Jó 5

Elifaz exorta a Jó a que busque a Deus

1 Chama, agora; há alguém que te responda?

A qual dos *Jó 15.15entes santos te dirigirás?

2 Pois a *Pv 12.16;27.3insubmissão mata o fátuo,

e o apaixonamento tira a vida ao parvo.

3 Eu vi o *Jr 12.2fátuo criando raízes;

mas, de repente, *Jó 24.18;31.30declarei maldita a sua habitação.

4 Seus *Jó 4.11, ref.filhos estão longe da segurança,

são espezinhados na porta,

e não há quem os livre.

5 A sua messe é devorada pelo faminto,

que a arrebata até dentre os espinhos,

e o *Jó 18.8-10;22.10laço abre as fauces para a fazenda deles.

6 Pois *Jó 15.35a iniquidade não procede do pó,

nem da terra brota a aflição;

7 Mas *Jó 14.1o homem nasce para a aflição,

tão certamente como as faíscas voam para cima.

8 Porém, quanto a mim, eu *Jó 13.2-3buscaria a Deus

e a Deus entregaria a minha causa.

9 O qual *Jó 9.10;37.14,16;42.3faz coisas grandes e inescrutáveis,

maravilhas sem número.

10 Ele *Jó 36.27-29;37.6-11;38.26faz chover sobre a terra

e envia águas sobre os campos,

11 de modo que *Jó 22.29;36.7põe os abatidos num lugar alto;

e os que choram são exaltados à segurança.

12 Ele *Sl 33.10frustra as maquinações dos astutos,

de maneira que as suas mãos não possam acabar o seu empreendimento.

13 Ele *Jó 37.24;1Co 3.19apanha os sábios na sua astúcia,

e o conselho dos perversos é precipitado.

14 De dia, *Jó 12.25;15.30;18.18;20.26;24.13se acham em trevas

e, ao meio-dia, andam às apalpadelas, como de noite.

15 Porém Deus salva da *Jó 4.10-11;Sl 35.10espada que sai da boca deles;

ele salva o *Jó 29.17;34.28;36.6,15;38.15necessitado da mão do poderoso.

16 Assim há esperança para o pobre,

e a *Sl 107.42iniquidade tapa a boca.

As bênçãos do castigo

17 Eis que *Sl 94.12feliz é o homem a quem Deus reprova.

Portanto, não desprezes a *Jó 36.15-16;Pv 3.11;Hb 12.5-11correção do Todo-Poderoso.

18 Pois *Dt 32.39;1Sm 2.6;Is 30.26;Os 6.1ele faz a ferida e a ata.

Ele fere, e as suas mãos curam.

19 Em seis tribulações, ele te livrará,

e, em sete, o mal não te tocará.

20 *Sl 33.19;37.19Na fome, ele te redimirá da morte

*Sl 144.10e, na guerra, do poder da espada.

21 Estarás *Jó 5.15;Sl 31.20escondido do açoite da língua

*Sl 91.5-6e não terás medo da assolação, quando chegar.

22 Da assolação e da penúria, *Jó 8.21te rirás

*Sl 91.13;Ez 34.25;Os 2.18e não terás medo das feras da terra.

23 Pois terás aliança com as pedras do campo,

*Is 11.6-9;65.25e as feras do campo estarão em paz contigo.

24 Saberás que *Jó 8.6a tua tenda está em paz,

visitarás o teu rebanho, e nada te faltará.

25 Também saberás que *Sl 112.2se multiplicará a tua descendência,

*Is 44.3-4;48.19e a tua posteridade, como a erva da terra.

26 *Jó 42.16Em boa velhice, entrarás na sepultura,

como se recolhe a meda de trigo a seu tempo.

27 Eis que isso nós o temos provado, assim o é;

ouve-o e conhece-o tu para o teu bem.

1 Zavolejž tedy, dá-liť kdo odpověd? A k kterému se z svatých obrátíš? 2 Pakli k bláznu, zahubí ho rozhněvání, a nesmyslného zabije prchlivost. 3 Jáť jsem viděl blázna, an se vkořenil, ale hned jsem zle tušil příbytku jeho, řka: 4 Vzdáleniť jsou synové jeho od spasení; nebo potříni budou v bráně, aniž bude, kdo by je vytrhl. 5 Obilé jeho zžíře hladovitý, a i z prostřed trní je vychvátí; nadto sehltí násilník statek takových. 6 Neboť nepochází z prachu trápení, aniž se z země pučí bída. 7 Ale člověk rodí se k bídě, tak jako jiskry z uhlí zhůru létají. 8 Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou, 9 Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není, 10 Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole, 11 Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením, 12 Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho, 13 Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá. 14 Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni. 15 Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka. 16 Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá. 17 Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej. 18 Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí. 19 Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé. 20 V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče. 21 Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla. 22 Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské. 23 Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě. 24 A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš. 25 Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská. 26 Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým. 27 Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.