1 Crônicas 21

Davi numera o povo, e Deus castiga-o

1 *2Sm 24.1-25Então, se levantou Satanás contra Israel e incitou a Davi a fazer resenha de Israel. 2 Disse Davi a Joabe e aos príncipes do povo: *1Cr 27.23-24Ide e contai a Israel desde Berseba até Dã; e trazei-me a conta, para que eu saiba o número. 3 Respondeu Joabe: *Dt 1.11Multiplique Jeová o seu povo cem vezes mais do que ele é; porém, ó rei, meu senhor, não são todos eles servos do meu senhor? Por que requer isso o meu senhor? Por que será ele ocasião de culpa a Israel? 4 Todavia, a palavra do rei prevaleceu contra Joabe. Pelo que partiu Joabe, e passou por todo o Israel, e voltou para Jerusalém. 5 Joabe deu a Davi a soma da resenha do povo. *2Sm 24.9Era todo o Israel um milhão e cem mil homens que usavam de espada; e Judá era quatrocentos e setenta mil homens que usavam de espada. 6 Mas entre eles não contou Joabe a *1Cr 27.24Levi nem a Benjamim, porque a palavra do rei era abominável a Joabe. 7 Isso desagradou a Deus, que feriu a Israel. 8 Então, disse Davi a Deus: Cometi um grande pecado em fazer isso; *2Sm 12.13porém, agora, digna-te perdoar a iniquidade do teu servo, porque procedi mui loucamente.

9 Falou Jeová a *1Cr 29.29;2Sm 24.11Gade, *1Sm 9.9vidente de Davi: 10 Vai e fala a Davi: Assim diz Jeová: Três coisas te proponho: Escolhe uma, para que eu ta faça. 11 Veio Gade a Davi e disse: Assim diz Jeová: Escolhe o que quiseres: 12 *2Sm 24.13ou três anos de fome; ou seres por três meses consumido diante dos teus adversários, enquanto a espada dos teus inimigos te alcança; ou senão a espada de Jeová por três dias, a saber, a peste na terra, e o anjo de Jeová fazendo estragos em todos os termos de Israel. Considera, agora, que resposta hei de dar a quem me enviou. 13 Respondeu Davi a Gade: Acho-me em grande aperto; caia eu nas mãos de Jeová (*Sl 51.1;130.4,7porque mui grandes são as suas misericórdias); e não caia nas mãos dos homens. 14 *1Cr 27.24Mandou Jeová a peste a Israel; e morreram de Israel setenta mil homens. 15 Enviou Deus um anjo a Jerusalém para a destruir; estando o anjo prestes a destruir, olhou Jeová, e *Êx 32.14;1Sm 15.11;Jn 3.10arrependeu-se do mal, e disse ao anjo destruidor: Basta; cesse já a tua mão. O anjo de Jeová estava junto à eira de Ornã, jebuseu. 16 Levantando Davi os olhos, viu ao anjo de Jeová que estava entre a terra e o céu, tendo uma espada desembainhada na mão estendida sobre Jerusalém. Então, Davi e os anciãos, *1Rs 21.27cobertos de cilício, se prostraram com o rosto em terra. 17 Disse Davi a Deus: Não sou eu quem mandou contar o povo? Sou eu o que pequei e procedi malissamente; *2Sm 7.8;Sl 74.1mas estas ovelhas, que fizeram? Seja Jeová, meu Deus, a tua mão contra mim e contra a casa de meu pai, porém não seja contra o teu povo para castigá-lo com peste.

Davi levanta um altar a Jeová na eira de Ornã

18 *2Cr 3.1Então, o anjo de Jeová ordenou a Gade que dissesse a Davi para subir e levantar um altar a Jeová, na eira de Ornã, jebuseu. 19 Subiu Davi conforme a palavra que Gade falou em nome de Jeová. 20 Virando-se Ornã, viu ao anjo; e esconderam-se seus quatro filhos que estavam com ele. Ora, Ornã estava debulhando trigo. 21 Quando Davi se vinha chegando a Ornã, este olhou e o viu e, saindo da eira, prostrou-se perante ele com o rosto em terra. 22 Então Davi disse a Ornã: Dá-me o lugar desta eira, para eu edificar um altar a Jeová (pelo seu valor mo darás), a fim de que cesse a praga de cima do povo. 23 Respondeu Ornã a Davi: Toma-o, e faça o rei, meu senhor, o que for do seu agrado. Eis que te dou os bois para holocaustos, os instrumentos de trilhar para lenha e o trigo para a oferta de cereais; dou tudo. 24 Disse o rei Davi a Ornã: Não; antes, pelo seu valor, quero comprá-lo, porque não tomarei o que é teu para Jeová, nem oferecerei um holocausto que não me custou nada. 25 *2Sm 24.24Davi deu a Ornã pelo lugar o peso de seiscentos siclos de ouro. 26 Edificou ali um altar a Jeová, ofereceu holocaustos e ofertas pacíficas e invocou a Jeová, *Lv 9.24;Jz 6.21que lhe respondeu do céu, mandando fogo sobre o altar do holocausto. 27 Jeová deu ordem ao anjo, que tornou a meter a sua espada na bainha.

28 Nesse tempo, vendo Davi que Jeová lhe tinha respondido na eira de Ornã, jebuseu, ofereceu ali sacrifícios. 29 *1Cr 16.39;1Rs 3.4Pois o tabernáculo de Jeová, que Moisés tinha feito no deserto, e o altar do holocausto estavam, naquele tempo, no alto em Gibeão. 30 Mas Davi não podia ir perante ele para indagar de Deus, porque estava atemorizado por causa da espada do anjo de Jeová.

1 Satan pak povstal proti Izraelovi, a ponukl Davida, aby sečtl lid Izraelský. 2 Protož řekl David Joábovi a knížatům lidu: Jděte, sečtěte lid Izraelský od Bersabé až do Dan, a oznamte mi, abych věděl počet jich. 3 Ale Joáb řekl: Přidejž Hospodin lidu svého, což ho koli, stokrát více. I zdaliž, pane můj králi, nejsou všickni oni pána mého služebníci? Proč toho vyhledává pán můj? Proč má býti uvedena pokléska na Izraele? 4 Ale řeč královská přemohla Joába. A tak vyšed Joáb, prošel všecken lid Izraelský; potom navrátil se do Jeruzaléma. 5 I dal Joáb počet lidu sečteného Davidovi. A bylo všeho lidu Izraelského jedenáctekrát sto tisíc mužů bojovných, lidu pak Judského čtyřikrát sto tisíc, a sedmdesáte tisíc mužů bojovných. 6 Pokolení pak Léví a Beniaminova nepočítal mezi ně; nebo v ošklivosti měl Joáb rozkázaní královo. 7 Ovšem nelíbila se Bohu ta věc, protož ranil Izraele. 8 I řekl David Bohu: Zhřešil jsem těžce, že jsem to učinil, ale nyní odejmi, prosím, nepravost služebníka svého, nebo jsem velmi bláznivě učinil. 9 V tom mluvil Hospodin k Gádovi, proroku Davidovu, řka: 10 Jdi a rci Davidovi: Toto praví Hospodin: Trojíť věci podávám, vyvol sobě jednu z nich, kteroužť bych učinil. 11 Tedy přišel Gád k Davidovi a řekl jemu: Toto praví Hospodin: Vol sobě, 12 Buďto hlad za tři léta, buď abys za tři měsíce kažen byl od protivníků svých, když by meč nepřátel tvých dotekl se tebe, aneb aby za tři dni meč Hospodinův a mor byl v zemi, a anděl Hospodinův aby hubil po všech končinách Izraelských. Již tedy viz, co mám odpovědíti tomu, kterýž mne poslal. 13 I řekl David Gádovi: Úzko mi náramně; nechť prosím, upadnu v ruce Hospodinovy, neboť jsou mnohá slitování jeho, jediné ať v ruce lidské neupadám. 14 A tak uvedl Hospodin mor na lid Izraelský, a padlo jich z Izraele sedmdesáte tisíc mužů. 15 Poslal také Bůh anděla i na Jeruzalém, aby hubil jej. A když hubil, popatřil Hospodin, a zželelo mu se toho zlého. I řekl andělu, kterýž hubil: Dostiť jest, zdrž ruku svou. Anděl pak stál podlé humna Ornana Jebuzejského. 16 Mezi tím pozdvih David očí svých, uzřel anděla Hospodinova, stojícího mezi zemí a nebem, a meč dobytý v ruce jeho, vztažený proti Jeruzalému. I padl David, ano i starší, odíni jsouce žíněmi, na tváři své. 17 A řekl David Bohu: Zdaliž jsem já nerozkázal čísti lidu? A jáť jsem sám ten, kterýž jsem zhřešil, a převelmi jsem zle učinil, tyto pak ovce co učinily? Hospodine, Bože můj, nechť jest, prosím, ruka tvá proti mně, a proti domu otce mého, ale proti lidu tvému nechť není rána. 18 Zatím anděl Hospodinův mluvil k Gádovi, aby řekl Davidovi, aby vstoupě, vzdělal oltář Hospodinu na humně Ornana Jebuzejského. 19 I vstoupil David podlé řeči Gádovy, kterouž byl mluvil ve jménu Hospodinovu. 20 A obrátiv se Ornan, uzřel toho anděla, a čtyři synové jeho s ním skryli se. Ornan pak mlátil pšenici. 21 V tom přišel David k Ornanovi. A pohleděv Ornan, uzřel Davida, a vyšed z humna toho, klaněl se Davidovi až k zemi. 22 Tedy řekl David Ornanovi: Dej mi to místo humna, ať vzdělám na něm oltář Hospodinu; za slušné peníze dej mi je, i přestane rána v lidu. 23 I řekl Ornan Davidovi: Nechť sobě vezme, a učiní pán můj král, což se mu za dobré vidí. Hle, přidám i voly tyto k oběti zápalné, a smyky na drva, i pšenici k oběti suché, to všecko dávám. 24 Král pak David řekl Ornanovi: Nikoli, ale raději koupím je od tebe za slušné peníze; neboť nevezmu, což tvého jest, Hospodinu, aniž budu obětovati oběti zápalné darem dané. 25 I dal David Ornanovi za to místo zlata ztíží šesti set lotů. 26 A vzdělal tu David oltář Hospodinu, a obětoval zápaly a oběti pokojné, a vzýval Hospodina. Kterýžto vyslyšel ho, spustiv oheň s nebe na oltář zápalu. 27 I řekl Hospodin andělu, aby obrátil meč svůj do pošvy jeho. 28 Toho času když uzřel David, že jej vyslyšel Hospodin na humně Ornana Jebuzejského, obětovával tu oběti. 29 Nebo stánek Hospodinův, kterýž byl učinil Mojžíš na poušti, a oltář k zápalu toho času byl na výsosti v Gabaon. 30 David pak nemohl tam choditi k němu, aby hledal Boha, proto že se zhrozil meče anděla Hospodinova.