2 Samuel 23

Último cântico de Davi

1 Estas são as últimas palavras de Davi.

Diz Davi, filho de Jessé,

*2Sm 7.8-9;Sl 78.70-71e diz o homem que foi exaltado,

*1Sm 16.12-13;Sl 89.20o ungido do Deus de Jacó,

e o suave salmista de Israel:

2 *Mt 22.43;2Pe 1.21O Espírito de Jeová fala por mim,

e a sua palavra está na minha língua.

3 Disse-me o Deus de Israel,

*2Sm 22.2-3,32a Rocha de Israel falou:

*Sl 72.1-3;Is 11.1-5Aquele que domina sobre os homens com justiça,

*2Cr 19.7,9que domina no temor de Deus,

4 *Jz 5.31;Sl 72.6será como a luz da manhã ao sair do sol.

Manhã sem nuvens,

quando, depois da chuva, o seu esplendor faz brotar da terra a relva.

5 Na verdade, não é tal a minha casa para com Deus;

contudo, *2Sm 7.12;Sl 89.29;Is 55.3estabeleceu comigo uma aliança eterna,

em tudo bem regulada e segura.

Pois é ele toda a minha salvação e todo o meu desejo,

ainda que ele não a faz brotar agora.

6 *Mt 13.41Porém os ímpios serão todos lançados fora como os espinhos,

pois não podem ser tocados com a mão.

7 Mas, para alguém os tocar,

deve ser armado de ferro e da haste duma lança.

*Mt 3.10;13.30;Hb 6.8A fogo serão de todo queimados no seu lugar.

Os trinta e sete valentes que Davi tinha

8 *1Cr 11.11-47Estes são os nomes dos valentes: Josebe-Bassebete, taquemonita, chefe dos capitães; este era Adino, o esnita… contra oitocentos mortos de uma vez.

9 Depois dele, Eleazar, filho de *1Cr 27.4Dodó, filho dum *1Cr 8.4aoíta, um dos três valentes que estavam com Davi, quando desafiaram aos filisteus ali reunidos para a peleja e quando os filhos de Israel se haviam retirado. 10 *1Cr 11.13Este se levantou e feriu os filisteus até lhe cansar a mão e ficar pegada à espada. Naquele dia, *1Sm 11.13;19.5efetuou Jeová um grande livramento; e voltou o povo após Eleazar somente para tomar os despojos.

11 Depois dele, era Samá, filho de Agé, *2Sm 23.33ararita. Os filisteus haviam-se ajuntado em Leí, onde havia um pedaço de terra cheio de lentilhas; e o povo fugiu de diante dos filisteus. 12 Porém este se pôs no meio do terreno, e o defendeu, e feriu os filisteus; e *2Sm 23.10Jeová efetuou um grande livramento.

História da água trazida do poço de Belém

13 Três dos trinta cabeças desceram e foram ter com Davi, no tempo da ceifa, *1Sm 22.1à cova de Adulão; uma tropa dos filisteus acampava no *2Sm 5.18vale de Refaim. 14 Davi estava, então, *1Sm 22.4-5no lugar forte, e, em Belém, a guarnição dos filisteus. 15 Davi teve desejos e disse: Quem me dera beber água do poço que está junto à porta de Belém! 16 Os três valentes romperam pelo arraial dos filisteus, e tiraram água do poço que estava junto à porta de Belém, e tomaram-na, e a trouxeram a Davi. Ele não a quis beber, *Gn 35.14porém a derramou para Jeová. 17 Disse: Guarda-me, Jeová, de que tal faça; *Lv 17.10este é o sangue dos homens que foram a risco das suas vidas. Por isso, não a quis beber. Essas coisas fizeram os três valentes.

18 *2Sm 10.10,14;18.2Abisai, irmão de Joabe, filho de Zeruia, era *1Cr 11.20-21cabeça dos três. Este levantou a sua lança contra trezentos, e os matou, e tinha nome entre os três. 19 Não era ele mais insigne do que os três? Portanto, se lhes tornou o cabeça; contudo, não chegou aos três primeiros nomeados.

20 *2Sm 8.18;20.23Benaia, filho de Joiada, filho dum homem de *Js 15.21Cabzeel, valente e de grandes feitos; matou os dois filhos de Ariel de Moabe. Desceu e matou um leão na cova em dia de neve. 21 Foi ele quem matou a um egípcio, homem de boa aparência; o egípcio tinha na mão uma lança, mas Benaia desceu a ele com um cajado, arrebatou-lhe da mão a lança e matou-o com ela. 22 Essas coisas fez *2Sm 23.20Benaia, filho de Joiada, e tinha nome entre os três valentes. 23 Ele era mais insigne do que os trinta, porém não chegou aos três primeiros. Davi pô-lo sobre a sua guarda.

24 *2Sm 2.18;1Cr 27.7Asael, irmão de Joabe, era um dos trinta; El-Hanã, filho de Dedó, de Belém; 25 *1Cr 11.27Samá, *Jz 7.1harodita; Elica, harodita; 26 Helez, paltita; Ira, filho Iques, *2Sm 14.2tecoíta; 27 Abiezer, *Js 21.18natotita; Mebunai, husatita; 28 Zalmom, aoíta; Maarai, *2Rs 25.23netofatita; 29 *1Cr 11.30Helebe, filho de Baaná, netofatita; Itai, filho de Ribai, de *Js 18.28Gibeá, dos filhos de Benjamim; 30 Benaia, *Jz 12.13,15piratonita; Hidai, das torrentes de *Js 24.30Gaás; 31 Abi-Albom, arbatita; Azmavete, *2Sm 3.16barumita; 32 Eliaba, *Js 19.42saalbonita, dos filhos de Jasém; Jônatas; 33 *2Sm 23.11Samá, ararita; Aião, filho de Sarar, ararita; 34 Elifelete, filho de Aasbai, filho do *2Sm 10.6,8;20.14maacatita; *2Sm 11.3Eliã, filho de *2Sm 15.12Aitofel, gilonita; 35 *1Cr 11.37Hezrai, *Js 15.55carmelita; Paarai, arbita; 36 Igal, filho de Natã, de *2Sm 8.3Zobá; Bani, gadita; 37 Zeleque, amonita; Naarai, *2Sm 4.2beerotita, que levavam as armas de Joabe, filho de Zeruia; 38 *2Sm 20.26Ira, *1Cr 2.53itrita; Garebe, itrita; 39 e *2Sm 11.3,6Urias, heteu; por todos, trinta e sete.

1 Tato jsou pak poslední slova Davidova: Řekl David syn Izai, řekl, pravím, muž, kterýž jest velice zvýšený, pomazaný Boha Jákobova, a libý v zpěvích Izraelských: 2 Duch Hospodinův mluvil skrze mne, a řeč jeho jazykem mým vynesena. 3 Řekl mi Bůh Izraelský, mluvila skála Izraelská: Kdo panovati bude nad lidem, budeť spravedlivý, panující v bázni Boží. 4 Rovně jako bývá světlo jitřní, když slunce vychází ráno bez oblaků, a jako mocí tepla a deště roste bylina z země: 5 Tak zajisté dům můj před Bohem; nebo smlouvu věčnou učinil se mnou, kteráž všelijak upevněna a ostříhána bude. A toť jest všecko mé spasení a všeliká útěcha, že nic tak vzdělávati se nebude. 6 Bezbožní pak všickni vypléněni budou jako trní, kteréž rukou bráno nebývá. 7 Ale kdož by se ho chtěl dotknouti, vezme železo a žerď, aneb ohněm docela spálí je tu, kdež zrostlo. 8 Tato jsou jména nejudatnějších Davidových: Jošeb Bašebet Tachmonský, přední z vůdců, jehož rozkoš byla s kopím pojednou udeřiti na osm set ku pobití jich. 9 A po něm Eleazar syn Dodi, syna Achochi, mezi třmi silnými, kteříž byli s Davidem, když se opovážili proti Filistinským shromážděným tam k boji, když již byli odtáhli muži Izraelští. 10 Ten vstav, bil Filistinské, až ustala ruka jeho a ostála se při meči. V ten den zajisté učinil Hospodin vysvobození veliké, tak že se lid za ním navrátil, toliko aby kořisti vzebral. 11 Po něm pak byl Samma syn Age Hararský. Nebo když se byli shromáždili Filistinští v hromadu tu, kdež bylo díl rolí poseté šocovicí, a lid utekl před Filistinskými: 12 Tedy postavil se u prostřed dílu toho, a vysvobodil jej, a porazil Filistinské. I učinil Hospodin vysvobození veliké. 13 Sstoupili také ti tři z třidcíti předních, a přišli ve žni k Davidovi do jeskyně Adulam, když vojsko Filistinské leželo v údolí Refaim. 14 (Nebo David tehdáž byl v pevnosti své, a osazený lid Filistinských byl u Betléma.) 15 Zechtělo se pak Davidovi vody, a řekl: Ó by mi někdo dal píti vody z čisterny Betlémské, kteráž jest u brány! 16 A protož probivše se ti tři udatní skrze vojsko Filistinských, navážili vody z čisterny Betlémské, kteráž byla u brány, kterouž nesli a donesli k Davidovi. On pak nechtěl jí píti, ale obětoval ji Hospodinu, 17 A řekl: Nedejž mi toho, ó Hospodine, abych to učiniti měl. Zdaliž to není krev mužů těch, kteříž šli, opováživše se života svého? I nechtěl jí píti. To učinili ti tři silní. 18 Potom Abizai bratr Joábův, syn Sarvie, byl přední mezi třmi, kterýž pozdvihl kopí svého proti třem stům, kteréž i pobil, a byl z těch tří nejslovoutnější. 19 Z těch tří on jsa nejslavnější, byl knížetem jejich, a však oněm třem nebyl rovný. 20 Banaiáš také syn Joiadův, syn muže udatného, velikých činů, z Kabsael, ten porazil dva reky Moábské. Tentýž sstoupiv, zabil lva v jámě, když byl sníh. 21 Ten také zabil muže Egyptského, muže ku podivení, a měl Egyptský v rukou kopí. I šel k němu s holí, a vytrh kopí z ruky toho Egyptského, zabil ho kopím jeho. 22 To učinil Banaiáš syn Joiadův, kterýž také slovoutný byl mezi těmi třmi silnými. 23 A ač byl mezi třidcíti nejslavnější, však oněm třem se nevrovnal. I ustanovil ho David nad drabanty svými. 24 Azael také bratr Joábův byl mezi třidcíti těmito: Elchanan syn Dodův Betlémský, 25 Samma Charodský, Elika Charodský, 26 Chelez Faltický, Híra syn Ikeš Tekoitský, 27 Abiezer Anatotský, Mebunnai Chusatský, 28 Salmon Achochský, Maharai Netofatský, 29 Cheleb syn Baany Netofatský, Ittai syn Ribai z Gabaa synů Beniamin, 30 Banaiáš Faratonský, Haddai od potoku Gás, 31 Abialbon Arbatský, Azmavet Barechumský, 32 Eliachba Salbonský, z synů Jasen Jonata, 33 Samma Hararský, Achiam syn Sárar Ararský, 34 Elifelet syn Achasbai Machatského, Eliam syn Achitofelův Gilonský, 35 Chezrai Karmelský, Farai Arbitský, 36 Igal syn Nátanův z Soba, Báni Gádský, 37 Zelek Ammonský, Nacharai Berotský, oděnec Joába syna Sarvie, 38 Híra Itrejský, Gareb Itrejský, 39 Uriáš Hetejský. Všech třidceti a sedm.