Jó 21

Jó mostra que os ímpios, muitas vezes, gozam prosperidade nesta vida

1 Então, respondeu Jó:

2 Ouvi atentamente as minhas palavras;

seja isso a consolação que me quereis dar.

3 Permiti-me que eu também fale;

e, havendo eu falado, *Jó 11.3;17.2zombai.

4 É, porventura, do homem *Jó 7.11, ref.que eu me queixo?

*Jó 6.11Não tenho motivo de me impacientar?

5 Olhai para mim, e pasmai,

*Jó 13.5;29.9;40.4;Jz 18.19e ponde a mão sobre a vossa boca.

6 Mesmo de pensar nisso, me perturbo,

*Sl 55.5e o horror apodera-se da minha carne.

7 Por que *Jó 9.24, ref.;Sl 73.3;Jr 12.1;Hc 1.13vivem os iníquos,

se envelhecem e *Jó 12.19, ref.se robustecem em poder?

8 *Sl 17.14Seus filhos estabelecem-se com eles à sua vista,

e os seus descendentes, diante dos seus olhos.

9 As suas casas *Jó 12.6, ref.estão livres de medo,

e a vara de Deus não cai sobre eles.

10 O seu touro gera e não falha;

pare a sua vaca e não aborta.

11 Fazem sair a seus filhos como um rebanho,

e os seus pequenos saltam e brincam.

12 Cantam ao som do tamboril e da harpa

e regozijam-se ao som da flauta.

13 *Jó 21.23;36.11Passam os seus dias em prosperidade

e, num momento, descem ao Sheol.

14 Contudo, disseram a Deus:

*Jó 22.17Retira-te de nós,

pois não desejamos conhecer os teus caminhos.

15 Que é o Todo-Poderoso, para que o sirvamos?

*Jó 22.17;34.9Que nos aproveitará, se lhe dirigirmos orações?

16 Eis que não está nas mãos deles a sua prosperidade.

Longe de mim *Jó 22.18o conselho dos iníquos!

17 Quantas vezes sucede que se apaga *Jó 18.5-6a lâmpada dos iníquos?

Que lhes sobrevém *Jó 31.2-3a calamidade?

Que Deus, na sua ira, lhes distribui dores?

18 Que eles são como a *Jó 13.25;Sl 83.13palha diante do vento

e como a *Sl 1.4;35.5;Is 17.13;Os 13.3pragana que a tempestade leva?

19 *Êx 20.5;Jr 31.29;Ez 18.2Deus, dizeis vós, reserva a iniquidade do pai para seus filhos,

mas é a ele mesmo que Deus deveria punir, para que o sinta.

20 Vejam os *Nm 14.28-32;Jr 31.30;Ez 18.4seus próprios olhos a sua destruição,

*Sl 60.3;Is 51.17;Jr 25.15;Ap 14.10e beba ele do furor do Todo-Poderoso.

21 Pois que se lhe dá a ele da sua casa depois de morto,

quando lhe for cortado o número dos seus meses?

22 Acaso, a Deus *Jó 35.11;36.22;Is 40.14;Rm 11.34ensinará alguém ciência,

desde que é ele quem *Jó 4.18;15.15;Sl 82.1julga os que são elevados?

23 Um *Jó 21.13;20.11morre em seu pleno vigor,

inteiramente sossegado e tranquilo;

24 com os seus baldes cheios de leite

e a *Pv 3.8medula dos seus ossos umedecida;

25 outro, porém, morre em amargura de alma

e nunca prova o bem;

26 *Jó 3.13, ref.;20.11;Ec 9.2dormem juntamente no pó,

cobrem-nos *Jó 24.20;Is 14.11os vermes.

27 Eis que conheço os vossos pensamentos

e os desígnios que injustamente imaginais contra mim.

28 Pois dizeis: Onde está a casa *Jó 1.3;31.37do príncipe?

Onde está a *Jó 8.22, ref.;18.21tenda em que moravam os iníquos?

29 Porventura, não tendes interrogado aos viandantes?

E desconheceis os fatos da sua experiência:

30 que *Jó 20.29, ref.;Pv 16.4;2Pe 2.9os homens maus são poupados no dia da calamidade,

que são protegidos no *Jó 21.17,20;40.11dia do furor?

31 Quem lhe lançará no rosto o seu caminho?

Quem lhe dará o pago do que fez?

32 Contudo, ele é levado para a sepultura,

e vigiam-lhe o túmulo.

33 *Jó 3.22;17.16Os torrões do vale lhe são leves,

*Jó 3.19;24.24e todos os homens o imitarão,

como ele o fez aos inumeráveis predecessores.

34 Como, pois, me *Jó 16.2ofereceis consolações vãs,

visto que das vossas respostas só resta a falsidade?

1 A odpovídaje Job, řekl: 2 Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás. 3 Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se. 4 Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj? 5 Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa. 6 Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza. 7 Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou? 8 Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich. 9 Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich. 10 Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu. 11 Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují. 12 Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky. 13 Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. 14 Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme. 15 Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu? 16 Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne. 17 Èasto-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém? 18 Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher? 19 Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl, 20 A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil? 21 O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen? 22 Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí? 23 Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný. 24 Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá. 25 Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením. 26 Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou. 27 Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte. 28 Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných? 29 Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte, 30 Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá? 31 Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí? 32 A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane. 33 Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu. 34 Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich nezůstává než faleš.