1 Also antwortete der HERR dem Hiob und sprach:
2 Will der Tadler mit dem Allmächtigen hadern? Wer Gott zurechtweisen will, antworte nun!
3 Da antwortete Hiob dem HERRN und sprach:
4 Siehe, ich bin zu gering; was soll ich Dir antworten? Ich will meine Hand auf meinen Mund legen!
5 Ich habe einmal geredet und kann es nicht verantworten, und zum zweitenmal will ich es nicht mehr tun!
6 Und der HERR antwortete dem Hiob aus dem Wetter und sprach:
7 Gürte doch deine Lenden wie ein Mann; ich will dich fragen; sage her!
8 Willst du mir mein Recht absprechen, mir Ungerechtigkeit nachweisen, damit du gerecht seiest?
9 Ist denn dein Arm dem Arme Gottes gleich, oder sprichst du mit Donnerstimme wie er?
10 Bekleide dich doch mit Macht und Majestät und umgib dich mit Herrlichkeit und Glanz!
11 Ergieße deines Zornes Fluten, siehe an jeden Stolzen und demütige ihn!
12 Siehe an jeden Stolzen, erniedrige ihn und reiß die Gottlosen herunter!
13 Begrabe sie miteinander im Staub, umhülle ihre Angesichter mit Finsternis!
14 Dann will auch ich dich preisen, daß deine Rechte dir geholfen hat.
15 Siehe doch das Flußpferd, das ich gemacht habe wie dich: Gras frißt es wie ein Ochs!
16 Siehe doch, welche Kraft in seinen Lenden liegt und welche Stärke in den Sehnen seines Bauches!
17 Es biegt seinen Schweif wie eine Zeder; die Sehnen seiner Lenden sind fest verschlungen.
18 Seine Knochen sind wie eiserne Röhren, seine Schenkel wie geschmiedete Stäbe.
19 Es ist der Erstling der Wege Gottes; der es gemacht hat, reichte ihm sein Schwert.
20 Denn Futter tragen ihm die Berge, wo alle Tiere des Feldes spielen.
21 Unter Lotosgebüschen liegt es, versteckt im Rohr und Sumpf.
22 Lotosgebüsche decken es mit ihrem Schatten, die Weiden des Baches umgeben es.
23 Siehe, der Strom tritt über seine Ufer! Es fürchtet sich nicht; es bleibe wohl ruhig, wenn ein Jordan sich in seinen Mund ergöße!
24 Fängt man es wohl vor seinen Augen? Kann man mit Stricken seine Nase durchbohren?
25 Ziehst du das Krokodil mit der Angel heraus, legst du ihm einen Zaum ins Maul?
26 Kannst du einen Ring an seine Nase legen und einen Haken durch seine Kinnbacken stoßen?
27 Wird es dich lange bitten oder dir Zärtlichkeiten sagen?
28 Wird es einen Bund mit dir schließen, daß du es zum ewigen Knechte machest?
29 Kannst du mit ihm spielen wie mit einem Vögelein, oder es anbinden für deine Mädchen?
30 Verkaufen es die Genossen untereinander, oder teilen es die Händler unter sich?
31 Kannst du seine Haut mit Pfeilen spicken und mit Fischerhaken seinen Kopf?
32 Lege deine Hand daran. Du wirst des Kampfes nicht vergessen, wirst es nicht zum zweitenmal tun!
1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:
2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.
3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?
4 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?
5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.
6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.
7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.
8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.
9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.
10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.
11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.
12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.
13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.
14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.
15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.
16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.
17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.
18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.
19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?
20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?
21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?
22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?
23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?
24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]