2 Crônicas 7

O fogo e a glória de Deus são os sinais da sua aprovação

1 *1Rs 8.54Tendo Salomão acabado de orar, *1Rs 18.24,38desceu do céu o fogo e consumiu o holocausto e os sacrifícios; e a glória de Jeová encheu a casa. 2 Os sacerdotes não podiam entrar na Casa de Jeová, porque a glória de Jeová encheu a sua casa. 3 Todos os filhos de Israel viram quando desceu o fogo e ficou a glória de Jeová sobre a casa; prostraram-se com o rosto em terra, sobre o pavimento, adoraram e deram graças a Jeová, dizendo: *2Cr 5.13;20.21Porque ele é bom, porque a sua misericórdia dura para sempre.

4 *1Rs 8.62-63Então, o rei e todo o povo ofereceram sacrifícios diante de Jeová. 5 O rei Salomão ofereceu um sacrifício de vinte e dois mil bois e cento e vinte mil ovelhas. Assim, o rei e todo o povo consagraram a Casa de Deus. 6 Os sacerdotes assistiam segundo os seus cargos; também *1Cr 15.16-21os levitas com os instrumentos musicais de Jeová, que o rei Davi tinha feito para com eles dar graças a Jeová (porque a sua misericórdia dura para sempre), quando Davi o louvava pelo ministério deles; *2Cr 5.12os sacerdotes tocavam trombetas diante deles, e todo o Israel estava em pé. 7 *1Rs 8.64-66Também Salomão consagrou o meio do átrio que estava diante da Casa de Jeová; pois ali ele ofereceu os holocaustos e a gordura das ofertas pacíficas; porque o altar de bronze que Salomão tinha feito não podia conter o holocausto, a oferta de cereais e a gordura.

8 Salomão celebrou, nesse tempo, a festa por sete dias, com todo o Israel, uma mui grande congregação, *1Rs 8.65desde a entrada de Hamate até a torrente do Egito. 9 Ao oitavo dia, celebraram *Lv 23.36uma assembleia solene, porque celebraram por sete dias a dedicação do altar e, por sete dias, a festa. 10 No vigésimo terceiro dia do sétimo mês, despediu o povo para as suas tendas, alegre e contente pela bondade que Jeová tinha usado para com Davi, Salomão e o seu povo de Israel.

Deus aparece a Salomão pela segunda vez e lhe faz promessas

11 *1Rs 9.1-9Assim, acabou Salomão a Casa de Jeová e a casa do rei; tudo o que Salomão intentou fazer na Casa de Jeová e na sua própria casa, o efetuou prosperamente. 12 De noite, apareceu Jeová a Salomão e lhe disse: Eu ouvi a tua oração e *Dt 12.5,11escolhi para mim este lugar para casa de sacrifício. 13 *2Cr 6.26-28Se eu fechar o céu, de sorte que não haja chuva, ou se ordenar aos gafanhotos que devorem a terra, ou se enviar a peste entre o meu povo, 14 *2Cr 6.37-39se o meu povo, sobre quem foi invocado o meu nome, se humilhar, e orar, e buscar a minha face, e se desviar dos seus maus caminhos, eu ouvirei do céu, e perdoarei os seus pecados, e curarei a sua terra. 15 *2Cr 6.20,40Agora, estarão abertos os meus olhos e atentos os meus ouvidos à oração que se fizer neste lugar. 16 Pois *2Cr 7.12agora escolhi e santifiquei esta casa para que nela esteja o meu nome para sempre; e nela estarão fixos os meus olhos e o meu coração em todo o tempo. 17 Quanto a ti, se andares diante de mim, como andou teu pai Davi, e fizeres conforme tudo o que te hei ordenado e guardares os meus estatutos e os meus juízos, 18 estabelecerei o trono do teu reino, conforme a aliança que fiz com teu pai Davi, dizendo: *2Cr 6.16Não te faltará varão que seja príncipe em Israel.

19 *Lv 26.14,33;Dt 28.15Mas, se vos desviardes, e deixardes os meus estatutos e os meus mandamentos que vos propus, e fordes, e servirdes a outros deuses, e os adorardes, 20 *Dt 29.28;1Rs 14.15arrancar-vos-ei da minha terra que vos dei; e esta casa que santifiquei ao meu nome, lançá-la-ei da minha presença e farei que ela seja *Dt 28.37provérbio e motejo entre todos os povos. 21 Desta casa, que é tão exaltada, se espantará todo o que por ela passar e dirá: *Dt 29.24-25Por que se houve Jeová assim com esta terra e com esta casa? 22 Responder-lhe-ão: Porque deixaram a Jeová, Deus de seus pais, que os tirou da terra do Egito, e se apegaram a outros deuses, e os adoraram, e serviram; por isso, Jeová trouxe sobre eles todo este mal.

1 A když přestal Šalomoun modliti se, rychle oheň sstoupil s nebe, a sehltil zápal i jiné oběti, a sláva Hospodinova naplnila dům ten, 2 Tak že nemohli kněží vjíti do domu Hospodinova, proto že naplnila sláva Hospodinova dům Hospodinův. 3 Všickni pak synové Izraelští viděli, když sstupoval oheň a sláva Hospodinova na dům, a padše tváří k zemi na dlážení, klaněli se a chválili Hospodina, že dobrý jest, a že na věky trvá milosrdenství jeho. 4 Při tom král a všecken lid obětovali oběti před Hospodinem. 5 Obětoval zajisté král Šalomoun obět dvamecítma tisíc volů, a ovec sto a dvadceti tisíců, když posvěcovali domu Božího král i všecken lid. 6 Ale kněží stáli při svých úřadích, též i Levítové s nástroji hudebnými Hospodinovými, kterýchž byl nadělal David král k oslavování Hospodina, (nebo na věky milosrdenství jeho), žalmem Davidovým, kterýž jim vydal. Jiní pak kněží troubili v trouby naproti nim, a všecken lid Izraelský stál. 7 Posvětil také Šalomoun prostředku té síně, kteráž byla před domem Hospodinovým; nebo obětoval tu oběti zápalné a tuky obětí, pokojných, proto že na oltáři měděném, kterýž byl udělal Šalomoun, nemohli se směstknati zápalové a oběti suché i tukové jejich. 8 I držel Šalomoun slavnost toho času za sedm dní, a všecken Izrael s ním, shromáždění velmi veliké odtud, kudyž se vchází do Emat, až ku potoku Egyptskému. 9 I světili dne osmého svátek; nebo posvěcení oltáře slavili za sedm dní, tolikéž slavnost tu za sedm dní. 10 Třimecítmého pak dne měsíce sedmého propustil lid k příbytkům jejich s radostí a veselím srdce z toho, což dobrého učinil Hospodin Davidovi a Šalomounovi a Izraelovi lidu svému. 11 I dokonal Šalomoun dům Hospodinův a dům královský, a všecko, cožkoli byl uložil v srdci svém, aby učinil v domě Hospodinově a v domě svém, šťastně se mu vedlo. 12 V tom ukázal se Hospodin Šalomounovi v noci, a řekl jemu: Uslyšel jsem modlitbu tvou, a vyvolil jsem sobě to místo za dům obětí. 13 Jestliže zavru nebe, tak že by nebylo deště, a jestliže přikáži kobylkám, aby pohubily zemi, též jestliže pošli morovou ránu na lid svůj, 14 A ponižujíce se lid můj, nad nímž jest vzýváno jméno mé, modlili by se, a hledali by tváři mé, a odvrátili by se od cest svých zlých: i já také vyslyším je s nebe, a odpustím hřích jejich, a uzdravím zemi jejich. 15 Budouť již i oči mé otevřené, a uši mé nakloněné k modlitbě z místa tohoto. 16 Nebo nyní vyvolil jsem a posvětil domu tohoto, aby tu přebývalo jméno mé až na věky, a aby tu byly oči mé a srdce mé po všecky dny. 17 A ty budeš-li choditi přede mnou, jako chodil David otec tvůj, tak abys činil všecko to, což jsem přikázal tobě, ustanovení i soudů mých ostříhaje: 18 Utvrdím zajisté stolici království tvého, jakož jsem učinil smlouvu s Davidem otcem tvým, řka: Nebude vyhlazen muž z rodu tvého, aby nepanoval nad Izraelem. 19 Jestliže pak se odvrátíte a opustíte ustanovení má a přikázání má, kteráž jsem vám vydal, a odejdouce, sloužiti budete bohům cizím a klaněti se jim: 20 Vypléním takové z země své, kterouž jsem jim dal, a dům tento, kteréhož jsem posvětil jménu svému, zavrhu od tváři své, a vydám jej v přísloví a v rozprávku mezi všemi národy. 21 A tak dům ten, kterýž byl zvýšený každému jdoucímu mimo něj, bude k užasnutí, a dí: Proč tak učinil Hospodin zemi této a domu tomuto? 22 Tedy odpovědí: Proto že opustili Hospodina Boha otců svých, kterýž je vyvedl z země Egyptské, a chopili se bohů cizích, a klanějíce se jim, sloužili jim, protož uvedl na ně všecky tyto zlé věci.