1 Crônicas 19

O rei dos amonitas ultraja os mensageiros de Davi, e este castiga-o

1 *2Sm 10.1-19Depois disso, morreu Naás, rei dos filhos de Amom, e reinou seu filho em seu lugar. 2 Disse Davi: Usarei de beneficência para com Hanum, filho de Naás, porque seu pai usou de beneficência para comigo. Davi enviou mensageiros para o consolarem acerca de seu pai. Os servos de Davi foram ter com Hanum, à terra dos filhos de Amom, para o consolarem. 3 Mas os príncipes dos filhos de Amom disseram a Hanum: Porventura, pensas que Davi, por honrar a memória de teu pai, te enviou homens que te consolassem? Não vieram ter contigo os seus servos a esquadrinhar, a transtornar e a espiar a terra? 4 Hanum, pois, tomou os servos de Davi, os barbeou e lhes cortou os vestidos pelo meio, até as nádegas, e os despediu. 5 Então, foram alguns e contaram a Davi como foram tratados esses homens. Ele mandou mensageiros ao encontro deles (pois os homens estavam sobremaneira envergonhados). Disse o rei: Deixai-vos ficar em Jericó até vos crescer a barba e então voltai.

6 Vendo os filhos de Amom que tinham ofendido grandemente a Davi, enviou Hanum e os filhos de Amom mil talentos de prata para alugarem carros e cavaleiros de Mesopotâmia, de Arã-Maaca e de *1Cr 18.5,9Zobá. 7 Alugaram trinta e dois mil carros, e o rei de Maaca, e seu povo, os quais vieram e se acamparam defronte de *Nm 21.30;Js 13.9,16Medeba. Os filhos de Amom, tendo-se ajuntado das suas cidades, vieram para a guerra. 8 O que tendo Davi ouvido, enviou a Joabe e a todo o exército dos homens valentes. 9 Tendo saído os filhos de Amom, ordenaram a batalha junto da porta da cidade; e os reis que eram vindos estavam à parte, no campo.

10 Ora, quando Joabe viu que a batalha lhe estava ordenada pela frente e pela retaguarda, escolheu dentre os melhores homens de Israel e os pôs em ordem contra os siros. 11 Entregou o resto do povo a seu irmão Abisai, e puseram-se em ordem de batalha contra os filhos de Amom. 12 Disse: Se os siros me vencerem, tu virás socorrer-me; mas, se os filhos de Amom te vencerem, eu virei em teu socorro. 13 Tem bom ânimo, e pelejemos varonilmente pelo nosso povo e pelas cidades do nosso Deus; faça Jeová o que lhe parecer bem. 14 Marchou Joabe e o povo que estava com ele à batalha contra os siros, que fugiram de diante dele. 15 Vendo os filhos de Amom que os siros tinham fugido, fugiram eles também de diante de Abisai, irmão de Joabe, e entraram na cidade. Então, voltou Joabe para Jerusalém.

16 Vendo-se os siros derrotados diante de Israel, enviaram mensageiros e fizeram vir os siros que viviam da banda dalém do rio e tinham por comandante Sofaque, capitão do exército de Hadadezer. 17 Avisado disso, Davi ajuntou a todo o Israel, passou o Jordão, marchou sobre eles e ordenou contra eles a batalha. Havendo Davi ordenado a batalha contra os siros, pelejaram estes contra ele. 18 Os siros fugiram de diante de Israel; e, dentre os siros, matou Davi os homens de sete mil carros e quarenta mil homens de pé; também matou a Sofaque, capitão do exército. 19 Vendo os servos de Hadadezer que eram derrotados diante de Israel, fizeram paz com Davi e o serviram. Os siros não quiseram mais socorrer os filhos de Amom.

1 Stalo se zatím, že umřel Náhas král Ammonitský, a kraloval syn jeho místo něho. 2 I řekl David: Učiním milosrdenství s Chanunem synem Náhasovým, nebo učinil otec jeho milosrdenství nade mnou. Tedy poslal David posly, aby ho potěšili pro otce jeho. I přišli služebníci Davidovi do země synů Ammon k Chanunovi, aby ho těšili. 3 Tedy řekla knížata Ammonitská Chanunovi: Cožť se zdá, že David činí poctivost otci tvému, že poslal k tobě, kteříž by tě potěšili? Zdali ne proto, aby shlédli a vyšpehovali, i podvrátili zemi tuto, přišli služebníci jeho k tobě? 4 Pročež Chanun vzav služebníky Davidovy, oholil je a zustřihoval roucha jejich polovici až do rozkroků, a propustil je. 5 Tedy odešli někteří, a oznámili Davidovi o těch mužích. I poslal proti nim, (nebo byli muži ti zlehčeni velice), a rozkázal jim král: Pobuďte v Jerichu, dokudž neobrostou brady vaše; potom se navrátíte. 6 Vidouce pak Ammonitští, že se zošklivili Davidovi, poslal Chanun a synové Ammon tisíc hřiven stříbra, aby sobě najali ze mzdy z Mezopotamie a z Syrie Maacha a z Soba vozů a jezdců. 7 A najali sobě ze mzdy třidceti a dva tisíce vozů, a krále Maachu i lid jeho. Kteřížto přitáhše, položili se s vojskem naproti Medaba. Ammonitští také shromáždivše se z měst svých, přitáhli k té bitvě. 8 Což uslyšav David, poslal Joába se vším vojskem udatných. 9 A tak vytáhše Ammonitští, sšikovali se k boji u brány města toho. Králové pak, kteříž byli přitáhli, byli zvláště na poli. 10 A protož vida Joáb proti sobě sšikovaný lid z předu i z zadu, vybrav některé ze všech výborných Izraelských, sšikoval je také proti Syrským. 11 Ostatek pak lidu dal pod správu Abizaie bratra svého, a sšikovali se proti Ammonitským. 12 I řekl Joáb: Jestliže Syrští budou mne silnější, přispěješ mi na pomoc; pakli Ammonitští silnější budou tebe, já pomohu tobě. 13 Posiliž se, a zmužile se mějme, bojujíce za lid náš a za města Boha našeho, Hospodin však, což mu se dobře líbí, nechť učiní. 14 Takž přistoupil Joáb i lid, kterýž při něm byl, k bitvě proti Syrským. Ale oni utekli před ním. 15 V tom Ammonitští vidouce, že utíkají Syrští, utekli také i oni před Abizaiem bratrem jeho, a ušli do města. Joáb též navrátil se do Jeruzaléma. 16 A tak vidouce Syrští, že jsou poraženi od Izraelských, poslali posly, a vyvedli Syrské, kteříž bydlejí za řekou, a Sofach kníže vojska Hadarezerova vedl je. 17 I oznámeno to Davidovi. Kterýžto shromáždiv všecken lid Izraelský, přepravil se přes Jordán, a přitáhl k nim, a sšikoval vojsko proti nim. A když sšikoval David vojsko proti Syrským k bitvě, bojovali s ním. 18 Tedy utekli Syrští před Izraelem. I porazil David z Syrských sedm tisíc vozů, a čtyřidceti tisíc lidu pěšího, až i Sofacha hejtmana vojska toho zabil. 19 Pročež když viděli služebníci Hadarezerovi, že jsou poraženi od Izraele, vešli v pokoj s Davidem, a sloužili jemu. A nechtěli více Syrští táhnouti na pomoc Ammonitským.