Jó 42

Jó humilha-se perante Deus e dá-lhe glória

1 Então, respondeu Jó a Jeová:

2 Sei que tudo podes

e que nenhum propósito teu se pode impedir.

3 Quem é este que, sem conhecimento, *Jó 38.2encobre o conselho?

Portanto, proferi o que não entendia,

coisas *Sl 40.5;131.1;139.6demasiado maravilhosas para mim, as quais eu não conhecia.

4 Ouve, pois, e eu falarei;

*Jó 38.3;40.7eu te perguntarei, e tu me responderás.

5 Eu *Jó 26.14tinha ouvido de ti com os ouvidos;

mas, agora, te veem *Is 6.5os meus olhos.

6 Pelo que me abomino a mim mesmo e me arrependo

no pó e na cinza.

Deus manda os amigos de Jó ir ter com ele e oferecer sacrifícios

7 Tendo Jeová falado essas palavras a Jó, disse a Elifaz, temanita: A minha ira acendeu-se contra ti e contra os teus dois amigos, pois não tendes falado de mim o que é reto, *Jó 42.1-6;40.3-5como o meu servo Jó. 8 Agora, tomai vós sete novilhos e sete carneiros, e ide ao meu servo Jó, e oferecei *Jó 1.5um holocausto por vós. O meu servo Jó orará por vós; *Jó 22.30porque a ele o aceitarei, para que eu vos não trate segundo a vossa estultícia; pois não tendes falado de mim o que é reto, como o meu servo Jó. 9 Foram Elifaz, temanita, Bildade, suíta, e Zofar, naamatita, e fizeram como Jeová lhes ordenou. Jeová aceitou a Jó.

Deus confere a Jó o dobro da prosperidade que antes tinha

10 *Dt 30.3;Sl 14.7;85.1-3;126.1-6Jeová tirou o cativeiro de Jó, quando este orava pelos seus amigos, e deu-lhe o dobro do que antes possuía. 11 Então, vieram ter com ele todos os seus *Jó 19.13irmãos, e todas as suas irmãs, e todos quantos antes o haviam conhecido e comeram com ele em sua casa. *Jó 2.11Condoeram-se dele e consolaram-no de todo o mal que Jeová lhe havia enviado. Também cada um lhe deu uma moeda e um anel de ouro. 12 *Jó 1.10Abençoou Jeová o último estado de Jó mais que o seu primeiro. Jó *Jó 1.3chegou a ter quatorze mil ovelhas, seis mil camelos, mil juntas de bois e mil jumentas. 13 *Jó 1.2Teve também sete filhos e três filhas. 14 Chamou o nome da primeira, Jemima, o nome da segunda, Queziz, e o nome da terceira, Quéren-Hapuque. 15 Não foram achadas em toda a terra mulheres tão formosas como as filhas de Jó. Seu pai deu-lhes herança entre seus irmãos. 16 Depois disso, Jó viveu cento e quarenta anos e viu seus filhos e os filhos de seus filhos até quatro gerações. *Jó 5.26;Gn 15.15;25.8;35.29Assim, morreu Jó, velho e cheio de dias.

1 Tedy odpovídaje Job Hospodinu, řekl: 2 Vím, že všecko můžeš, a že nemůže překaženo býti tvému myšlení. 3 Kdo jest to ten, ptáš se, ješto zatemňuje radu Boží tak hloupě? Protož přiznávám se, že jsem tomu nerozuměl. Divnějšíť jsou ty věci nad mou stižitelnost, anižť jich mohu poznati. 4 Vyslýchejž, prosím, když bych koli mluvil; když bych se tebe tázal, oznamuj mi. 5 Tolikoť jsem slýchal o tobě, nyní pak i oko mé tě vidí. 6 Pročež mrzí mne to, a želím toho v prachu a v popele. 7 Stalo se pak, když odmluvil Hospodin slova ta k Jobovi, že řekl Hospodin Elifazovi Temanskému: Rozpálil se hněv můj proti tobě, a proti dvěma přátelům tvým, proto že jste nemluvili o mně toho, což pravého jest, tak jako služebník můj Job. 8 Protož nyní vezměte sobě sedm volků, a sedm skopců, a jděte k služebníku mému Jobovi, abyste dali obětovati obět za sebe, a služebník můj Job, aby se modlil za vás. Nebo jistě oblíčej jeho přijmu, abych neučinil s vámi podlé bláznovství vašeho; nebo nemluvili jste toho, což pravého jest, o mně, tak jako služebník můj Job. 9 A tak odšedše Elifaz Temanský a Bildad Suchský a Zofar Naamatský, učinili, jakž jim byl přikázal Hospodin, a přijal Hospodin oblíčej Jobův. 10 Navrátil také Hospodin to, což odjato bylo Jobovi, když se modlil za přátely své, tak že což měl Job, rozmnožil to Hospodin dvénásobně. 11 A sšedše se k němu všickni příbuzní, a všecky příbuzné jeho, a všickni známí jeho prvnější, jedli s ním chléb v domě jeho, a lítost majíce nad ním, potěšovali ho nade vším tím zlým, kteréž byl uvedl Hospodin na něj. A dali jemu jeden každý peníz jeden, a jeden každý náušnici zlatou jednu. 12 A tak požehnal Hospodin Jobovi k posledku více nežli v počátku jeho. Nebo měl čtrnácte tisíc ovcí, a šest tisíc velbloudů, a tisíc spřežení volů, a tisíc oslic. 13 Měl také sedm synů a tři dcery, 14 Z nichž první dal jméno Jemima, jméno pak druhé Keciha, a jméno třetí Kerenhappuch. 15 Aniž se nacházely ženy tak krásné, jako dcery Jobovy, ve vší té krajině; kterýmž dal otec jejich dědictví mezi bratřími jejich. 16 Byl pak živ Job potom sto a čtyřidceti let, a viděl syny své, a syny synů svých, až do čtvrtého pokolení. 17 I umřel Job, stár jsa a pln dnů.