2 Samuel 11

O pecado de Davi contra Urias

1 *1Cr 20.1Tendo decorrido um *2Sm 10.14;1Rs 20.22,26ano, ao tempo em que os reis saem para a guerra, enviou Davi a Joabe, juntamente com os seus servos e a todo o Israel; e destruíram aos amonitas e *2Sm 12.26-28;Jr 49.2-3;Am 1.14sitiaram a Rabá. Davi, porém, ficou em Jerusalém.

2 À tarde, *2Sm 4.5,7levantou-se Davi de dormir a sesta e pôs-se a passear *Dt 22.8;1Sm 9.25;Mt 24.17;At 10.9no eirado do palácio real; e do eirado viu, tomando banho, uma mulher que era em extremo formosa. 3 Davi mandou saber quem era. Foi-lhe dito: É *1Cr 3.5Bate-Seba, filha de Eliã, mulher de *2Sm 23.39Urias, heteu. 4 Enviou Davi mensageiros e fez que lha trouxessem. Chegada que foi Bate-Seba, *Sl 51, título;Tg 1.14-15ele se deitou com ela, *Lv 12.2-5;15.19-28;18.19pois já estava purificada da sua imundícia. Depois, voltou ela para casa. 5 A mulher concebeu e mandou dizer a Davi: *Lv 20.10;Dt 22.22Estou grávida.

6 Davi enviou a Joabe, dizendo: Remete a Urias, heteu. Joabe remeteu Urias a Davi. 7 Quando Urias se apresentou a Davi, *Gn 37.14;1Sm 17.22este lhe perguntou como passava Joabe e o povo e como ia a guerra. 8 Disse Davi a Urias: Desce para tua casa e *Gn 43.24;Lc 7.44lava os teus pés. Saiu Urias da casa real e foi mandado após ele *Gn 43.34um presente do rei. 9 Mas Urias dormiu *1Rs 14.27-28à porta da casa real com todos os servos do seu senhor e não desceu para sua casa. 10 Avisaram disso a Davi, dizendo: Urias não desceu para sua casa. Perguntou Davi a Urias: Não és tu vindo duma jornada? Por que não desceste para tua casa? 11 Respondeu Urias a Davi: *2Sm 7.2,6A arca, e Israel, e Judá estão em tendas, e o meu senhor Joabe e *2Sm 20.6os servos do meu senhor acampam-se ao ar livre; hei de entrar eu na minha casa, para comer, e beber, e para dormir com minha mulher? *2Sm 4.9;14.19Pela tua vida e pela vida da tua alma, não farei tal coisa. 12 Disse Davi a Urias: Fica aqui hoje, e amanhã te despedirei. Urias, pois, ficou em Jerusalém aquele dia e o seguinte. 13 E Davi o convidou a comer e a beber na sua presença e o embebedou. À tarde, saiu Urias a deitar-se na sua cama *2Sm 11.9com os servos do seu senhor, porém não desceu para sua casa.

A morte de Urias

14 Pela manhã, *1Rs 21.8-10escreveu Davi uma carta a Joabe e lha enviou por mão de Urias. 15 Escreveu na carta, dizendo: Ponde a Urias na frente onde for mais renhido o combate e deixai-o sozinho, *2Sm 12.9para que seja ferido e morra. 16 Quando Joabe vigiava a cidade, pôs a Urias num lugar onde sabia que estavam homens valentes. 17 Tendo os homens da cidade feito uma sortida, pelejaram contra Joabe; do povo caíram alguns que eram servos de Davi, *2Sm 11.21e morreu também Urias heteu. 18 Enviou Joabe e referiu a Davi todas as coisas que se tinham passado na batalha; 19 deu ordem ao mensageiro, dizendo: Quando tiveres acabado de referir ao rei tudo o que se passou na batalha, 20 se o rei se encolerizar e te disser: Por que chegastes tão perto da cidade para pelejardes? Não sabíeis que haviam de atirar do alto do muro? 21 *Jz 9.50-54Quem matou a Abimeleque, filho de Jerubesete? Não foi uma mulher que, do alto do muro, lançou em cima dele a pedra superior dum moinho, de sorte que morreu em Tebes? Por que chegastes tão perto do muro? Então, responderás: Também foi morto teu servo Urias, heteu.

Davi casa com Bate-Seba

22 Partiu o mensageiro, foi e referiu a Davi tudo o que Joabe lhe tinha mandado. 23 Disse o mensageiro a Davi: Na verdade, os homens prevaleceram contra nós e saíram a nós no campo, mas, dando sobre eles, os repelimos até a porta. 24 Do alto do muro atiraram os flecheiros contra os teus servos; morreram alguns dos servos do rei, e morreu também o teu servo Urias, heteu. 25 Disse Davi ao mensageiro: Assim dirás a Joabe: Não te desagrade isso, porque a espada destrói ora este, ora aquele. Faze mais rija a tua peleja contra a cidade e derruba-a. Quanto a ti, encoraja a Joabe.

26 Quando a mulher de Urias ouviu que seu marido era morto, *Gn 50.10;Dt 34.8;1Sm 31.13o chorou. 27 Passado o tempo do nojo, mandou Davi buscá-la para sua casa. *2Sm 12.9Ela lhe foi por mulher e deu-lhe à luz um filho. *Sl 51.4-5Mas o que Davi fizera desagradou a Jeová.

1 I stalo se po roce, když králové vyjíždívají na vojnu, že poslal David Joába a služebníky své s ním, též i všecken Izrael, aby hubili Ammonitské; i oblehli Rabba. David pak zůstal v Jeruzalémě. 2 Tedy stalo se k večerou, když vstal David s ložce svého, procházeje se po paláci domu královského, že uzřel s paláce ženu, ana se myje; kterážto žena byla vzezření velmi krásného. 3 A poslav David, vyptal se o té ženě a řekl: Není-liž to Betsabé dcera Eliamova, manželka Uriáše Hetejského? 4 Opět poslal David posly a vzal ji. Kterážto když vešla k němu, obýval s ní; (nebo se byla očistila od nečistoty své). Potom navrátila se do domu svého. 5 I počala žena ta. Protož poslavši, oznámila Davidovi, řkuci: Těhotná jsem. 6 Poslav pak David, vzkázal Joábovi: Pošli ke mně Uriáše Hetejského. I poslal Joáb Uriáše k Davidovi. 7 A když přišel Uriáš k němu, otázal se ho, jak se má Joáb, a jak se má lid, a kterak se vede v vojště? 8 Řekl také David Uriášovi: Jdiž do domu svého, a umyj sobě nohy. I vyšel Uriáš z domu králova, a poslán za ním dar královský. 9 Ale Uriáš spal u vrat domu královského se všemi služebníky pána svého, a nešel do domu svého. 10 Což když oznámili Davidovi, řkouce: Nešel Uriáš do domu svého, řekl David Uriášovi: Však jsi z cesty přišel. Pročež jsi nešel do domu svého? 11 Odpověděl Uriáš Davidovi: Truhla Boží a Izrael i Juda zůstávají v staních, a pán můj Joáb i služebníci pána mého na poli zůstávají, já pak mám vjíti do domu svého, abych jedl a pil, a spal s manželkou svou? Jakož jsi živ ty, a jako jest živa duše tvá, žeť toho neučiním. 12 Tedy řekl David Uriášovi: Pobuď zde ještě dnes, a zítra propustím tebe. I zůstal Uriáš v Jeruzalémě toho dne i nazejtří. 13 V tom pozval ho David, aby jedl před ním a pil, a opojil ho. A však on šel večer spáti na ložce své s služebníky pána svého, a nešel do domu svého. 14 A když bylo ráno, napsal David list Joábovi, kterýž poslal po Uriášovi. 15 Psal pak v listu těmi slovy: Postavte Uriáše proti bojovníkům nejsilnějším; mezi tím odstupte nazpět od něho, aby raněn jsa, umřel. 16 I stalo se, když oblehl Joáb město, že postavil Uriáše proti místu, kdež věděl, že jsou nejsilnější muži. 17 A vyskočivše muži z města, bojovali proti Joábovi. I padli někteří z lidu, z služebníků Davidových, také i Uriáš Hetejský zabit. 18 Tedy poslav Joáb, oznámil Davidovi všecko, což se zběhlo v bitvě. 19 A přikázal tomu poslu, řka: Když vypravíš králi všecky věci, které se zběhly v bitvě, 20 Při čemž jestliže se popudí prchlivost královská a řekne-liť: Proč jste přistoupili k městu, bojujíce? Zdaliž jste nevěděli, že házejí se zdi? 21 Kdo zabil Abimelecha syna Jerobosetova? Zdali ne žena, svrhši na něj kus žernovu se zdi, tak že umřel v Tébes? Proč jste přistupovali ke zdi? tedy díš: Také služebník tvůj Uriáš Hetejský umřel. 22 A tak šel posel, a přišed, oznámil Davidovi všecko to, pročež ho byl poslal Joáb. 23 A řekl posel ten Davidovi: Zmocnili se nás muži ti, a vytrhli proti nám do pole, a honili jsem je až k bráně. 24 V tom stříleli střelci na služebníky tvé se zdi, a zbiti jsou někteří z služebníků králových, také i služebník tvůj Uriáš Hetejský zabit. 25 Tedy řekl David poslu: Tak pověz Joábovi: Nic tě to nerozpakuj, že tak i jinak sehlcuje meč. Ztuž boj svůj proti městu a zkaz je, a potěš drábů. 26 Uslyševši pak manželka Uriášova, že umřel Uriáš muž její, plakala manžela svého. 27 A když pominul pláč, poslav David, vzal ji do domu svého, a měl ji za manželku; i porodila mu syna. Ale nelíbilo se to Hospodinu, co učinil David.