoa sorron jälkeen, petosta petoksen päälle! Minusta he eivät välitä, sanoo Herra.

7 (H9:6)Sen vuoksi Herra Sebaot sanoo näin: -- Minä sulatan heidät kuin metallin, minä tutkin heidät. Mitä muuta voisin heille tehdä?

8 (H9:7)Heidän kielensä on tappava nuoli, heidän suustaan lähtee petollisia sanoja. He toivottavat kyllä rauhaa toinen toiselleen -- mutta sisimmässään he punovat juonia.

9 (H9:8)Enkö minä rankaisisi tällaisista teoista, enkö kostaisi tällaiselle kansalle?

10 (H9:9) -- Minä itken ja valitan vuorten tähden, laulan valitusvirren aromaan takia. Siellä on laitumet poltettu, kukaan ei siellä liiku, ei kuulu enää karjan ääntä. Villieläimet ja taivaan linnutkin ovat paenneet pois.

11 (H9:10) -- Minä teen Jerusalemista rauniokasan, jossa sakaalit asustavat. Juudan kaupungit minä teen autiomaaksi, jossa yksikään ihminen ei enää asu, sanoo Herra.

12 (H9:11)Minkä vuoksi maa on hävitetty, miksi se on kuin palanut autiomaa, jossa kukaan ei kulje? Kuka on niin viisas, että tämän käsittäisi? Onko ketään, jolle Herra on sen ilmoittanut ja joka voisi sen selittää?

18 (H9:17)Tulkaa kiireesti ja laulakaa meistä valituslaulu, niin että silmämme vuotavat vettä ja kyyneleet valuvat pitkin poskia.

20 (H9:19)Kuulkaa, naiset, Herran sana, tarkatkaa, mitä hän puhuu! Opettakaa tyttärillenne itkuvirsi, valituslaulu toinen toisellenne:

22 (H9:21)Julista tämäkin Herran sana: -- Ruumiita makaa maassa kuin lantaa pelloilla, kuin lyhteitä leikkaajien jäljiltä. Niitä ei kukaan korjaa.

23 (H9:22)Näin sanoo Herra: -- Älköön viisas kerskuko viisaudellaan, älköön väkevä voimillaan, älköön rikas rikkaudellaan.

24 (H9:23)Joka haluaa kerskua, kerskukoon sillä, että tuntee minut ja tietää, mitä minä tahdon. Sillä minä olen Herra, minun tekoni maan päällä ovat uskollisuuden, oikeuden ja vanhurskauden tekoja. Niitä minä tahdon myös teiltä, sanoo Herra.

1 Ó kdo mi to dá, aby hlava má byla vodou, a oči mé pramenem slzí, abych dnem i nocí oplakati mohl zmordovaných dcerky lidu svého.

2 Ó kdo mne postaví na poušti v hospodě pocestných, abych opustil lid svůj, a odešel od nich; nebo všickni jsou cizoložníci, zběř zpronevěřilých,

3 A natahují jazyka svého ke lži jako lučiště své. Zmocnili se na zemi, ale ne k pravdě; nebo ze zlého ve zlé jdou, a mne neznají, praví Hospodin.

4 Každý střez se bližního svého, a ne každému bratru se dověřuj; nebo každý bratr hledí všelijak podtrhnouti, a každý bližní jako utrhač chodí.

5 A jeden každý bližního svého oklamává, a pravdy nemluví; učí jazyk svůj mluviti lež, neprávě činíce, ustávají.

6 Tvůj byt jest u prostřed lidu přelstivého; pro lest nechtějí mne poznati, dí Hospodin.

7 Z té příčiny takto praví Hospodin zástupů: Aj, já přeháněje, pruboval jsem je. Jakž tedy již naložiti mám s dcerou lidu svého?

8 Střela zabíjející jest jazyk jejich, lest mluví. Ústy svými pokojně s bližním svým mluví, ale v srdci svém skládá úklady své.

9 Zdali pro takové věci nemám jich navštíviti? dí Hospodin. Zdaliž nad národem takovým nemá mstíti duše má?

10 Pro tyto hory dám se v pláč a v naříkání, a pro pastviště, kteráž jsou na poušti, v kvílení; nebo popálena budou, tak že nebude žádného, kdo by skrze ně šel, aniž bude slyšán hlas dobytka. Od ptactva nebeského až do hovada všecko se odbéře a odejde.

11 A obrátím Jeruzalém v hromady, příbytek draků, a města Judská obrátím v pustinu, tak že nebude obyvatele.

12 Kdo jest ten muž moudrý, ješto by rozuměl tomu? A k komu mluvila ústa Hospodinova, ješto by oznamoval to, proč zahynouti má tato země, a vypálena býti jako poušť, tak aby nebylo, kdo by skrze ni šel?

13 Nebo praví Hospodin: Proto že opustili zákon můj, kterýž jsem jim předložil, a neposlouchali hlasu mého, aniž chodili za ním,

14 Ale chodili za myšlénkami srdce svého a za Báli, čemuž je naučili otcové jejich:

15 Protož takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já nakrmím je, totiž lid tento, pelynkem, a napojím je vodou jedovatou.

16 Nebo rozptýlím je mezi národy,kterýchž neznali oni, ani otcové jejich, a posílati budu za nimi meč, až je do konce vyhladím.

17 Takto praví Hospodin zástupů: Pilně považte, a svolejte ty, kteréž naříkávají, ať přijdou, a k těm, kteréž jsou vycvičené, pošlete, aby přišly.

18 Nechť pospíší, a dadí se nad námi v naříkání, aby slzy tekly z očí našich, a víčka naše oplývala vodou.

19 Hlas zajisté naříkání slyšeti z Siona: Jak jsme pohubeni! Stydíme se náramně, že jsme ztratili zemi, že boří příbytky naše.

20 Anobrž slyšte, ženy, slovo Hospodinovo, a nechť přijme ucho vaše slovo úst jeho, abyste učily dcerky své naříkání, a jedna každá tovaryšku svou kvílení.

21 Nebo vlezla smrt okny našimi, vešla na paláce naše, aby vyhubila děti z rynků a mládence z ulic.

22 (Mluv i to: Takto dí Hospodin:) A padla mrtvá těla lidská jako hnůj po poli, a jako snopové za žencem, a není žádného, kdo by pochoval.

23 Takto praví Hospodin: Nechlub se moudrý v moudrosti své, ani se chlub silný v síle své, aniž se chlub bohatý v bohatství svém.

24 Ale v tom nechť se chlubí, kdo se chlubí, že rozumí a zná mne, že já jsem Hospodin, kterýž činím milosrdenství, soud i spravedlnost na zemi; nebo v těch věcech líbost mám, dí Hospodin.

25 Aj, dnové jdou, praví Hospodin, v nichž navštívím každého, obřezaného i neobřezaného,

26 Egyptské i Judské, a Idumejské i Ammonitské, a Moábské, i všecky, kteříž v nejzadnějším koutě bydlí na poušti. Nebo ti všickni národové jsou neobřezaní, tolikéž všecken dům Izraelský jest neobřezaného srdce.