O dom de profecia é superior ao dom de línguas
1 1Co 16.14Segui a caridade; contudo, 1Co 12.31;1Co 14.39aspirai aos 1Co 12.1dons espirituais, porém, sobre todos, ao de 1Co 13.2profecia. 2 O que 1Co 12.10,28,30;13.1;1Co 14.18-19,26s.; cp.Mc 16.17fala em língua não fala a homens, senão a Deus; pois ninguém o entende, mas em espírito fala 1Co 13.2mistérios. 3 Porém aquele que profetiza fala a homens para 1Co 14.5,12,17,26;Rm 14.19edificação, At 4.36exortação e consolação. 4 Aquele que fala em língua edifica-se a si mesmo; mas o que 1Co 13.2profetiza edifica a igreja. 5 Quero que todos vós faleis em línguas, mas, Nm 11.29antes, que profetizeis; maior é aquele que profetiza do que aquele que fala em línguas, a não ser que as interprete, para que a igreja receba edificação. 6 Agora, porém, irmãos, se eu for ter convosco, falando em línguas, de que vos aproveitarei, se não vos falar por meio de 1Co 14.26;Ef 1.17revelação, ou de 1Co 12.8ciência, ou de profecia, ou de 1Co 14.26; cp.At 2.42;Rm 6.17instrução? 7 Até as coisas inanimadas, quando emitem som, quer flauta quer cítara, se não fizerem diferença de sons, como se conhecerá o que se toca na flauta ou na cítara? 8 Porque, cp.Nm 10.9;Jr 4.19;Ez 33.3-6;Jl 2.1se a trombeta der um som incerto, quem se preparará para a batalha? 9 Assim também vós, se pela língua não proferirdes discurso fácil de se entender, como se conhecerá o que se fala? Pois estareis cp.1Co 9.26falando ao ar. 10 Há, como acontece, tantas espécies de vozes no mundo, e nenhuma há sem significação. 11 Se, portanto, eu não souber a significação da voz, serei um estrangeiro para aquele que fala; e aquele que fala será um estrangeiro para mim. 12 Assim também vós, desde que estais desejosos de dons espirituais, procurai abundar neles, para a edificação da igreja. 13 Por isso, quem fala em língua, ore para que a interprete. 14 Pois, se eu orar em língua, o meu espírito ora, mas o meu entendimento não dá fruto. 15 1Co 14.26; cp.At 21.22Que farei, então? Orarei com o espírito e orarei também com o entendimento; cp.Ef 5.19;Cl 3.16cantarei salmos com o espírito e cantarei também com o entendimento. 16 De outra forma, se bendisseres com o espírito, como dirá o cp.Dt 27.15-26;1Cr 16.36;Sl 106.48;Ne 5.13;8.6;Jr 11.5;28.6amém às tuas Mt 15.36ações de graças aquele que ocupa o lugar de indouto, visto que não sabe o que dizes? 17 Tu, na verdade, dás bem as graças, mas o outro não é 1Co 14.4-5,12,26;Rm 14.19edificado. 18 Dou graças a Deus que falo em línguas mais que todos vós; 19 mas, na igreja, eu, antes, quero falar cinco palavras com o meu entendimento, para que instrua também a outros, do que dez mil palavras em língua.
20 Rm 1.13Irmãos, Ef 4.14; cp.Hb 5.12s.não vos torneis meninos no juízo. Na malícia, contudo, cp.Sl 131.2;Rm 16.19;1Pe 2.2;Mt 18.3sede crianças; mas no juízo tornai-vos homens feitos. 21 Jo 10.34; cp.1Co 14.34;Is 28.11s.Na Lei está escrito: Por homens de outras línguas e por lábios de estrangeiros, falarei a este povo, e nem assim me ouvirá, diz o Senhor. 22 Assim línguas são para sinal, não aos que creem, mas aos incrédulos; 1Co 14.1a profecia, porém, não aos incrédulos, mas aos que creem. 23 Se, portanto, a igreja inteira se reunir num mesmo lugar, e todos falarem em línguas, e entrarem indoutos ou incrédulos, não dirão que cp.At 2.13estais loucos? 24 Se, porém, todos profetizarem, e entrar algum incrédulo ou indouto, por todos é Jo 16.8convencido, por todos é julgado. 25 Os cp.Jo 4.19segredos do seu coração se tornam manifestos; e, assim, Lc 17.16caindo com o rosto em terra, adorará a Deus, Is 45.14;Lc 8.23; cp.Dn 2.47;At 4.13declarando que realmente Deus está entre vós.
A necessidade de ordem no culto
26 1Co 14.15Que farei, pois, Rm 1.13irmãos? Quando vos congregais, cp.1Co 12.8-10cada um tem Ef 5.19salmo, tem 1Co 14.6ensino, tem revelação, tem 1Co 14.2língua, tem 1Co 14.5,13,27s.; vd.1Co 12.10interpretação. Que Rm 14.19tudo se faça para edificação. 27 Se alguém falar em língua, não falem senão dois ou, quando muito, três, e cada um por sua vez; haja um que interprete; 28 mas, se não houver intérprete, esteja calado na igreja e fale consigo e com Deus. 29 Falem cp.1Co 14.32,37; vd.1Co 13.2os profetas, dois ou três, e os outros cp.1Co 12.10julguem. 30 Se for dada alguma revelação a outrem que estiver sentado, cale-se o primeiro. 31 Pois todos, um após outro, podeis profetizar, para que todos aprendam e todos sejam exortados. 32 Os espíritos dos profetas estão sujeitos aos profetas, 33 porque Deus não é Deus de cp.1Co 14.40confusão, mas de paz.
Como em cp.1Co 4.17; vd.7.17todas as igrejas dos At 9.13santos, 34 as mulheres cp.1Co 11.5,13estejam caladas nas igrejas, pois não lhes é permitido falar; cp.1Tm 2.11s.;1Pe 3.1mas estejam em sujeição, como também diz cp.1Co 14.21;Gn 3.16(?)a Lei. 35 Se, porém, querem aprender alguma coisa, perguntem-na em casa a seus maridos porque é vergonhoso para uma mulher o falar na igreja. 36 Porventura, saiu de vós a palavra de Deus ou não veio ela senão para vós?
37 cp.2Co 10.7Se alguém se considera profeta ou 1Co 2.15espiritual, reconheça que as coisas que vos escrevo cp.1Co 7.40;1Jo 4.6são mandamentos do Senhor; 38 mas, se alguém desconhece, é ele desconhecido.
39 Assim, meus irmãos, 1Co 12.31aspirai 1Co 14.1; vd.13.2a profetizar e não proibais o falar em línguas. 40 Mas 1Co 14.33faça-se tudo com decência e ordem.
1 Následujtež tedy lásky, horlivě žádejte duchovních věcí, nejvíce však, abyste prorokovali. 2 Nebo ten, jenž mluví cizím jazykem, ne lidem mluví, ale Bohu; nebo žádný neposlouchá, ale duchem vypravuje tajemství. 3 Kdož pak prorokuje, lidem mluví vzdělání, i napomínání, i potěšení. 4 Kdož mluví cizím jazykem, sám sebe vzdělává, ale kdož prorokuje, tenť církev vzdělává. 5 Chtělť bych pak, abyste všickni jazyky rozličnými mluvili, ale však raději, abyste prorokovali. Nebo větší jest ten, jenž prorokuje, nežli ten, kdož jazyky cizími mluví, leč by také to, což mluví, vykládal, aby se vzdělávala církev. 6 A protož, bratří, přišel-li bych k vám, jazyky cizími mluvě, což vám prospěji, nebudu-liť vám mluviti, buď v zjevení neb v umění, buď v proroctví neb v učení? 7 Podobně jako i bezdušné věci, vydávající zvuk, jako píšťalka nebo harfa, kdyby rozdílného zvuku nevydávaly, kterak by vědíno bylo, co se píská, anebo na harfu hrá? 8 Ano trouba vydala-li by nejistý hlas, kdož se bude strojiti k boji? 9 Tak i vy, nevydali-li byste jazykem svým srozumitelných slov, kterak bude rozumíno, co se mluví? Budete jen u vítr mluviti. 10 Tak mnoho, (jakž vidíme,) rozdílů hlasů jest na světě, a nic není bez hlasu. 11 Protož nebudu-liť znáti moci hlasu, budu tomu, kterýž mluví, cizozemec, a ten, jenž mluví, bude mi také cizozemec. 12 Tak i vy, poněvadž jste horliví milovníci duchovních věcí, toho hledejte, abyste se k vzdělání církve rozhojnili. 13 A protož, kdož mluví jazykem cizím, modl se, aby mohl vykládati. 14 Nebo budu-li se modliti cizím jazykem, duch můj se toliko modlí, ale mysl má bez užitku jest. 15 Což tedy jest? Modliti se budu duchem, a modliti se budu i myslí; plésati budu duchem a plésati budu i myslí. 16 Nebo kdybys ty dobrořečil Bohu duchem, kterakž ten, jenž prostý člověk jest, k tvému dobrořečení řekne Amen, poněvadž neví, co pravíš? 17 Nebo ač ty dobře díky činíš, ale jiný se nevzdělává. 18 Děkuji Bohu svému, že více nežli vy všickni jazyky cizími mluvím. 19 Ale v sboru raději bych chtěl pět slov srozumitelně promluviti, abych také jiných poučil, nežli deset tisíců slov jazykem neznámým. 20 Bratří, nebuďte děti v smyslu, ale zlostí buďte děti, smyslem pak buďte dospělí. 21 Psáno jest v Zákoně: Že rozličnými jazyky a cizími rty budu mluviti lidu tomuto, a anižť tak mne slyšeti budou, praví Pán. 22 A tak jazykové jsou za div ne těm, jenž věří, ale nevěřícím, proroctví pak ne nevěřícím, ale věřícím. 23 A protož když by se sešla všecka církev spolu, a všickni by jazyky cizími mluvili, a vešli by tam i neučení neb nevěřící, zdaliž neřeknou, že blázníte? 24 Ale kdyby všickni prorokovali, a všel by tam mezi ně někdo nevěřící nebo neučený, přemáhán by byl ode všech a souzen ode všech. 25 A tak tajnosti srdce jeho zjeveny budou, a on padna na tvář, klaněti se bude Bohu, vyznávaje, že jistě Bůh jest mezi vámi. 26 Což tedy bratří? Když se scházíte, jeden každý z vás píseň má, učení má, cizí jazyk má, zjevení má, vykládání má, všecko to budiž k vzdělání. 27 Buďto že by kdo jazykem cizím mluvil, ať se to děje skrze dva neb nejvíce tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá. 28 Pakli by nebylo vykladače, nechať mlčí v shromáždění, než sobě sám nechažť mluví a Bohu. 29 Proroci pak dva nebo tři ať mluví, a jiní nechť rozsuzují. 30 Pakliť by jinému tu přísedícímu zjeveno bylo, první mlč. 31 Nebo můžete všickni, jeden po druhém, prorokovati, aby se všickni učili a všickni se potěšovali. 32 Duchovéť pak proroků prorokům poddáni jsou. 33 Nebo neníť Bůh původ různice, ale pokoje, jakož i ve všech shromážděních svatých učím. 34 Ženy vaše v shromážděních ať mlčí, nebo nedopouští se jim mluviti, ale aby poddány byly, jakž i Zákon praví. 35 Pakli se chtí čemu naučiti, doma mužů svých nechať se ptají. Nebo mrzká věc jest ženám mluviti v shromáždění. 36 Zdaliž jest od vás slovo Boží pošlo? Zdali k samým vám přišlo? 37 Zdá-li se sobě kdo býti prorokem nebo duchovním, nechažť pozná, co vám píši, žeť jsou přikázání Páně. 38 Pakli kdo neví, nevěz. 39 A takž, bratří, o to se snažte, abyste prorokovali, a jazyky cizími mluviti nezbraňujte. 40 Všecko slušně a podle řádu ať se děje.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.