Cânticos 7

1 Quão formosos são os teus pés nas sandálias, ó *Sl 45.13filha de príncipe!

Os contornos das tuas coxas são como colares,

Obra das mãos dum artífice perito.

2 O teu umbigo é como uma taça redonda,

A que não falta o vinho misturado;

O teu ventre é como montão de trigo,

Cercado de açucenas.

3 *Ct 4.5Os teus dois peitos são como duas crias

Gêmeas duma veada.

4 *Ct 4.4O teu pescoço é como a torre de marfim;

Os teus olhos são como as piscinas de *Nm 21.26Hesbom, junto à porta de Bate-Rabim.

O teu nariz é como a torre do Líbano,

Que olha para Damasco.

5 A tua cabeça é como o *Is 35.2Carmelo,

E os cabelos da tua cabeça como púrpura;

O rei está preso nas tuas tranças.

6 Quão *Ct 1.15-16;4.10formoso és, ó amor,

E quão aprazível em produzir delícias!

7 Essa tua estatura é semelhante a uma palmeira,

E os teus seios cachos de uvas.

8 Eu disse: Subirei à palmeira,

Pegarei dos seus ramos:

Sejam os teus seios como cachos de vide,

E o cheiro do teu fôlego como de *Ct 2.5maçãs;

9 *Ct 5.16E a tua boca como o melhor vinho,

*Pv 23.31Que escoa suavemente para o meu amado,

E faz que se movam os lábios dos que dormem.

União dos noivos em amor invencível

10 *Ct 2.16;6.3Eu sou do meu amado,

E é para mim que tende *Sl 45.11o seu desejo.

11 Vem, amado meu, saiamos ao campo;

Moremos nas vilas.

12 Levantemo-nos cedo para ir às vinhas,

*Ct 6.11Vejamos se a vide já lançou olhos e se estão abertas as suas flores,

E se as romãs já estão em flor:

Ali te darei o meu amor.

13 *Gn 30.14As mandrágoras exalam o seu perfume,

E junto às nossas portas há toda a sorte de *Ct 2.3;4.13,16frutos preciosos, novos e velhos,

Que eu guardei para ti, ó meu amado.

1 Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka. 2 Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím. 3 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních. 4 Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku. 5 Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích. 6 Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná! 7 Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům. 8 Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných. 9 Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili. 10 Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho. 11 Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech. 12 Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své. 13 Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.