1 Och HERREN talade till Job ur stormvinden och sade:

2 Omgjorda såsom en man dina länder; jag vill fråga dig, och du må giva mig besked.

3 Vill du göra min rätt om intet och döma mig skyldig, för att själv stå såsom rättfärdig?

4 Har du en sådan arm som Gud, och förmår du dundra med din röst såsom han?

5 Pryd dig då med ära och höghet, kläd dig i majestät och härlighet.

6 Gjut ut din vredes förgrymmelse, ödmjuka med en blick allt vad högt är.

7 Ja, kuva med en blick allt vad högt är, slå ned de ogudaktiga på stället.

8 Göm dem i stoftet allasammans, ja, fjättra deras ansikten i mörkret.

9 Då vill jag prisa dig, också jag, för segern som din högra hand har berett dig.

10 Se, Behemot, han är ju mitt verk såväl som du. Han lever av gräs såsom en oxe.

11 Och se vilken kraft han äger i sina länder, vilken styrka han har i sin buks muskler.

12 Han bär sin svans så styv som en ceder, ett konstrikt flätverk äro senorna i hans lår.

13 Hans benpipor äro såsom rör av koppar, benen i hans kropp likna stänger av järn.

14 Förstlingen är han av vad Gud har gjort; hans skapare själv har givit honom hans skära.

15 Ty foder åt honom frambära bergen, där de vilda djuren alla hava sin lek.

16 Under lotusträd lägger han sig ned, i skygdet av rör och vass.

17 Lotusträd giva honom tak och skugga, pilträd hägna honom runt omkring.

18 Är floden än så våldsam, så ängslas han dock icke; han är trygg, om ock en Jordan bryter fram mot hans gap.

19 Vem kan fånga honom, när han är på sin vakt, vem borrar en snara genom hans nos?

20 Kan du draga upp Leviatan med krok och med en metrev betvinga hans tunga?

21 Kan du sätta en sävhank i hans nos eller borra en hake genom hans käft?

22 Menar du att han skall slösa på dig många böner eller tala till dig med mjuka ord?

23 Att han skall vilja sluta fördrag med dig, så att du finge honom till din träl för alltid?

24 Kan du hava honom till leksak såsom en fågel och sätta honom i band åt dina tärnor?

25 Pläga fiskarlag köpslå om honom och stycka ut hans kropp mellan krämare?

26 Kan du skjuta hans hud full med spjut och hans huvud med fiskharpuner?

27 Ja, försök att bära hand på honom du skall minnas den striden och skall ej föra så mer.

28 Nej, den sådant vågar, hans hopp bliver sviket, han fälles till marken redan vid hans åsyn.

1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

4 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.

17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.

18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.

19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?

20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?

21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?

22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?

23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?

24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]