Jonas 2

1 Então, orou Jonas a Jeová, seu Deus, lá *Jó 13.15;Sl 130.1-2;Lm 3.53-56do ventre do peixe. 2 Ele disse:

Da minha aflição, *1Sm 30.6;Sl 18.4-6;22.24;120.1clamei a Jeová,

e ele me respondeu;

do ventre do *Sl 18.5-6;61.2;86.13;83.1-7Sheol gritei,

e tu ouviste a minha voz.

3 Pois me *Sl 69.1-2,14-15;Lm 3.54lançaste no profundo, no coração dos mares,

e a corrente das águas me cercou;

todas as tuas *Sl 42.7ondas e as tuas vagas passaram por cima de mim.

4 Eu disse: *Sl 31.22;Jr 7.15Lançado estou de diante dos teus olhos;

todavia, tornarei a olhar *1Rs 8.38;2Cr 6.38;Sl 5.7para o teu santo templo.

5 *Lm 3.54As águas me cercaram até a alma,

*Sl 69.1-2o abismo me rodeou;

a alga se pegava à minha cabeça.

6 *Sl 18.5;116.3Desci até os fundamentos dos montes;

a terra me encerrou para sempre com os seus *Is 38.10;Mt 16.18ferrolhos;

contudo, tu, Jeová, meu Deus, *Jó 33.28;Sl 16.10;30.3;Is 38.17fizeste subir da cova a minha vida.

7 Quando, dentro de mim, *Sl 142.3desfalecia a minha alma, *Sl 77.10-11;143.5lembrei-me de Jeová;

e entrou a ti a *2Cr 30.27;Sl 18.6minha oração, no *Jn 2.4;Sl 11.4;65.4;Mq 1.2;Hc 2.20teu santo templo.

8 Os que *2Rs 17.15;Sl 31.6;Jr 16.19observam vaidades mentirosas

abandonam aquele que lhes é misericordioso.

9 Eu, porém, *Sl 50.14,23;Jr 33.11;Os 14.2te oferecerei sacrifícios com a voz de ação de graças;

*Jó 22.27;Ec 5.4-5pagarei o que votei.

*Sl 3.8;Is 45.17A Jeová pertence a salvação.

10 Jeová falou ao *Jn 1.17peixe, e o peixe vomitou a Jonas na terra.

1 Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou, aby požřela Jonáše. I byl Jonáš v střevách té ryby tři dni a tři noci. 2 I modlil se Jonáš Hospodinu Bohu svému v střevách té ryby, 3 A řekl: Z ssoužení svého volal jsem k Hospodinu, a ozval se mi; z břicha hrobu křičel jsem, a vyslyšel jsi hlas můj. 4 Nebo jsi mne uvrhl do hlubiny, do prostřed moře, a řeka obklíčila mne; všecka vlnobití tvá i rozvodnění tvá na mne se svalila. 5 Bylť jsem již řekl: Vyhnán jsem od očí tvých, ale ještěť pohledím na tvůj svatý chrám. 6 Obklíčily mne vody až k duši, propast obklíčila mne, lekno otočilo se okolo hlavy mé. 7 Až k spodkům hor dostal jsem se, země závorami svými zalehla mi na věčnost, ty jsi však vysvobodil od porušení život můj, ó Hospodine Bože můj. 8 Když se svírala ve mně duše má, na Hospodina jsem se rozpomínal, i přišla k tobě modlitba má do chrámu svatého tvého. 9 Kteříž ostříhají marností pouhých, dobroty Boží se zbavují. 10 Já pak s hlasem díkčinění obětovati budu tobě; což jsem slíbil, splním. Hojné vysvobození jest u Hospodina. 11 Rozkázal pak byl Hospodin rybě té, i vyvrátila Jonáše na břeh.