2 Samuel 1

Davi recebe notícia da batalha de Gilboa

1 Sucedeu, depois da *1Sm 31.6morte de Saul, que, voltando Davi de *1Sm 30.1,17,26ferir os amalequitas e estando já dois dias em Ziclague, 2 ao terceiro dia, veio do arraial de Saul *2Sm 4.10um homem *1Sm 4.12com os vestidos rasgados e a cabeça coberta de terra. Tanto que chegou a Davi, *1Sm 25.23prostrou-se em terra e fez-lhe uma reverência. 3 Perguntou-lhe Davi: Donde vens? Ele lhe respondeu: Escapei do arraial de Israel. 4 Disse-lhe Davi: *1Sm 4.16Como foi lá isso? Rogo-te que mo digas. Ele respondeu: O povo fugiu da batalha, e muitos caíram e morreram; Saul e seu filho Jônatas também pereceram. 5 Disse Davi ao moço que lhe dava essas novas: Como sabes que são mortos Saul e seu filho Jônatas? 6 Respondeu o moço que lhe dava a notícia: Achei-me, por acaso, sobre *1Sm 28.4;31.6o monte de Gilboa; eis que *1Sm 31.2-4Saul se firmava sobre a sua lança, e os carros e os cavaleiros se avizinhavam dele. 7 Olhando ele para trás, viu-me e chamou-me. Eu disse: Eis-me aqui. 8 Ele me perguntou: Quem és tu? Eu lhe respondi: *1Sm 15.3;30.1,13,17Sou amalequita. 9 Ele me disse: Chega-te a mim e mata-me, pois sinto-me tomado duma vertigem, porque toda a minha vida ainda está em mim. 10 Cheguei-me a ele e *Jz 9.54matei-o, pois bem sabia que ele não podia viver depois que tinha caído. *2Rs 11.12Tomei a coroa que estava na sua cabeça e o bracelete do seu braço e trouxe-os aqui ao meu senhor.

11 Então, *Gn 37.29,34pegou Davi nos seus vestidos e os rasgou, e assim fizeram todos os homens que estavam com ele. 12 Prantearam, choraram e *2Sm 3.35jejuaram até a tarde por Saul, e por Jônatas, seu filho, e pelo povo de Jeová, e pela casa de Israel, porque haviam caído à espada. 13 Davi perguntou ao moço que lhe trouxera a notícia: Donde és tu? Respondeu ele: *2Sm 1.8Eu sou filho de um peregrino amalequita. 14 Davi disse-lhe: Como não tiveste medo *1Sm 24.6;26.9,11,16de estender a mão para matares ao ungido de Jeová? 15 Então, chamou Davi a um dos seus moços e lhe disse: Vai e lança-te sobre ele. Ele *2Sm 4.10,12o feriu, de sorte que morreu. 16 Disse-lhe Davi: *2Sm 3.28-29O teu sangue caia sobre a tua cabeça, porque a tua *2Sm 1.10;Lc 19.22própria boca deu testemunho contra ti, dizendo: Eu matei o ungido de Jeová.

O pranto de Davi por Saul e Jônatas

17 Fez *2Cr 35.25Davi este cântico fúnebre sobre Saul e sobre seu filho 18 (ordenou que ensinassem aos filhos de Judá o cântico do arco), o qual está escrito no *Js 10.13livro de Jasar.

19 A tua glória, Israel, foi morta sobre os teus altos!

*2Sm 1.25,27Como caíram os teus valorosos!

20 *1Sm 31.8-13;Mq 1.10Não o noticieis em Gate,

nem o publiqueis nas praças de Asquelom;

*Êx 15.20-21;1Sm 18.6não suceda alegrarem-se os filhos dos filisteus,

não suceda exultarem os filhos dos *1Sm 14.6incircuncidados.

21 *1Sm 31.1Montes de Gilboa,

*Ez 31.15não caia sobre vós nem orvalho, nem chuva, nem haja campos que produzam ofertas,

pois ali foi arrojado com desprezo o escudo dos heróis,

o escudo de Saul, *Is 21.5não ungido com óleo.

22 *Dt 32.42;Is 34.6Do sangue dos feridos, da gordura dos heróis,

nunca recuou *1Sm 18.4o arco de Jônatas,

nem voltou vazia a espada de Saul.

23 Saul e Jônatas, amados e amáveis,

na sua vida e na sua morte, não se separaram;

*Jr 4.13eram mais ligeiros do que as águias,

*Jz 14.18mais fortes do que os leões.

24 Filhas de Israel, chorai sobre Saul,

que vos vestia de escarlata deliciosamente,

que vos punha sobre os vestidos adornos de ouro.

25 *2Sm 1.19,27Como caíram os valorosos no meio da peleja!

Jônatas foi morto sobre os teus altos.

26 Por ti estou angustiado, meu irmão Jônatas.

Tu eras as minhas delícias;

*1Sm 18.1-4maravilhoso me era o teu amor,

ultrapassando o amor de mulheres.

27 *2Sm 1.19,25Como caíram os valorosos,

*1Sm 2.4;Ez 39.9-10e pereceram as armas guerreiras!

1 Stalo se pak po smrti Saulově, když se navrátil David od porážky Amalechitských, že pobyl v Sicelechu za dva dni. 2 A aj, dne třetího přišel jeden z vojska Saulova, maje roucho roztržené a prach na hlavě své. Kterýž když přišel k Davidovi, padl na zemi a poklonil se. 3 I řekl jemu David: Odkud jdeš? Jemuž odpověděl: Z vojska Izraelského utekl jsem. 4 Opět řekl jemu David: Cože se stalo? Medle, pověz mi. Kterýž odpověděl: To, že utekl lid z boje, a množství lidu padlo a zbito jest; též i Saul i Jonata syn jeho zbiti jsou. 5 Řekl ještě David mládenci, kterýž mu to oznámil: Kterak ty víš, že umřel Saul i Jonata syn jeho? 6 Odpověděl mládenec, kterýž to oznamoval jemu: Náhodou přišel jsem na horu Gelboe, a aj, Saul nalehl byl na kopí své, a vozové i jezdci postihali ho. 7 Kterýžto ohlédna se zpátkem, uzřel mne a zavolal na mne. I řekl jsem: Aj, teď jsem. 8 Tedy řekl mi: Kdo jsi ty? Odpověděl jsem jemu: Amalechitský jsem. 9 I řekl mi: Přistup medle sem a zabí mne, nebo mne obklíčila úzkost, a ještě všecka duše má jest ve mně. 10 Protož stoje nad ním, zabil jsem ho, nebo jsem věděl, že nebude živ po svém pádu. A vzal jsem korunu, kteráž byla na hlavě jeho, i záponu, kteráž byla na rameni jeho, a teď jsem to přinesl ku pánu svému. 11 Tedy David uchytiv roucho své, roztrhl je; tolikéž i všickni muži, kteříž s ním byli. 12 A nesouce smutek, plakali a postili se až do večera pro Saule a pro Jonatu syna jeho, i pro lid Hospodinův a pro dům Izraelský, že padli od meče. 13 Řekl pak David mládenci, kterýž mu to oznámil: Odkud jsi ty? Odpověděl: Syn muže příchozího Amalechitského jsem. 14 Opět mu řekl David: Kterak jsi směl vztáhnouti ruku svou, abys zahubil pomazaného Hospodinova? 15 A zavolav David jednoho z mládenců, řekl jemu: Přistoupě, oboř se na něj. Kterýžto udeřil ho, tak že umřel. 16 I řekl jemu David: Krev tvá budiž na hlavu tvou, neboť jsou ústa tvá svědčila na tebe, řkouce: Já jsem zabil pomazaného Hospodinova. 17 Tedy naříkal David naříkáním tímto nad Saulem a nad Jonatou synem jeho, 18 (Přikázav však, aby synové Judovi učeni byli stříleti z luku, jakož psáno v knize Upřímého.): 19 Ó kráso Izraelská, na výsostech tvých zraněni, jakť jsou padli udatní! 20 Neoznamujtež v Gát, ani toho ohlašujte na ulicích Aškalon, aby se neveselily dcery Filistinských, a neplésaly dcery neobřezaných. 21 Ó hory Gelboe, ani rosa, ani déšť nespadej na vás, ani tu buď pole úrodné; nebo tam jest povržen štít udatných, štít Saulův, jako by nebyl pomazán olejem. 22 Od krve raněných a od tuku udatných lučiště Jonatovo nikdy zpět neodskočilo, a meč Saulův nenavracoval se prázdný. 23 Saul a Jonata milí a utěšení v životě svém, také při smrti své nejsou rozloučeni. Nad orlice bystřejší, nad lvy silnější byli. 24 Dcery Izraelské, plačte Saule, kterýž vás odíval červcem dvakrát barveným rozkošně, kterýž dával ozdoby zlaté na roucha vaše. 25 Ach, jakť jsou padli udatní u prostřed boje? Jonata na výsostech tvých zabit jest. 26 Velice jsem po tobě teskliv, bratře můj Jonato. Byl jsi mi příjemný náramně; vzácnější u mne byla milost tvá nežli milost žen. 27 Ach, jakť jsou padli udatní, a zahynula odění válečná.