Lucas 2

O nascimento de Jesus

1 Naqueles dias, foi expedido um decreto de *cp.Lc 3.1;Mt 22.17César Augusto, para que *Mt 24.14todo o mundo fosse recenseado. 2 Este foi o primeiro recenseamento que se fez no tempo em que Quirino era governador da *Mt 4.24Síria. 3 Todos iam alistar-se, cada um à sua própria cidade. 4 José também subiu da Galileia, da cidade de Nazaré, à Judeia, à cidade de Davi, chamada Belém, por *Lc 1.27ser ele da casa e família de Davi, 5 para se alistar, acompanhado de Maria, sua esposa, que estava grávida. 6 Estando eles ali, completaram-se os dias de dar ela à luz; 7 teve seu filho primogênito, e o enfaixou, e o deitou em uma manjedoura, porque não havia lugar para eles na hospedaria.

Os anjos e os pastores

8 Naquela região havia pastores que viviam nos campos e guardavam o seu rebanho durante as vigílias da noite. 9 Um *Lc 1.11;At 5.19anjo do Senhor *Lc 24.4;At 12.7apareceu-lhes, e a glória do Senhor brilhou ao redor deles; e encheram-se de grande temor. 10 Disse-lhes o anjo: *cp.Mt 14.27Não temais; pois eu vos trago uma boa-nova de grande gozo que o será para todo o povo: 11 é que hoje vos nasceu na cidade de Davi *Jo 4.42;At 5.31; cp.Mt 1.21um Salvador, que é *Mt 16.16,20;Jo 11.27; cp.Mt 1.16Cristo *At 2.36;10.36; cp.Lc 1.43Senhor. 12 *1Sm 2.34;2Rs 19.29;20.8s.;Is 7.11,14Eis para vós o sinal: encontrareis uma criança envolta em faixas e deitada numa manjedoura. 13 De repente, apareceu com o anjo uma multidão da milícia celestial, louvando a Deus e dizendo:

14 *Lc 19.38; cp.Mt 21.9Glória a Deus nas maiores alturas,

e paz na terra entre os homens, *cp.Lc 3.22;Ef 1.9;Fp 2.13a quem ele quer bem.

15 Quando os anjos se haviam retirado deles para o céu, diziam os pastores uns aos outros: Vamos já até Belém e vejamos o que aconteceu, o que o Senhor nos deu a conhecer. 16 Foram a toda a pressa e acharam Maria, e José, e a criança deitada na manjedoura; 17 e, vendo isso, divulgaram o que se lhes havia dito a respeito deste menino. 18 Todos os que o souberam se admiraram das coisas que lhes referiam os pastores; 19 Maria, porém, *Lc 2.51guardava todas essas palavras, meditando-as no seu coração. 20 Os pastores voltaram *Mt 9.8glorificando e louvando a Deus por tudo quanto tinham ouvido e visto, como lhes fora anunciado.

A circuncisão de Jesus

21 Completados os *Lc 1.59oito dias para ser circuncidado o menino, deram-lhe *Lc 1.31o nome de JESUS, como fora chamado pelo anjo, antes de ser concebido no ventre de sua mãe.

A apresentação de Jesus no templo. O cântico de Simeão. A profetisa Ana

22 Quando se completaram os dias da purificação *Lv 12.2-6segundo a lei de Moisés, levaram-no a Jerusalém para o apresentar ao Senhor, 23 (como está escrito na lei do Senhor: *Êx 13.2,12Todo primogênito será consagrado ao Senhor); 24 e para oferecer um sacrifício segundo o que está dito na Lei do Senhor: *Lv 12.8;Lc 2.11Um par de rolas, ou dois pombinhos. 25 Havia em Jerusalém um homem chamado Simeão, homem este *cp.Lc 1.6justo e piedoso, *Lc 2.38;Lc 23.51; cp.Mc 15.43que esperava a consolação de Israel, e o Espírito Santo estava sobre ele; 26 *cp.Mt 2.12e lhe havia sido revelado pelo Espírito Santo que não *Sl 89.48;Hb 11.5; cp.Jo 8.51morreria antes de ver o Cristo do Senhor. 27 Movido pelo Espírito foi ao templo; quando os pais trouxeram o menino Jesus *Lc 2.22para fazer por este o que a Lei ordenava, 28 Simeão tomou-o nos seus braços e louvou a Deus, dizendo:

29 Agora tu, Senhor, despedes em paz o teu servo,

*Lc 2.26segundo a tua palavra;

30 porque os meus olhos *Is 52.10;Lc 3.6já viram a tua salvação,

31 a qual preparaste ante a face de todos os povos:

32 *Is 42.6;49.6;At 13.47;26.23luz para revelação aos gentios,

e glória do teu povo de Israel.

33 Seu pai e *Mt 12.46sua mãe maravilharam-se do que dele se dizia. 34 Simeão os abençoou e disse a Maria, mãe do menino: Este é posto para *cp.Mt 21.44;1Co 1.23;2Co 2.16;1Pe 2.8queda e para levantamento de muitos em Israel, e para sinal de contradição 35 (também uma espada traspassará a tua própria alma.), para que os pensamentos de muitos corações sejam revelados. 36 Havia também uma *cp.At 21.9;Lc 2.38profetisa, de nome Ana, filha de Fanuel, *Js 19.24da tribo de Aser (era ela de idade avançada, *cp.1Tm 5.9tendo vivido com seu marido sete anos desde a sua virgindade 37 e viúva de oitenta e quatro anos), que não deixava o templo, mas adorava noite e dia em *Lc 5.33; cp.At 13.3;14.23;1Tm 5.5jejuns e orações. 38 Esta, chegando na mesma hora, deu graças a Deus e falou a respeito do menino a todos os que *Lc 2.25; cp.Lc 1.68esperavam a redenção de Jerusalém. 39 Quando se tinham cumprido todas as ordenanças segundo a lei do Senhor, voltaram para a Galileia, para *Lc 2.51;Lc 4.16;Lc 1.26;Mt 2.23a sua cidade de Nazaré.

O menino Jesus em Nazaré

40 *Lc 1.80; cp.Lc 2.52O menino crescia e fortificava-se, enchendo-se de sabedoria; e a graça de Deus estava sobre ele.

O menino Jesus no meio dos doutores

41 Seus pais iam anualmente a Jerusalém pela *Êx 23.15;Dt 16.1-6Festa da Páscoa. 42 Quando o menino tinha doze anos, subiram eles conforme o costume da festa; 43 *Êx 12.15findos os dias da festa, ao regressarem, ficou o menino Jesus em Jerusalém, sem que seus pais o soubessem. 44 Mas estes, julgando que ele estivesse entre os companheiros de viagem, andaram caminho de um dia, procurando-o entre os parentes e conhecidos; 45 e, não o achando, voltaram a Jerusalém em procura dele. 46 Três dias depois, o acharam no templo, sentado no meio dos doutores, ouvindo-os e interrogando-os; 47 todos os que o ouviam muito se admiravam da sua inteligência e das suas respostas. 48 Logo que seus pais o viram, ficaram surpreendidos; *Mt 12.46sua mãe perguntou-lhe: Filho, por que procedeste assim conosco? *Lc 3.23;4.22; cp.Lc 2.49Teu pai e eu te procuramos aflitos. 49 Ele lhes respondeu: Por que me procuráveis? Não sabíeis que eu devia estar na casa de meu Pai? 50 Eles, porém, *Mc 9.32não compreenderam as palavras que ele dizia. 51 Então, desceu com eles, e foi *Lc 2.39para Nazaré, e estava-lhes sujeito. Mas sua mãe *Lc 2.19guardava todas essas coisas no seu coração.

52 Jesus crescia em sabedoria, *Lc 2.40em estatura e em graça diante de Deus e dos homens.

1 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět. 2 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.) 3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města. 4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,) 5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou. 6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila. 7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě. 8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem. 9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou. 10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu. 11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově. 12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech. 13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích: 14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle. 15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám. 16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech. 17 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti. 18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim. 19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém. 20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim. 21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo. 22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem, 23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,) 24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek. 25 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm. 26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně. 27 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj, 28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl: 29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji. 30 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé, 31 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí, 32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského. 33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm. 34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno, 35 (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení. 36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého. 37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí. 38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě. 39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta. 40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm. 41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční. 42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního, 43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho. 44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými. 45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho. 46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich. 47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho. 48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe. 49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti? 50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil. 51 I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém. 52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.