Jó 40

1 Prosseguiu Jeová na sua resposta a Jó e disse:

2 Acaso, com o Todo-Poderoso *Jó 9.3;10.2;33.13contenderá quem usa de cavilações?

Responda a isso quem *Jó 13.3;23.4;31.35argui a Deus.

3 Então, respondeu Jó a Jeová:

4 Eis que sou vil; que te hei de responder?

*Jó 21.5;29.9Ponho a minha mão sobre a boca.

5 Uma vez falei e *Jó 9.3,15não direi mais;

sim, duas vezes, porém não prosseguirei.

6 Então do redemoinho *Jó 38.1respondeu Jeová a Jó:

7 *Jó 38.3Cinge os teus lombos como homem;

eu te *Jó 38.3;42.4perguntarei, e tu me responderás.

8 Porventura, farás tu vão o meu juízo?

*Jó 10.3,7;16.11;19.6;27.2Condenar-me-ás *Jó 13.18;27.6para te justificares a ti?

9 Ou tens tu um braço como Deus?

E podes *Jó 37.5trovejar com a voz, como ele o faz?

10 Orna-te de excelência e de dignidade

e veste-te de honra e de majestade.

11 Derrama as *Is 42.25;Na 1.6,8inundações da tua ira.

Olha para todo *Is 2.12;Dn 4.37soberbo e abate-o;

12 olha para todo *1Sm 2.7;Is 13.11soberbo, e humilha-o,

*Is 63.3e calca aos pés os iníquos onde estão.

13 *Is 2.10-12Esconde-os juntamente no pó,

ata-lhes os rostos no lugar escondido.

14 Então, eu também confessarei a respeito de ti

que a tua destra te poderá salvar.

15 Eis beemote, *Jó 40.19que eu criei contigo;

ele come o feno como o boi.

16 Eis que a sua fortaleza está nos seus lombos,

e a sua força está nos músculos do seu ventre.

17 Move a sua cauda como o cedro;

os nervos da sua coxa são entretecidos.

18 Os seus ossos são como tubos de bronze,

as suas costelas são como barras de ferro.

19 Ele é *Jó 41.33o principal das obras de Deus;

aquele *Jó 40.15que o fez o proveu de espada.

20 Na verdade, os montes lhe produzem pastos,

e ali *Sl 104.26folgam todos os animais do campo.

21 Deita-se debaixo dos lotos,

no esconderijo dos canaviais e no pântano.

22 Os lotos cobrem-no com a sua sombra,

os salgueiros do ribeiro o rodeiam.

23 Se um rio trasbordar, ele não treme;

está sem cuidado ainda que o Jordão se levante até a sua boca.

24 Poderá alguém apanhá-lo, quando ele estiver de vigia,

ou pôr-lhe um anel ao nariz?

1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl: 2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi. 3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil? 4 Èili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš? 5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se. 6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho. 7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich. 8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě. 9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá. 10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl. 11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho. 12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené. 13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný. 14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj. 15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam. 16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem. 17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej. 18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá. 19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho? 20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho? 21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho? 22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně? 23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného? 24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? 25 Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? 26 Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? 27 Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. 28 Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen?