1 Samuel 24

Davi poupa a vida de Saul

1 *1Sm 23.28-29Tendo Saul voltado de perseguir os filisteus, *1Sm 23.19foi-lhe dito: Eis que Davi está no deserto de En-Gedi. 2 *1Sm 26.2Tomando Saul três mil homens, escolhidos dentre todo o Israel, foi em busca de Davi e dos seus homens até sobre as penhas das cabras monteses. 3 Chegou, no caminho, a uns currais de ovelhas, onde havia uma cova; entrou nela Saul *Jz 3.24a aliviar o ventre. Ora, *Sl 57, título;142, títuloDavi e seus homens estavam sentados na parte mais interna da cova. 4 Disseram-lhe os homens de Davi: Este é *1Sm 23.17;25.28-30o dia do qual te disse Jeová: Eis que te entrego nas mãos o teu inimigo, e far-lhe-ás o que bem te parecer. Davi levantou-se e, de mansinho, cortou a orla do manto de Saul. 5 Depois, bateu *2Sm 24.10o coração de Davi, por ter cortado a orla do manto de Saul. 6 Disse aos seus homens: *1Sm 26.11Deus me guarde de que eu faça isso ao meu senhor, ao ungido de Jeová, a saber, que eu estenda a mão contra ele, visto que ele é o ungido de Jeová. 7 Com essas palavras, conteve Davi os seus homens e não lhes permitiu que se lançassem contra Saul. Saindo Saul da cova, prosseguiu o seu caminho.

8 Levantou-se também Davi depois dele e, tendo saído da cova, gritou a Saul, dizendo: Ó rei, meu senhor! Olhando Saul para trás, *1Sm 25.23-24;1Rs 1.31prostrou-se Davi com o rosto em terra e fez-lhe uma reverência. 9 Disse Davi a Saul: Por que dás ouvidos às palavras dos que dizem: Davi procura fazer-te mal? 10 *Sl 7.3-4Eis que os teus próprios olhos viram hoje que Jeová te entregou nas minhas mãos quando estavas na cova, *1Sm 24.4e foi-me dito que eu te matasse, porém a minha mão te poupou, e eu disse: Não estenderei a minha mão contra o meu senhor, porque é o ungido de Jeová. 11 Vê, *2Rs 5.13meu pai, vê a orla do manto na minha mão. No fato de cortar eu a orla do manto sem te matar, reconhece que não há na minha mão nem mal nem transgressão e que não pequei contra ti, ainda que *1Sm 23.14,23;26.20tu andes à caça da minha vida para ma tirares. 12 *1Sm 26.10,23;Gn 31.53;Jz 11.27Jeová seja o juiz entre mim e ti e Jeová me vingue de ti; a minha mão, porém, não será contra ti. 13 Como diz o provérbio dos antigos: *Mt 7.16-20Dos ímpios procede a impiedade. A minha mão, porém, não será contra ti. 14 Após quem saiu o rei de Israel? A quem persegues tu? Persegues a um cão morto, a *1Sm 26.20uma pulga. 15 *1Sm 24.12Seja Jeová juiz, e julgue entre mim e ti, e veja e *Sl 35.1pleiteie a minha causa, e me livre das tuas mãos.

16 Tendo Davi acabado de falar a Saul estas palavras, perguntou Saul: *1Sm 26.17É esta a tua voz, meu filho Davi? Então, Saul levantou a voz e chorou. 17 *1Sm 26.21Disse a Davi: Tu és mais justo do que eu, *Mt 5.44pois tu me tens feito o bem, e eu te tenho feito o mal. 18 Tu me mostraste hoje que grande bem me fizeste, pois, *1Sm 26.23tendo-me Jeová entregado nas tuas mãos, não me tiraste a vida. 19 Por que quem há que, *1Sm 23.17encontrando a seu inimigo, o deixará sem lhe fazer mal? Jeová te pague com o bem o que hoje me fizeste. 20 Agora, *1Sm 23.17sei que sem falta hás de ser rei e que o *1Sm 13.14reino de Israel há de se firmar na tua mão. 21 *1Sm 20.14-17;Gn 21.23;2Sm 21.6-8Agora, jura-me por Jeová que não exterminarás a minha semente depois de mim e que não extinguirás o meu nome da casa de meu pai. 22 Davi o jurou a Saul. Voltou Saul para sua casa, mas Davi e seus homens subiram *1Sm 23.29ao lugar seguro.

1 Odšed pak David odtud, bydlil v místech bezpečných Engadi. 2 I stalo se, že když se navrátil Saul od honění Filistinských, oznámili jemu, řkouce: Hle, David jest na poušti Engadi. 3 Tedy vzav Saul tři tisíce mužů vybraných ze všeho Izraele, odšel hledati Davida a mužů jeho na skalách kamsíků. 4 I přišel k stájím ovcí blízko cesty, kdež byla jeskyně, do níž všel Saul na potřebu; David pak a muži jeho seděli po stranách v té jeskyni. 5 Protož řekli muži Davidovi jemu: Aj, tento jest den, o němž tobě mluvil Hospodin, řka: Aj, já dám nepřítele tvého v ruku tvou, abys mu učinil, jakť se koli líbiti bude. Tedy vstav David, uřezal tiše kus pláště Saulova. 6 Potom pak padlo to těžce na srdce Davidovi, že uřezal křídlo pláště Saulova. 7 Pročež řekl mužům svým: Uchovejž mne Hospodin, abych to učiniti měl pánu mému, pomazanému Hospodinovu, abych vztáhnouti měl ruku svou na něj, poněvadž jest pomazaný Hospodinův. 8 A tak zabránil David mužům svým těmi slovy, a nedal jim povstati proti Saulovi. Saul také vyšed z té jeskyně, bral se cestou svou. 9 Potom vstal i David, a vyšed z jeskyně, volal za Saulem, řka: Pane můj králi! I ohlédl se Saul zpět, David pak sehnuv se tváří k zemi, poklonil se jemu. 10 A řekl David Saulovi: I proč posloucháš řečí lidských, kteříž praví: Hle, David hledá tvého zlého. 11 Aj, dnešního dne viděti mohly oči tvé, že tě byl vydal Hospodin dnes v ruku mou v jeskyni. A byloť mi řečeno, abych tě zabil, ale šanoval jsem tě; nebo řekl jsem: Nevztáhnuť ruky své na pána svého, poněvadž jest pomazaný Hospodinův. 12 Nýbrž, otče můj, pohleď a viz kus pláště svého v ruce mé, a žeť jsem nechtěl, odřezuje křídlo pláště tvého, zabiti tebe. Poznejž tedy a viz, žeť není v úmysle mém nic zlého, ani jaké převrácenosti, a žeť jsem nezhřešil proti tobě; ty pak číháš na duši mou, abys mi ji odjal. 13 Sudiž Hospodin mezi mnou a mezi tebou, a pomstiž mne Hospodin nad tebou, ale ruka má nebude proti tobě. 14 Jakož vzní ono přísloví starých: Od bezbožných vychází bezbožnost; protož nebudeť ruka má proti tobě. 15 Na koho to jen vytáhl král Izraelský? Koho to honíš? Psa mrtvého, blechu jednu. 16 Ale budeť Hospodin soudce; on nechť rozsoudí mezi mnou a tebou, a nechť pohledí a vyvede při mou, a vysvobodí mne z ruky tvé. 17 Když pak přestal David mluviti slov těch Saulovi, odpověděl Saul: Není-liž to hlas tvůj, synu můj Davide? A pozdvih Saul hlasu svého, plakal. 18 A řekl Davidovi: Spravedlivější jsi nežli já; nebo ty jsi mi odplatil se dobrým, já pak zlým tobě jsem se odplatil. 19 Ty zajisté ukázal jsi dnes, že mi činíš dobře; nebo ačkoli mne byl Hospodin zavřel v ruce tvé, však jsi mne nezabil. 20 Zdali kdo nalezna nepřítele svého, propustí ho po cestě dobré? Ale Hospodin odplatiž tobě dobrým za to, co jsi mi dnešního dne učinil. 21 Protož nyní, (vím, že jistotně kralovati budeš, a že stálé bude v ruce tvé království Izraelské), 22 Nyní, pravím, přisáhni mi skrze Hospodina, že nevypléníš semene mého po mně, a nevyhladíš jména mého z domu otce mého. 23 A tak přisáhl David Saulovi. I odšel Saul do domu svého, David pak a muži jeho vstoupili na bezpečné místo.