Guerra entre os israelitas e os filisteus
1 Saul tinha trinta anos de idade quando começou a reinar e reinou dois anos sobre Israel. 2 Saul escolheu para si três mil homens de Israel; estavam com ele dois mil, em 1Sm 13.5;14.31Micmás e no monte de Betel, e mil estavam com Jônatas, em 1Sm 10.26Gibeá de Benjamim. Ao resto do povo mandou que fosse cada um para a sua tenda. 3 Jônatas bateu a 1Sm 10.5guarnição dos filisteus que estava em 1Sm 13.16;14.5Geba; o que ouviram os filisteus. Saul Jz 3.27;6.34fez tocar a trombeta por toda a terra, dizendo: Ouçam os hebreus. 4 Todo o Israel ouviu dizer que Saul tinha batido a guarnição dos filisteus e que Israel se Gn 34.30;Êx 5.21;2Sm 10.6havia tornado abominável aos filisteus. O povo foi convocado após Saul, em Gilgal.
5 Os filisteus ajuntaram-se para pelejar contra Israel: trinta mil carros, e seis mil cavaleiros, e Js 11.4povo em multidão como a areia que está à beira do mar; subiram e acamparam-se em Micmás, ao oriente de 1Sm 14.23Bete-Áven. 6 Vendo os homens de Israel o aperto em que estavam (pois o povo se achava angustiado), Jz 6.2esconderam-se em covas, e em buracos, e em rochedos, e em túmulos, e em cisternas. 7 Ora, alguns dos hebreus tinham passado o Jordão para a terra de Nm 32.33Gade e Gileade; porém Saul ficou ainda em Gilgal, e todo o povo o seguia tremendo.
Saul oferece sacrifícios, e Samuel reprova-o
8 1Sm 10.8Esperou sete dias, segundo o tempo aprazado por Samuel. Mas Samuel não veio a Gilgal, e o povo, deixando a Saul, se dispersava. 9 Disse Saul: Trazei-me cá o holocausto e as ofertas pacíficas. Ele 2Sm 24.25;1Rs 3.4ofereceu o holocausto. 10 Apenas ele tinha acabado de oferecer o holocausto, eis que chegou Samuel; 1Sm 15.13Saul saiu-lhe ao encontro, para o saudar. 11 Samuel perguntou: Que fizeste? Respondeu Saul: Vendo que o povo, deixando-me, se dispersava, e que tu não vinhas nos dias aprazados, e que os 1Sm 13.2,5,16,23filisteus se reuniam em Micmás, 12 por isso, disse eu: agora, os filisteus descerão contra mim a Gilgal, e eu não aplaquei a Jeová. Constrangi-me, pois, e ofereci o holocausto. 13 Samuel disse a Saul: 2Cr 16.9Procedeste nesciamente 1Sm 15.22,28em não guardar o mandamento de Jeová, teu Deus, que ele te ordenou. Jeová teria confirmado 1Sm 1.22para sempre o teu reino sobre Israel; 14 porém, agora, 1Sm 15.28não subsistirá o teu reino. At 13.22Jeová buscou para si um homem segundo o seu coração e mandou-lhe que fosse príncipe sobre o seu povo, porque não guardaste o que te ordenou. 15 Levantou-se Samuel e subiu de Gilgal a 1Sm 13.2Gibeá de Benjamim.
Saul contou o povo que se achava com ele, 1Sm 13.2,6,7;14.2cerca de seiscentos homens. 16 Saul, e seu filho Jônatas, e o povo que se achava com eles ficaram em 1Sm 13.2-3Geba de Benjamim, mas os filisteus acamparam-se em Micmás. 17 1Sm 14.15Os saqueadores saíram do arraial dos filisteus em três companhias: uma tomou o caminho de Js 18.23Ofra para a terra de Sual; 18 outra tomou o caminho de Js 18.13-14Bete-Horom; e a outra tomou o caminho do termo que pende para o vale de Ne 11.34Zeboim, na direção do deserto.
19 Ora, em Jz 5.8;2Rs 24.14toda a terra de Israel não se achava um ferreiro, pois os filisteus disseram: Para não suceder que os hebreus façam para si espadas ou lanças, 20 mas todos os israelitas tinham que descer aos filisteus, para cada um afiar a sua relha, a sua enxada, o seu machado e a sua picareta. 21 Tinham, porém, limas para as picaretas, para as enxadas, para os forcados e para os machados e para consertar as aguilhadas. 22 No dia da batalha, não se achou nem espada Jz 5.8nem lança na mão de nenhum do povo que estava com Saul e Jônatas; porém se acharam com Saul e com seu filho Jônatas. 23 Saiu a 1Sm 14.1;2Sm 23.14guarnição dos filisteus ao 1Sm 14.4-5;Is 10.28desfiladeiro de Micmás.
1 Saul tedy prvního léta kralování svého, (kraloval pak dvě létě nad Izraelem), 2 Vybral sobě tři tisíce z Izraele. I bylo jich s Saulem dva tisíce v Michmas a na hoře Bethel, a tisíc bylo s Jonatou v Gabaa Beniaminově; ostatek pak lidu rozpustil jednoho každého do příbytku jeho. 3 I pobil Jonata stráž Filistinských, kterouž měli na pahrbku, a uslyšeli to Filistinští. Tedy Saul troubil v troubu po vší zemi, řka: Ať to slyší Hebrejští. 4 A tak slyšel všecken Izrael, že bylo praveno: Pobil Saul stráž Filistinských, pročež také zoškliven byl Izrael mezi Filistinskými. I svolán jest lid za Saulem do Galgala. 5 Filistinští pak sebrali se k boji proti Izraelovi, třidceti tisíc vozů, a šest tisíc jezdců, a lidu ve množství, jako jest písku na břehu mořském. I vytáhli a položili se v Michmas na východ Betaven. 6 A protož muži Izraelští vidouce, že jim úzko, (nebo byl ssoužen lid), skryl se lid v jeskyních a v ohradách, a v skalách a v horách, i v jamách. 7 Hebrejští také přepravili se přes Jordán do země Gád a Galád. Saul pak ještě byl v Galgala, a všecken lid zastrašil se, jda za ním. 8 I očekával tu za sedm dní vedlé času uloženého od Samuele; a když nepřicházel Samuel do Galgala, rozešel se lid od něho. 9 Tedy řekl Saul: Přineste ke mně obět zápalnou a oběti pokojné. I obětoval oběti zápalné. 10 Když pak již dokonal obětování oběti zápalné, aj, Samuel přicházel, a Saul vyšel proti němu, aby ho přivítal. 11 I řekl Samuel: Co jsi učinil? Odpověděl Saul: Když jsem viděl, že se lid rozchází ode mne, a ty nepřicházíš k uloženému dni, a Filistinští byli shromážděni v Michmas: 12 I řekl jsem: Nyní připadnou Filistinští na mne v Galgala, a tváři Hospodinově nemodlil jsem se. Takž jsem se opovážil a obětoval jsem oběti zápalné. 13 Tedy řekl Samuel Saulovi: Bláznivě jsi učinil, nezachovals přikázaní Hospodina Boha svého, kteréž přikázal tobě; nebo nyní byl by utvrdil Hospodin království tvé nad Izraelem až na věky. 14 Ale již nyní království tvé neostojí. Vyhledalť jest Hospodin sobě muže vedlé srdce svého, jemuž rozkázal Hospodin, aby byl vůdce nad lidem jeho; nebo jsi nezachoval, cožť přikázal Hospodin. 15 Vstav pak Samuel, vstoupil z Galgala do Gabaa Beniaminova. A Saul načetl lidu, kterýž zůstával při něm, okolo šesti set mužů. 16 Saul tedy a Jonata syn jeho, i lid, kterýž zůstával s nimi, byli v Gabaa Beniaminově, Filistinští pak leželi v Michmas. 17 I vyšli zhoubcové z vojska Filistinského na tré rozdělení. Houf jeden obrátil se k cestě Ofra, k zemi Sual; 18 A houf druhý obrátil se na cestu Betoron; houf pak třetí pustil se cestou krajiny, kteráž patří k údolí Seboim na poušť. 19 Kováře pak žádného nenalézalo se ve vší zemi Izraelské; nebo byli řekli Filistinští: Aby sobě Hebrejští nenadělali mečů a kopí. 20 Protož chodívali všickni Izraelští k Filistinským, aby ostřil sobě jeden každý radlici svou, a motyku svou, sekeru svou i vidly své, 21 Sic jinak byly štěrbiny na radlicích, motykách, vidlách třírohých a sekerách; také i o zaostření ostnu bývalo těžko. 22 I bylo, že v čas boje nenalézalo se meče ani kopí u žádného z lidu toho, kterýž byl s Saulem a s Jonatou, toliko u Saule a u Jonaty syna jeho. 23 Vyšla pak stráž Filistinských k cestám Michmas.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.