2 Crônicas 26

Uzias reina e prospera

1 Todo o povo de Judá tomou a Uzias, que era de dezesseis anos de idade, e o constituiu rei em lugar de seu pai Amazias. 2 Este edificou a Elate, e a restituiu a Judá, depois que o rei adormeceu com seus pais. 3 Tinha Uzias *2Rs 15.2-3dezesseis anos quando começou a reinar e reinou cinquenta e dois anos em Jerusalém. Sua mãe chamava-se Jecolias, de Jerusalém. 4 Ele fez o que era reto aos olhos de Jeová, conforme tudo o que tinha feito seu pai Amazias. 5 *2Cr 24.2Propôs-se buscar a Deus nos dias de Zacarias, *Dn 1.17que era entendido nas visões de Deus. *2Cr 15.2Enquanto buscava a Jeová, fê-lo Deus prosperar.

6 Saiu, e *Is 14.29fez guerra contra os filisteus, e deitou abaixo o muro de Gate, o muro de Jabné e o muro de Asdode; e edificou cidades no país de Asdode e entre os filisteus. 7 *2Cr 21.16Deus ajudou-o contra os filisteus, contra os árabes que habitavam em Gur-Baal e contra os meuins. 8 Os *2Cr 17.11amonitas pagaram tributo a Uzias. A sua fama espalhou-se até a entrada do Egito, pois se tornou em extremo forte. 9 Também Uzias edificou torres em Jerusalém, *2Cr 25.23à Porta do Ângulo, *Ne 2.13,15;3.13à Porta do Vale e ao ângulo do muro e fortificou-as. 10 Edificou torres no deserto e *Gn 26.18-21cavou muitas cisternas, porquanto tinha muito gado; também na Sefelá e no planalto; e tinha lavradores e vinhateiros nos montes e nos campos férteis, porque era homem afeiçoado à agricultura. 11 Uzias também tinha um exército de guerreiros, que saíam a pelejar em tropas, segundo o número da sua resenha feita pelo escrivão Jeiel e pelo oficial Maaseias, sob o mando de Hananias, um dos capitães do rei. 12 O número total dos cabeças das famílias, homens ilustres em valor, montava a dois mil e seiscentos. 13 Havia sob as suas ordens um exército disciplinado de *2Cr 25.5trezentos e sete mil e quinhentos soldados, que com grande valor faziam a guerra, para ajudarem o rei contra os inimigos. 14 Uzias proveu-os, isto é, a todo o exército, de escudos, e de lanças, e de capacetes, e de couraças, e de arcos, e de fundas para atirar pedras. 15 Fabricou em Jerusalém máquinas, inventadas por homens peritos, para que estivessem nas torres e nos cantos das muralhas, a fim de se arrojarem com elas flechas e grossas pedras. A sua fama voou até muito longe, pois foi maravilhosamente ajudado, até que se tornou forte.

Uzias é atacado de lepra

16 Mas, *2Cr 25.19;Dt 32.15sendo ele já forte, elevou-se o seu coração, de modo que se corrompeu e cometeu transgressões contra Jeová, seu Deus; porque *1Rs 13.1-4entrou no templo de Jeová, para queimar incenso sobre o altar de incenso. 17 Entrou após ele *1Cr 6.10o sacerdote Azarias com oitenta sacerdotes de Jeová, que eram homens valentes. 18 *2Cr 19.2Opuseram-se ao rei Uzias e disseram-lhe: *Nm 16.39-40A ti, Uzias, não te pertence o queimar incenso a Jeová, *Êx 30.7-8mas aos sacerdotes, filhos de Arão, que foram consagrados para queimarem incenso. Sai do santuário, pois cometeste uma transgressão; nem será isso para honra tua da parte de Jeová Deus. 19 Então, Uzias se indignou e tinha na mão um incensário para queimar incenso. Estando ele indignado contra os sacerdotes, nasceu-lhe *2Rs 5.25-27a lepra na testa, perante os sacerdotes, na Casa de Jeová, junto do altar de incenso. 20 O sumo sacerdote Azarias e todos os sacerdotes olharam para ele, e eis que estava leproso na testa, e apressuradamente o lançaram fora. Ele mesmo deu pressa em sair, porque Jeová o tinha ferido. 21 *2Rs 15.5-7O rei Uzias ficou leproso até o dia da morte e, sendo leproso, morou *Lv 13.46numa casa separada, pois foi excluído da Casa de Jeová. Jotão, seu filho, governava a casa do rei, julgando ao povo da terra. 22 Ora, o resto dos atos de Uzias, tanto os primeiros como os últimos, foram escritos pelo *Is 1.1profeta Isaías, filho de Amós. 23 Assim, adormeceu Uzias com seus pais, e sepultaram-no com eles, *2Cr 21.20;28.27no campo de sepultura, pertencente aos reis, pois disseram: Ele é leproso. Em seu lugar, reinou seu filho Jotão.

1 Tedy všecken lid Judský vzali Uziáše, kterýž byl v šestnácti letech, a ustanovili jej za krále na místě otce jeho Amaziáše. 2 Onť jest vzdělal Elot, a dobyl ho zase Judovi, když již umřel král s otci svými. 3 V šestnácti letech byl Uziáš, když kralovati počal, a kraloval padesáte a dvě létěv Jeruzalémě. Jméno pak matky jeho Jecholia z Jeruzaléma. 4 Ten činil to, což pravého bylo před očima Hospodinovýma, podlé všeho, což byl činil Amaziáš otec jeho. 5 A hledal s pilností Boha ve dnech Zachariáše, rozumějícího vidění Božímu, a po ty dny, v nichž hledal Hospodina, šťastný prospěch dal jemu Bůh. 6 Nebo vytáh, bojoval proti Filistinským, a probořil zed města Gát, a zed města Jabne, i zed města Azotu, a vystavěl města okolo Azotu, i v zemi Filistinské. 7 Bůh zajisté pomáhal jemu proti Filistinským a proti Arabským, kteříž bydlili v Gurbal, i proti Maonitským. 8 I dávali Ammonitští dary Uziášovi, a rozneslo se jméno jeho až do Egypta; nebo zsilil se na nejvyšší. 9 A vzdělal Uziáš věže v Jeruzalémě u brány úhlové, a u brány údolí, a u Mikzoa, i upevnil je. 10 Vystavěl také věže na poušti, a vykopal studnic mnoho, proto že měl stád mnoho, jakož při údolí tak i na rovinách, oráče tolikéž a vinaře po horách i na místech úrodných; nebo laskav byl na rolí. 11 Měl také Uziáš vojsko bojovníků, vycházejících k boji po houfích v jistém počtu, jakž vyčteni byli od Jehiele kanclíře, a Maaseiáše úředníka, uvedené pod správu Chananiášovi knížeti královskému. 12 Všecken počet knížat čeledí otcovských, mužů udatných, dva tisíce a šest set. 13 A pod spravou jejich lidu válečného třikrát sto tisíc, sedm tisíc a pět set bojovníků udatných, aby pomáhali králi proti nepříteli. 14 Připravil pak Uziáš všemu tomu vojsku pavézy, kopí, lebky, pancíře, lučiště i kamení prakové. 15 Nadělal také v Jeruzalémě vtipně vymyšlených nástrojů válečných, aby byli na věžech a na úhlech k střílení střelami a kamením velikým. I rozneslo se jméno jeho daleko, proto že divné pomoci měl, až se i zmocnil. 16 Ale když se zmocnil, pozdvihlo se srdce jeho k zahynutí jeho, a zhřešil proti Hospodinu Bohu svému; nebo všel do chrámu Hospodinova, aby kadil na oltáři, na němž se kadívalo. 17 I všel za ním Azariáš kněz, a s ním jiných kněží Hospodinových osmdesáte, mužů udatných. 18 Kteříž postavili se proti Uziášovi králi, a mluvili jemu: Ne tobě, Uziáši, náleží kaditi Hospodinu, ale kněžím, synům Aronovým, kteříž posvěceni jsou, aby kadili. Vyjdiž z svatyně, nebo jsi zhřešil, aniž to bude tobě ke cti před Hospodinem Bohem. 19 Pročež rozhněval se Uziáš, (v ruce pak své měl kadidlnici, aby kadil). A když se spouzel na kněží, ukázalo se malomocenství na čele jeho před kněžími v domě Hospodinově u oltáře, na němž se kadilo. 20 A pohleděv na něj Azariáš, nejvyšší kněz, a všickni kněží, a aj, byl malomocný na čele svém. Protož rychle jej vyvedli ven, nýbrž i sám se nutil vyjíti, proto že ho ranil Hospodin. 21 A tak byl Uziáš král malomocný až do dne smrti své, a bydlil v domě obzvláštním, jsa malomocný; nebo byl vyobcován z domu Hospodinova. Mezi tím Jotam syn jeho byl nad domem královským, soudě lid země. 22 O jiných pak věcech Uziášových, prvních i posledních, psal Izaiáš prorok, syn Amosův. 23 I usnul Uziáš s otci svými, a pochovali jej s otci jeho na poli hrobů královských; nebo řekli: Malomocný jest. I kraloval Jotam syn jeho místo něho.