Joel 1

A terrível carestia causada pelo gafanhoto e pela seca

1 *Jr 1.2;Ez 1.3;Os 1.1Palavra de Jeová que foi dirigida a *At 2.16Joel, filho de Petuel.

2 *Os 4.1;5.1Ouvi isto, *Jl 1.14;Jó 8.8velhos, e dai ouvidos, todos os habitantes da terra. Acaso, tem isto acontecido *Jl 2.2;Jr 30.7em vossos dias ou nos dias de vossos pais? 3 *Êx 10.2;Sl 78.4Fazei sobre isto uma narração a vossos filhos, e vossos filhos façam o mesmo a seus filhos, e os filhos destes, à geração futura. 4 O gafanhoto comeu o que a *Jl 2.25;Am 4.9lagarta deixou; *Na 3.15-16e o brugo comeu o que o *Is 33.4gafanhoto deixou; e o hasil comeu o que o brugo deixou.

5 Despertai-vos, *Jl 3.3bêbados, e chorai; uivai, todos os bebedores de vinho, por causa do vinho doce; pois está ele *Jl 1.7,12tirado da vossa boca. 6 Pois sobre a minha terra é vinda uma *Jl 2.2,11,25nação forte e inumerável; os seus dentes são os dentes dum leão, e tem os queixais duma leoa. 7 *Am 4.9Fez da minha vide uma assolação, tirou a casca à minha figueira; despiu-a toda e lançou-a por terra; os seus ramos fizeram-se brancos.

8 Lamenta como, pelo marido da sua mocidade, lamenta uma virgem *Jl 1.13;Am 8.10cingida de saco. 9 Cortada está da Casa de Jeová a *Jl 1.13;Jl 2.14;Os 9.4oferta de cereais e a libação; choram *Jl 2.17os sacerdotes, ministros de Jeová. 10 O campo está *Is 24.4,7assolado, a terra chora, porque o trigo está destruído, *Os 9.2o mosto se secou, o azeite falta. 11 *Jr 14.4;Am 5.16Envergonhai-vos, lavradores, uivai, vinhateiros, sobre o trigo e a cevada, porque pereceu *Is 17.11;Jr 9.12a messe do campo. 12 A *Hc 3.17-18vide secou, e a figueira definha; a *Ag 2.19romeira, também a *Ct 7.8palmeira e a *Ct 2.3macieira, sim, todas as árvores do campo se murcharam, *Is 16.10;24.11pois a alegria esmoreceu dos filhos dos homens.

13 *Jl 1.8;Jr 4.8;Ez 7.18Cingi-vos de saco, e lamentai, *Jl 1.9;Jl 2.17sacerdotes; *Jr 9.10uivai, ministros do altar; vinde, *1Rs 21.27deitai-vos em saco a noite toda, ministros do meu Deus, porque da casa do vosso Deus está retida a oferta de cereais e a libação. 14 *Jl 2.15-16Santificai um jejum, convocai uma assembleia solene, congregai *Jl 1.2os velhos e todos os habitantes da terra para a Casa de Jeová, vosso Deus, e *Jn 3.8clamai a Jeová.

15 *Jr 30.7;Am 5.16Ai do dia! Pois o *Jl 2.1,11,31Dia de Jeová está perto e como *Is 13.6;Ez 7.2-12destruição virá do Todo-Poderoso. 16 Acaso, não está cortado *Is 3.7;Am 4.6-7o mantimento de diante dos nossos olhos, sim, da Casa do nosso Deus a *Dt 12.6-7;Sl 43.4alegria e o regozijo? 17 *Is 17.10-11As sementes apodrecem debaixo dos seus torrões; os celeiros estão destruídos, os armazéns, derribados; porque se murchou o trigo. 18 Como gemem os *1Rs 18.5;Jr 12.4;14.5-6;Os 4.3animais! Perplexas estão as manadas do gado, porque não têm pasto; os rebanhos das ovelhas estão desolados. 19 *Sl 50.15;Mq 7.7A ti, Jeová, clamo, porque *Jr 9.10;Am 7.4o fogo devorou os pastos do deserto, e a chama abrasou todas as árvores do campo. 20 Os animais do campo *Jl 1.18;Sl 104.21;147.9suspiram por ti; porque *1Rs 17.7;18.5as correntes de água se secaram, e o fogo devorou os pastos do deserto.

1 Slovo Hospodinovo, kteréž se stalo k Joelovi synu Petuelovu: 2 Slyšte to starší, a pozorujte všickni obyvatelé této země, stalo-li se to za dnů vašich, aneb za dnů otců vašich? 3 Vypravujte o tom synům svým, a synové vaši synům svým, synové pak jejich rodině potomní. 4 Co pozůstalo po housenkách, snědly kobylky, a co pozůstalo po kobylkách, snědli brouci, co pak pozůstalo po broucích, dojedli chroustové. 5 Prociťte opilci, a plačte a kvělte všickni, kteříž píjíte víno, proto že odtržen jest mest od úst vašich. 6 Nebo přitáhl do země mé národ silný a nesčíslný, jehož zubové zubové lva, a střenovní zubové jeho lvoví. 7 Přivedl vinné kmeny mé v pustinu, a fíkoví mé na zkázu; docela obnažil je a zporážel, zbělely ratolesti jejich. 8 Kvěl jako mladice přepásaná žíní pro muže mladosti své. 9 Odjata jest suchá i mokrá obět z domu Hospodinova, kvílí kněží, služebníci Hospodinovi. 10 Zpustlo pole, kvílí země, proto že pohubeno obilé, vyschl mest, olej zhynul. 11 Stydí se oráči, kvílí vinaři z příčiny pšenice a ječmene; nebo zahynula žeň polní. 12 Vinný kmen usechl, a fík usvadl, strom zrnatých jablek, též i palma i jabloň, všecko dříví polní poschlo, a že odňato potěšení od synů lidských. 13 Přepašte se a kvělte, ó kněží, úpějte přisluhující oltáři, vejděte a léhejte i v noci v žíních, služebníci Boha mého. Nebo nevnáší se do domu Boha vašeho suché ani mokré oběti. 14 Uložte půst, svolejte shromáždění, shromažďte starší i všecky obyvatele země do domu Hospodina Boha vašeho, a volejte k Hospodinu: 15 Ach, nastojte na tento den; nebo blízký jest den Hospodinův, a jako poplénění od Všemohoucího přichází. 16 Ano před očima našima pokrm odjat jest, z domu Boha našeho veselé a plésání. 17 Vyhynulo símě pod hrudami svými, zpustly stodoly, zbořeny jsou obilnice; nebo vyschlo obilé. 18 Aj, jak vzdychá dobytek, svírají se stáda skotů, proto že nemají žádné pastvy, ano i stáda bravů hynou. 19 K toběť, ó Hospodine, volám; nebo oheň sežral pastviska pouště; a plamen popálil všecka dříví polní. 20 Také i zvěř polní všecka lká k tobě, proto že vyschli potokové vod, a oheň sežral pastviska na poušti.