1 Coríntios 10

Não devemos seguir o exemplo dos israelitas

1 *Rm 1.13Não quero, irmãos, que ignoreis que nossos pais estiveram todos *Êx 13.21;Sl 105.39debaixo da nuvem, e todos *Êx 14.22,29;Sl 66.6passaram pelo mar, 2 e todos, em Moisés, foram *cp.Rm 6.3;Gl 3.27;1Co 1.13batizados na nuvem e no mar, 3 e *Êx 16.4,35;Dt 8.3;Ne 9.15,20;Sl 78.24s.;Jo 6.31comeram todos do mesmo manjar espiritual, 4 *Êx 17.6;Nm 20.11;Sl 78.15e beberam todos da mesma bebida espiritual, pois beberam duma rocha espiritual que os acompanhava, a qual rocha era Cristo. 5 Contudo, da maior parte deles Deus não se agradou, *Nm 14.29-35,37;26.65;Hb 3.17;Jd 5e assim foram prostrados no deserto. 6 Ora, essas coisas foram feitas *1Co 10.11em figura para nós, a fim de não cobiçarmos coisas más, assim como eles também *Nm 11.4,34;Sl 106.14cobiçaram. 7 Nem vos torneis *Êx 32.4,6; cp.1Co 10.14;1Co 5.11idólatras, como alguns deles, conforme está escrito: O povo sentou-se a comer e a beber e levantou-se *Êx 32.19a folgar. 8 Nem cometamos fornicação, *Nm 25.1ss.como alguns deles cometeram, e caíram em um só dia *cp.Nm 25.9vinte e três mil. 9 Nem tentemos o Senhor, como *Nm 21.5s.alguns deles o tentaram e foram mortos pelas serpentes. 10 Nem murmureis, como *Nm 16.41;17.5,10alguns deles murmuraram *Nm 16.49e pereceram pelo *Êx 12.23;2Sm 24.16;1Cr 21.15;Hb 11.28destruidor. 11 Ora, essas coisas lhes aconteciam como figuras *Rm 4.23e foram escritas para advertência de nós outros, a quem *Rm 13.11os fins dos séculos têm chegado. 12 Por isso, aquele que *Rm 11.20; cp.2Pe 3.17pensa estar em pé veja não caia. 13 Não vos tem sobrevindo tentação que não seja comum aos homens; mas *1Co 1.9Deus é fiel, o qual não permitirá que sejais *cp.2Pe 2.9tentados além das vossas forças, mas também, com a tentação, proverá o meio de saída, para poderdes suportá-la.

O cristão deve fugir da idolatria

14 Por isso, meus *Hb 6.9amados, fugi da *1Co 10.7; cp.1Co 10.19s.;1Jo 5.21idolatria. 15 Falo como a sensatos; julgai vós o que digo. 16 *Mt 26.27s.;1Co 11.25O cálice de bênção que abençoamos não é a comunhão do sangue de Cristo? *Mt 26.26;1Co 11.23s.;At 2.42O pão que partimos não é a comunhão do corpo de Cristo? 17 Pois nós, *Rm 12.5;1Co 12.12-13,27;Ef 4.4,16;Cl 3.15que somos muitos, somos um só pão, um só corpo; porque todos participamos do único pão. 18 Considerai a Israel *Rm 1.3segundo a carne; não são participantes do altar aqueles que *Lv 7.6,14s.;Dt 12.17s.comem dos sacrifícios? 19 Que afirmo, então? Que o que é sacrificado aos ídolos é alguma coisa? ou *1Co 8.4que o ídolo é alguma coisa? 20 Pelo contrário, afirmo que as coisas que eles sacrificam, *Dt 32.17;Sl 106.37;Ap 9.20; cp.Gl 4.8as sacrificam a demônios e não a Deus; e não quero que vós tenhais comunhão com os demônios. 21 *cp.2Cr 6.16Não podeis beber do cálice do Senhor e do cálice dos demônios; não podeis participar da mesa do Senhor e da *cp.Is 65.11mesa dos demônios. 22 Queremos, porventura, *Dt 32.21provocar a zelos o Senhor? Acaso, somos *Ec 6.10;Is 45.9mais fortes do que ele?

Os limites da liberdade cristã. A religião deve inspirar todos os atos da vida

23 *1Co 6.12Todas as coisas são lícitas, mas nem todas as coisas convêm; todas são lícitas, mas nem todas *Rm 14.19edificam. 24 Ninguém *1Co 10.33;1Co 13.5;Fp 2.21; cp.2Co 12.14;Rm 15.2procure o seu proveito, mas o de outrem. 25 Comei de tudo o *cp.At 10.15;1Co 8.7que se vende no mercado, nada perguntando por causa da vossa consciência; 26 pois do Senhor é *Sl 24.1; cp.Sl 50.12, etc.;1Tm 4.4a terra e a sua plenitude. 27 Se *cp.1Co 5.10algum dos incrédulos vos convida, e quereis ir, *cp.Lc 10.8comei de tudo o que vos põe diante, nada perguntando por causa da consciência. 28 Mas, *cp.1Co 8.7,10-12se alguém vos disser: Isto foi oferecido em sacrifício, não comais por causa daquele que vo-lo advertiu e por causa da consciência; 29 consciência, digo, não a tua, mas a do outro. Pois *1Co 9.19; cp.Rm 14.16a que fim é minha liberdade julgada pela consciência alheia? 30 Se eu participo com gratidão, *cp.1Co 9.1por que sou vilipendiado por aquilo por que *Rm 14.6dou graças? 31 Portanto, se comeis, ou bebeis, *Cl 3.17;1Pe 4.11ou fazeis qualquer outra coisa, fazei tudo para glória de Deus. 32 *1Co 8.13; cp.At 24.16Não vos torneis causa de tropeço nem para os judeus, nem para os gregos, nem para *At 20.28;1Co 1.2;11.22;15.9;2Co 1.1;Gl 1.13;1Tm 3.5,15; cp.1Co 7.17;Fp 3.6a igreja de Deus, 33 assim como eu também em tudo *1Co 9.22;Rm 15.2; cp.Gl 1.10quero agradar a todos, *1Co 13.5;Fp 2.21; cp.2Co 12.14;Rm 15.2não procurando o meu próprio proveito, mas o de todos, para que *1Ts 2.16; cp.Rm 11.14sejam salvos.

1 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli, 2 A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři, 3 A všickni týž pokrm duchovní jedli, 4 A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus. 5 Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti. 6 Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali. 7 Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali. 8 Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců. 9 Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli. 10 Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce. 11 Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa. 12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl. 13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti. 14 Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství. 15 Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím. 16 Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova? 17 Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme. 18 Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře? 19 Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli. 20 Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů. 21 Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů. 22 Èili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on? 23 Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává. 24 Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního. 25 Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí. 26 Nebo Páněť jest země i plnost její. 27 Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí. 28 Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její. 29 Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí? 30 A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím? 31 Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte. 32 Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží, 33 Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.