Cânticos 5

1 Já *Ct 6.2entrei no meu jardim, *Ct 4.9irmã minha, noiva minha;

Colhi a minha *Ct 1.13;4.14mirra com o meu bálsamo;

Comi o meu *Ct 4.11favo com o meu mel;

*Pv 9.5;Is 55.1Bebi o meu vinho com o meu leite:

Comei, *Jz 14.11,20;Jo 3.29amigos,

Bebei, sim, embriagai-vos, caríssimos.

A separação temporária

2 Eu estava dormindo, mas o meu coração vigiava;

É a voz do meu amado que bate, dizendo:

Abre-me, *Ct 4.9irmã minha, amada minha, *Ct 2.14;6.9pomba minha, imaculada minha,

Porque a minha cabeça está coberta de orvalho,

As minhas *5.11guedelhas, das gotas da noite.

3 Já *Lc 11.7despi a minha túnica; como a vestirei?

*Gn 19.2Lavei os meus pés; como os tornarei a sujar?

4 O meu amado meteu a mão pelo buraco da porta,

E o meu *Jr 31.20coração estremeceu por amor dele.

5 Eu me levantei para abrir ao meu amado;

As minhas mãos *5.13destilaram mirra,

E os meus dedos mirra líquida,

Sobre a aldrava do ferrolho.

6 Eu abri ao meu amado,

Mas ele tinha-se *Ct 6.1retirado e tinha ido embora.

A minha alma desfaleceu quando ele *5.2falou.

*Ct 3.1Busquei-o, porém não o pude encontrar;

*Pv 1.28Chamei-o, mas ele não me respondeu.

7 Encontraram-me *Ct 3.3os guardas que rondam a cidade,

Bateram-me, feriram-me;

Os guardas dos muros tiraram-me o meu manto.

8 *Ct 2.7;3.5Conjuro-vos, filhas de Jerusalém, que, se encontrardes o meu amado,

Lhe façais saber que *Ct 2.5desfaleço de amor.

9 Que é o teu amado mais do que outro amado,

Ó tu, *Ct 1.8;6.1a mais bela das mulheres?

Que é o teu amado mais do que outro amado,

Que assim nos conjuras?

10 O meu amado é cândido e *1Sm 16.12rubicundo,

*Sl 45.2O primeiro entre dez mil.

11 A sua cabeça é como o ouro mais apurado,

*5.2As suas guedelhas são crespas e pretas como o corvo.

12 Os seus *Ct 1.15;4.1olhos são como pombas junto às torrentes das águas,

Lavados em leite, como pedras *Êx 25.7bem ajustadas no engaste.

13 As suas faces são como *Ct 6.2canteiros de bálsamo, como montões de plantas aromáticas,

Os seus lábios são como *Ct 2.1açucenas que *5.5destilam mirra líquida.

14 As suas mãos são como cilindros de ouro, guarnecidos de *Êx 28.20;39.13;Ez 1.16;Dn 10.6crisólitos,

O seu corpo é como obra de marfim, coberta de *Êx 24.10;28.18;Jó 28.16;Is 54.11safiras.

15 As suas pernas são como colunas de mármore branco, colocadas sobre bases de ouro,

O seu aspecto é como o *Ct 7.4Líbano, distinto como os *1Rs 4.33;Sl 80.10;Ez 17.23;31.8cedros.

16 *Ct 7.9O seu falar é muitíssimo suave; ele é *2Sm 1.23inteiramente precioso.

Tal é o meu amado, e tal é o meu amigo,

Ó filhas de Jerusalém.

1 Přišelť jsem do zahrady své, sestro má choti, sbírám mirru svou i vonné věci své, jím plást svůj i med svůj, pijí víno své a mléko své. Jezte, přátelé, píte a hojně se napíte, moji milí. 2 Spávámť, a však srdce mé bdí. Hlas milého mého, tlukoucího: Otevři mi, sestro má, přítelkyně má, holubičko má, upřímá má; nebo hlava má plná jest rosy, a kadeře mé krůpějí nočních. 3 Svlékla jsem sukni svou, kterakž ji obleku? Umyla jsem nohy své, což je mám káleti? 4 Milý můj sáhl rukou svou skrze dvéře, a vnitřnosti mé pohnuly se ve mně. 5 I vstala jsem, abych otevřela milému svému, a aj, z rukou mých kapala mirra, i z prstů mých, mirra tekutá na rukovětech závory. 6 Otevřelať jsem byla milému svému, ale milý můj již byl ušel, a pominul. Duše má byla vyšla, když on promluvil. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho; volala jsem ho, ale neozval se mi. 7 Nalezše mne strážní, kteříž chodí po městě, zbili mne, ranili mne, vzali i rouchu mou se mne strážní zdí městských. 8 Zavazuji vás přísahou dcery Jeruzalémské, jestliže byste našly milého mého, co jemu povíte? Že jsem nemocná milostí. 9 Což má milý tvůj mimo jiné milé, ó nejkrásnější z žen? Co má milý tvůj nad jiné milé, že nás tak přísahou zavazuješ? 10 Milý můj jest bílý a červený, znamenitější nežli deset tisíců jiných. 11 Hlava jeho jako ryzí zlato, vlasy jeho kadeřavé, černé jako havran. 12 Oči jeho jako holubic nad stoky vod, jako v mléce umyté, stojící v slušnosti. 13 Líce jeho jako záhonkové vonných věcí, jako květové vonných věcí; rtové jeho jako lilium prýštící mirru tekutou. 14 Ruce jeho prstenové zlatí, vysazení kamením drahým jako postavcem modrým; břicho jeho stkvělost slonové kosti zafiry obložené. 15 Hnátové jeho sloupové mramoroví, na podstavcích zlata nejčistšího založení; oblíčej jeho jako Libán, výborný jako cedrové. 16 Ústa jeho přesladká, a všecken jest přežádostivý. Takovýť jest milý můj, takový jest přítel můj, ó dcery Jeruzalémské. 17 Kamže odšel milý tvůj, ó nejkrásnější z žen? Kam se obrátil milý tvůj? A hledati ho budeme s tebou.