Jó 22

Elifaz acusa a Jó de diversos pecados e o exorta a não resistir ao Todo-Poderoso

1 Então, respondeu Elifaz, temanita:

2 Pode o *Jó 35.7;Lc 17.10homem ser de proveito a Deus?

Não! O sábio é só útil a si mesmo.

3 De que serve ao Todo-Poderoso que sejas justo?

Ou que lucro tem ele, se fizeres perfeitos os teus caminhos?

4 É por causa da tua reverência que te reprova,

que *Jó 14.3;19.29entra contigo em juízo?

5 Não é grande *Jó 11.6;15.5a tua maldade,

e infinitas, as tuas iniquidades?

6 Pois, sem causa, *Jó 24.3,9;Êx 22.26;Dt 24.6,17;Ez 18.16tomaste penhores a teu irmão

e *Jó 31.19-20despojaste dos seus vestidos os nus.

7 *Jó 31.16-17Não deste de beber ao cansado

*Jó 31.31e negaste pão ao faminto.

8 Mas ao *Jó 12.19, ref.homem forte *Jó 9.24pertencia a terra;

e *Is 3.3;9.15o homem acatado nela habitava.

9 Despediste vazias *Jó 24.3,21;29.13;31.16,18as viúvas,

e os braços *Jó 6.27, ref.dos órfãos foram quebrados.

10 Portanto, estás cercado *Jó 18.8, ref.de laços,

e um repentino *Jó 15.21, ref.pavor te conturba.

11 Não vês tu *Jó 5.14, ref.as trevas

*Jó 38.34;Sl 69.2;124.5;Lm 3.54e a inundação de águas que te cobre?

12 Não está Deus *Jó 11.7-9nas alturas do céu?

E olha a altura das estrelas. Quão grande é!

13 E dizes: *Sl 10.11;59.7;64.5;94.7;Is 29.15;Ez 8.12Pois que sabe Deus?

Pode ele julgar através das densas trevas?

14 Grossas *Jó 26.9nuvens o encobrem, de modo que não pode ver;

só passeia pela abóbada do céu.

15 Queres seguir a rota antiga,

que *Jó 34.36os homens iníquos pisaram?

16 Esses iníquos foram arrebatados *Jó 15.32;21.13,18antes de tempo,

*Jó 14.19;Sl 90.5;Is 28.2;Mt 7.26-27e os seus alicerces foram derramados como um dilúvio.

17 Eles *Jó 21.14-15diziam a Deus: Retira-te de nós.

E: Que nos pode fazer o Todo-Poderoso?

18 Contudo, Deus *Jó 12.6encheu as suas casas de bens.

Longe de mim *Jó 21.16os conselhos dos iníquos.

19 *Sl 52.6;58.10;107.42Os justos o veem e se alegram.

Os inocentes riem-se deles,

20 dizendo: Na verdade, são exterminados os que se levantaram contra nós,

*Jó 15.30, ref.e o fogo consumiu o que deixaram.

21 *Sl 34.10Apega-te, pois, a Deus e tem paz;

e, assim, te sobrevirá o bem.

22 Recebe, peço-te, da sua boca *Jó 6.10;23.12;Pv 2.6a lei

e põe as suas palavras no teu coração.

23 *Jó 8.5;11.13;Is 19.22;31.6;Zc 1.3Se voltares para o Todo-Poderoso, serás restabelecido;

*Jó 11.14se lançares a injustiça longe das tuas tendas,

24 *Jó 31.24-25e deitares o teu tesouro no pó

e o ouro de Ofir entre as pedras do ribeiro,

25 então, o Todo-Poderoso será o teu tesouro,

e a tua prata, abundantíssima.

26 Pois, então, te *Jó 27.10;Sl 37.4;Is 58.14deleitarás no Todo-Poderoso,

e levantarás o teu rosto a Deus.

27 Tu lhe *Jó 11.13;33.26;Is 58.9orarás, e *Jó 34.28ele te ouvirá;

e pagarás os teus votos.

28 Farás decretos que serão bem sucedidos,

*Jó 11.17;Sl 112.4E a luz brilhará em teus caminhos.

29 Quando os homens te abaterem, dirás: Levantamento!

E ele salvará *Jó 5.11;36.7;Mt 23.12;Tg 4.6;1Pe 5.5ao humilde.

30 Livrará até aquele que não é inocente,

*Jó 42.7-8;Sl 18.20;24.3-4que deverá a sua salvação à pureza das tuas mãos.

1 A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl: 2 Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná? 3 Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své? 4 Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou? 5 Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým. 6 Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel. 7 Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba. 8 Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl. 9 Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla. 10 A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý, 11 Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě. 12 Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké. 13 Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil? 14 Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází. 15 Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní? 16 Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich. 17 Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí? 18 On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne). 19 Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim, 20 Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň. 21 Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré. 22 Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém. 23 Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých, 24 Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir. 25 Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou. 26 A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své, 27 Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš. 28 Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo. 29 Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní. 30 Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.