Lucas 12

O fermento dos fariseus. Algumas admoestações

1 Entretanto, tendo-se ajuntado milhares de pessoas, de modo que uns a outros se atropelavam, começou Jesus a dizer, primeiro, a seus discípulos: *Mt 16.6,11ss.;Mc 8.15Guardai-vos do fermento dos fariseus, que é a hipocrisia. 2 *Lc 12.2-9;Mt 10.26-33Nada há *Lc 8.17;Mt 10.26;Mc 4.22encoberto que se não venha a descobrir; nem oculto que se não venha a saber. 3 Por isso, o que dissestes nas trevas à luz será ouvido; o que falastes ao ouvido no interior da casa será proclamado dos *Mt 10.27;Mt 24.17eirados. 4 Digo-vos, *Jo 15.13-15amigos meus, não temais aos que matam o corpo e, depois disso, nada mais podem fazer. 5 Mas eu vos mostrarei a quem haveis de temer: *Hb 10.31temei aquele que, depois de matar, tem poder de lançar-vos na *Mt 5.22Geena. Sim, digo-vos: Temei a este. 6 Não se vendem *cp.Mt 10.29cinco passarinhos por dois asses*Um asse valia cerca de 30 réis, moeda brasileira.? E nem um deles está esquecido diante de Deus. 7 *Mt 10.30Mas até os cabelos da vossa cabeça estão todos contados. Não temais; de maior valia sois vós que muitos passarinhos. 8 Digo-vos ainda: todo aquele que me confessar diante dos homens, também o Filho do Homem o confessará *cp.Mt 10.32;Lc 15.10;Rm 10.9perante os anjos de Deus; 9 mas *cp.Lc 9.26;Mt 10.33o que me negar diante dos homens será negado perante os anjos de Deus. 10 *cp.Mt 12.31-32;Mc 3.28-30Todo aquele que proferir uma palavra contra o Filho do Homem, isso lhe será perdoado; mas o que blasfemar contra o Espírito Santo não lhe será perdoado. 11 Quando vos levarem *cp.Mt 10.17perante as sinagogas, os magistrados e as autoridades, *Lc 12.22;Mt 6.25;10.19;Mc 13.11; cp.Lc 21.14não cuideis como, ou o que haveis de responder, ou no que haveis de falar; 12 porque *Mt 10.20; cp.Lc 21.15o Espírito Santo vos ensinará, naquela hora, o que deveis dizer.

Jesus reprova a um avarento

13 Um homem disse-lhe do meio da multidão: Mestre, manda a meu irmão que reparta comigo a herança. 14 Mas ele lhe respondeu: *cp.Mq 6.8;Rm 2.1,3;9.20Homem, quem me constituiu juiz ou partidor entre vós? 15 Disse ao povo: *cp.1Tm 6.6-10Olhai e guardai-vos de toda avareza, porque a vida de um homem não consiste na abundância das coisas que possui. 16 Então, lhes expôs uma parábola, dizendo: As terras de um homem rico produziram muito fruto. 17 Ele discorria consigo: Que hei de fazer, pois não tenho onde recolher os meus frutos? 18 Disse: Farei isto: derribarei os meus celeiros, e os construirei maiores, e aí guardarei toda a colheita e os meus bens; 19 e direi à minha alma: Minha alma, *cp.Ec 11.9tens muitos bens em depósito para largos anos; descansa, come, bebe, regala-te. 20 Mas Deus disse-lhe: *Jr 17.11;Lc 11.40Insensato, esta noite *Jó 27.8te exigirão a tua alma; e *Sl 39.6as coisas que ajuntaste, para quem serão? 21 Assim é aquele que *cp.Lc 12.33entesoura para si e não é rico para com Deus.

A ansiosa solicitude pela vida

22 *Lc 12.22-31;Mt 6.25-33Jesus disse a seus discípulos: Portanto, vos digo: não andeis cuidadosos da vida, pelo que haveis de comer, nem do corpo, pelo que haveis de vestir. 23 Pois a vida é mais que o alimento, e o corpo, mais que o vestido. 24 Considerai *Jó 38.41os corvos, que não semeiam, nem ceifam, não têm despensa nem *Lc 12.18celeiro; contudo, Deus os alimenta. Quanto mais valeis vós do que as aves! 25 Qual de vós, por mais ansioso que esteja, pode acrescentar um *cp.Sl 39.5cúbito à sua estatura? 26 Se, pois, não podeis fazer nem as coisas mínimas, por que estais ansiosos pelas outras? 27 Considerai os lírios, como não trabalham, nem fiam; contudo, vos digo que nem *1Rs 10.4-7Salomão, em toda a sua glória, se vestiu como um deles. 28 Pois, se Deus assim veste a erva no campo, que hoje existe e amanhã é lançada no forno, quanto mais a vós, *Mt 6.30homens de pouca fé! 29 Não procureis o que haveis de comer ou beber, *cp.Mt 6.31nem andeis solícitos; 30 porque os homens do mundo é que procuram todas essas coisas; mas vosso Pai sabe que precisais delas. 31 Buscai, antes, o seu reino, *Mt 6.33e essas coisas vos serão acrescentadas. 32 *Mt 14.27Não temas, *cp.Jo 21.15-17pequeno rebanho; porque *cp.Ef 1.5,9é do agrado de vosso Pai dar-vos o reino. 33 *Mt 19.21;Lc 18.22; cp.11.41Vendei o que possuis e dai esmolas; fazei para vós bolsas que não envelheçam, *Mt 6.20; cp.Lc 12.21um tesouro inexaurível nos céus, onde o ladrão não chega, nem a traça rói; 34 *Mt 6.21porque, onde está o vosso tesouro, aí estará também o vosso coração.

A parábola do servo vigilante

35 *Lc 12.35-36; cp.Mt 25.1ss.Estejam cingidas *cp.Ef 6.14;1Pe 1.13as vossas cintas, e acesas, as vossas candeias; 36 e sede vós semelhantes a homens que esperam pelo seu senhor, ao voltar ele das bodas; para que, quando vier e bater à porta, logo lha abram. 37 Bem-aventurados aqueles servos a quem o senhor achar *Mt 24.42vigiando, quando vier; em verdade vos digo *Lc 17.8;Jo 13.4que ele se cingirá, os fará sentar à mesa e, chegando-se, os servirá. 38 Quer ele venha na *Mt 24.43segunda vigília, quer na terceira, bem-aventurados serão eles, se assim os achar. 39 *Lc 12.39-40;Mt 24.43-44Mas sabei que, se o dono da casa tivesse sabido a que hora havia de vir o ladrão, não o haveria deixado *Mt 6.19arrombar a sua casa. 40 *cp.Lc 21.36;Mc 13.33Estai vós também apercebidos, porque, à hora que não pensais, virá o Filho do Homem.

A parábola dos servos bons e maus

41 Pedro perguntou-lhe: Senhor, diriges esta parábola a nós ou também *cp.Lc 12.47-48a todos? 42 *Lc 7.13Respondeu o Senhor: *Lc 12.42-46;Mt 24.45-51Quem é, pois, *cp.Mt 24.45;Lc 16.1ss.o despenseiro fiel e prudente, ao qual o seu senhor confiará a direção da sua casa, para que, em tempo devido, distribua o alimento? 43 Bem-aventurado aquele *Lc 12.42servo a quem o seu senhor, quando vier, achar assim fazendo. 44 Em verdade vos digo que lhe confiará todos os seus bens. 45 Mas, se aquele servo disser no seu coração: Meu senhor tarda em vir, e começar a espancar os criados e as criadas, a comer, a beber e a embriagar-se, 46 virá o senhor daquele servo no dia em que não o espera e na hora que ele não sabe, e o cortará pelo meio, e lhe dará parte com os infiéis. 47 Aquele servo, que soube a vontade do seu senhor e não se preparou, nem fez conforme a sua vontade será *Dt 25.2castigado com muitos açoites; 48 aquele, porém, *Lv 5.17;Nm 15.29s.que não a soube, e fez coisas que mereciam castigos será punido com poucos açoites. *cp.Mt 13.12De todo aquele a quem muito é dado, muito será requerido; e daquele a quem muito é confiado, mais ainda lhe será exigido.

Jesus traz fogo e dissensão à terra

49 Vim lançar fogo à terra e que mais quero, se ele já está aceso? 50 Mas tenho de ser batizado *Mc 10.38com um batismo e como me angustio até que ele se cumpra! 51 *Lc 12.51-53;Mt 10.34-36Pensais que vim trazer paz à terra? Não, eu vo-lo digo, mas divisão; 52 porque, de ora em diante, haverá numa casa cinco pessoas divididas: três contra duas, e duas contra três; 53 estarão divididas: *Mq 7.6;Mt 10.21o pai contra seu filho, e o filho contra seu pai; a mãe contra sua filha, e a filha contra sua mãe; a sogra contra sua nora, e a nora contra sua sogra.

Os sinais dos tempos

54 Disse também à multidão: *cp.Mt 16.2s.Quando virdes aparecer uma nuvem no poente, logo dizeis que vem chuva, e assim acontece; 55 e, quando virdes soprar o vento sul, dizeis que haverá *cp.Mt 20.12calor, e assim acontece. 56 Hipócritas, *Mt 16.3sabeis distinguir o aspecto da terra e do céu; como, então, não distinguis este tempo? 57 Porque não julgais também *cp.Lc 21.30por vós mesmos o que é justo. 58 Quando, pois, *Lc 12.58-59;Mt 5.25-26vais com o teu adversário ao magistrado, faze o possível para te livrar dele no caminho; para que não suceda que ele te arraste ao juiz, o juiz te entregará ao meirinho, e o meirinho te lançará na prisão. 59 Digo-te que não sairás dali até pagares o último *Mc 12.42centavo.

1 A vtom, když mnozí zástupové scházeli se, takže jedni druhé velmi tlačili, počal mluviti k učedlníkům svým: Nejpředněji se varujte od kvasu farizeů, jenž jest pokrytství. 2 Neboť nic není skrytého, což by nemělo býti zjeveno; ani jest co tajného, ješto by nemělo býti zvědíno. 3 Protož to, co jste pravili ve tmách, bude na světle slyšáno, a co jste sobě v uši šeptali v pokojích, hlásánoť bude na střechách. 4 Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili. 5 Ale ukážiť vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrci do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte. 6 Zdaliž neprodávají pět vrabců za dva haléře? Avšak ani jeden z nich není v zapomenutí před Bohem. 7 Nýbrž i vlasové hlavy vaší všickni zečteni jsou. Protož nebojtež se, mnohemť vy vrabce převyšujete. 8 Pravímť pak vám: Každý kdož by koli vyznal mne před lidmi, i Syn člověka vyzná jej před anděly Božími. 9 Kdož by mne pak zapřel před lidmi, zapřínť bude před anděly Božími. 10 A každý kdož dí slovo proti Synu člověka, bude mu odpuštěno, ale tomu, kdož by se Duchu svatému rouhal, nebudeť odpuštěno. 11 Když pak vás voditi budou do škol a k vladařům a k mocným, nepečujte, kterak aneb co byste odpovídali, aneb co byste mluvili. 12 Duch svatý zajisté naučí vás v tu hodinu, co byste měli mluviti. 13 I řekl jemu jeden z zástupu: Mistře, rci bratru mému, ať rozdělí se mnou dědictví. 14 A on řekl jemu: Èlověče, kdo mne ustavil soudcí aneb děličem nad vámi? 15 I řekl k nim: Viztež a vystříhejte se od lakomství; neboť ne v rozhojnění statku něčího život jeho záleží. 16 Pověděl jim také i podobenství, řka: Èlověka jednoho bohatého hojné úrody pole přineslo. 17 I přemyšloval sám v sobě, řka: Co učiním, že nemám, kde bych shromáždil úrody své? 18 I řekl: Toto učiním: Zbořím stodoly své a větších nadělám, a tu shromáždím všecky své úrody i zboží svá. 19 A dím duši své: Duše, máš mnoho statku složeného za mnohá léta, odpočívej, jez, pij, měj dobrou vůli. 20 I řekl jemu Bůh: Ó blázne, této noci požádají duše tvé od tebe, a to, cožs připravil, čí bude? 21 Takť jest každý, kdož sobě shromažďuje, a není v Bohu bohatý. 22 Řekl pak učedlníkům svým: Protož pravím vám: Nebuďtež pečliví o život svůj, co byste jedli, ani o tělo, čím byste se odívali. 23 Život větší jest nežli pokrm, a tělo větší nežli oděv. 24 Patřte na havrany, žeť nesejí, ani žnou, a nemají špižírny, ani stodoly, a Bůh krmí je. I čím v větší vážnosti jste vy než ptactvo? 25 A kdož pak z vás pečlivě o to mysle, můž přidati ku postavě své loket jeden? 26 Poněvadž tedy nemůžete s to býti, což nejmenšího jest, proč o jiné věci se staráte? 27 Patřte na kvítí polní, kterak rostou, nedělají, ani předou, a pravímť vám, že ani Šalomoun ve vší slávě své nebyl tak odín, jako jedno z těchto. 28 A poněvadž trávu, kteráž dnes na poli jest, a zítra do peci uvržena bývá, Bůh tak odívá, čím více vás, ó malé víry? 29 I vy nestarejte se o to, co byste jedli, aneb co byste pili, aniž o to tak velmi pečujte. 30 Nebo těch všech věcí národové světa tohoto hledají. Víť pak Otec váš, že těch věcí potřebujete. 31 Ale raději hledejte království Božího, a tyto všecky věci budou vám přidány. 32 Neboj se, ó maličké stádce, neboť se zalíbilo Otci vašemu dáti vám království. 33 Prodávejte statky vaše, a dávejte almužnu. Dělejte sobě pytlíky, kteříž nevetšejí, poklad, kterýž nehyne, v nebesích, kdežto zloděj dojíti nemůž, a kdež mol nekazí. 34 Nebo kdež jest poklad váš, tuť bude i srdce vaše. 35 Buďtež bedra vaše přepásaná, a svíce hořící. 36 A vy podobni buďte lidem očekávajícím Pána svého, až by se vrátil z svadby, aby hned, jakž by přišel a potloukl, otevřeli jemu. 37 Blaze služebníkům těm, kteréž přijda Pán, nalezl by, a oni bdí. Amen pravím vám, že přepáše se, a káže jim sednouti za stůl, a chodě, bude jim sloužiti. 38 A přišel-liť by v druhé bdění, a pakliť by v třetí bdění přišel, a tak je nalezl, blahoslavení jsou služebníci ti. 39 Toto pak vězte, že byť věděl hospodář, v kterou by hodinu měl zloděj přijíti, bděl by zajisté, a nedal by podkopati domu svého. 40 Protož i vy buďte hotovi, nebo v kterou hodinu nenadějete se, Syn člověka přijde. 41 I řekl jemu Petr: Pane, nám-li pravíš toto podobenství, čili všechněm? 42 I dí Pán: Aj kdo jest věrný šafář a opatrný, jehož by ustanovil pán nad čeledí svou, aby jim v čas dával vyměřený pokrm, 43 Blahoslavený služebník ten, kteréhož, když by přišel pán jeho, nalezne, an tak činí. 44 Vpravdě pravím vám, že nade vším statkem svým ustanoví jej. 45 Pakli by řekl služebník ten v srdci svém: Prodlévá přijíti pán můj, i počal by bíti služebníky a služebnice, a jísti a píti i opíjeti se, 46 Přijdeť pán služebníka toho v den, v kterýž se nenaděje, a v hodinu, kteréž neví. I oddělíť jej, a díl jeho položí s nevěrnými. 47 Služebník pak ten, kterýž by znal vůli pána svého a nepřipravoval se, a nečinil podle vůle jeho, bit bude velmi. 48 Ale kterýž neznal, a hodné věci trestání činil, bit bude ne tak velmi. Každému pak, komuž jest mnoho dáno, mnoho bude od něho požádáno; a komuť jsou mnoho poručili, víceť požádají od něho. 49 Oheň přišel jsem pustiti na zemi, a co chci, jestliže již hoří? 50 Ale křtem mám křtěn býti, a kterak jsem soužen, dokudž se nevykoná! 51 A což se domníváte, že bych přišel pokoj dáti na zemi? Nikoli, pravím vám, ale rozdělení. 52 Nebo již od této chvíle bude jich pět v jednom domu rozděleno, tři proti dvěma, a dva proti třem. 53 Bude rozdělen otec proti synu, a syn proti otci, mátě proti dceři, a dcera proti mateři, svegruše proti nevěstě své, a nevěsta proti svegruši své. 54 Pravil také i k zástupům: Když vídáte oblak, an vzchodí od západu, hned pravíte: Příval jde, a tak bývá. 55 A když od poledne vítr věje, říkáte: Bude horko, a býváť. 56 Pokrytci, způsob nebe a země umíte souditi, a kterakž pak tohoto času nepoznáváte? 57 Ano proč i sami od sebe nesoudíte, což spravedlivého jest? 58 Když pak jdeš s protivníkem svým k vrchnosti, na cestě přičiň se o to, abys byl zproštěn od něho, aby snad netáhl tebe k soudci, a soudce dal by tebe biřici, a biřic vsadil by tě do žaláře. 59 Pravím tobě: Nevyjdeš odtud, dokudž bys i toho posledního haléře nenavrátil.