Marcos 8

A segunda multiplicação dos pães

1 Naqueles dias, como houvesse de novo concorrido uma grande multidão, e não tivesse o que comer, *Mc 8.1-9; cp.6.32-44;Mt 15.32-39chamou Jesus os discípulos e disse-lhes: 2 *Mt 9.36; cp.6.34Tenho compaixão deste povo, porque há três dias que está sempre comigo e nada tem que comer; 3 se eu os mandar para suas casas em jejum, desfalecerão no caminho; pois alguns há que vieram de longe. 4 Disseram seus discípulos: Donde poderá alguém satisfazê-los de pão aqui no deserto? 5 Ele perguntou: Quantos pães tendes? Responderam eles: Sete. 6 Ordenou ao povo que se assentasse no chão; tomando os sete pães, depois de haver dado graças, partiu-os e entregou a seus discípulos, para que os distribuíssem; e eles os distribuíram pela multidão. 7 Tinham também alguns peixinhos; *Mt 14.19e, abençoando-os, mandou que estes igualmente fossem distribuídos. 8 Todos comeram e se fartaram; e levantaram, dos pedaços que sobejaram, sete *Mc 8.20;Mt 15.37alcofas. 9 Eram cerca de quatro mil homens. 10 Depois, Jesus os despediu, e entrando logo na barca com seus discípulos, dirigiu-se para o território de *cp.Mt 15.39Dalmanuta.

Os fariseus pedem um sinal do céu

11 Saíram *Mc 8.11-21;Mt 16.1-12os fariseus e começaram a discutir com ele, *Mt 12.38procurando obter dele um sinal do céu, para o experimentarem. 12 Ele, dando *Mc 7.34um profundo suspiro em seu espírito, disse: Por que pede esta geração um sinal? Em verdade vos digo que a esta geração nenhum sinal será dado. 13 E, deixando-os, tornou a embarcar e foi para o outro lado.

O fermento dos fariseus e o de Herodes

14 Os discípulos esqueceram-se de levar pão e não tinham consigo na barca senão um só. 15 Jesus deu-lhes este preceito: *Mt 16.6;Lc 12.1Olhai, guardai-vos do fermento dos fariseus e do fermento de *Mt 14.1; cp.Mt 22.16Herodes. 16 Eles discorriam entre si, porque não tinham pão. 17 Ele, percebendo-o, lhes perguntou: Por que discorreis, por não terdes pão? *cp.Mc 6.52Não compreendeis ainda, nem entendeis? Tendes o vosso coração endurecido? 18 Tendo olhos, não vedes? Tendo ouvidos, não ouvis? Não vos lembrais, 19 quando parti *Mc 6.41-44os cinco pães para cinco mil, quantos *Mt 14.20cestos cheios de pedaços levantastes? Responderam eles: Doze. 20 Quando parti *Mc 8.6-9os sete para quatro mil, quantas *Mc 8.8alcofas levantastes? Responderam: Sete. 21 Disse-lhes: *cp.Mc 6.52Ainda não entendeis?

A cura de um cego, em Betsaida

22 Então, chegaram a *Mt 11.21; cp.Mc 6.45Betsaida. Trouxeram-lhe um cego e pediram-lhe que *Mc 3.10o tocasse. 23 Jesus, tomando o cego pela mão, *Mc 7.33conduziu-o para fora da aldeia; cuspindo-lhe nos olhos, *Mc 5.23pôs as mãos sobre ele e perguntou-lhe: Vês alguma coisa? 24 Este, elevando os olhos, respondeu: Vejo os homens, porque, como árvores, os percebo andando. 25 Então, lhe pôs outra vez as mãos sobre os olhos; e ele, olhando atentamente, ficou são; e distinguia tudo com clareza. 26 Depois, o mandou para sua casa e disse: *cp.Mt 8.4Não entres nem na *Mc 8.23aldeia.

A confissão de Pedro

27 *Mc 8.27-29;Mt 16.13-16;Lc 9.18-20Saiu Jesus com seus discípulos para as aldeias de *Mt 16.13Cesareia de Filipe; e, no caminho, perguntou-lhes: Quem dizem os homens que sou eu? 28 *Mc 6.14Eles responderam: Uns dizem: João Batista; outros: Elias; e outros: Um dos profetas. 29 Ele lhes perguntou: Mas vós, quem dizeis que sou eu? Respondeu-lhe Pedro: Tu és o Cristo. 30 *Mt 16.20;Lc 9.21; cp.Mt 8.4Ordenou-lhes Jesus que a ninguém falassem a respeito dele.

Jesus prediz a sua morte, ressurreição e vinda

31 *Mc 8.31—9.1;Mt 16.21-28;Lc 9.22-27Então, começou a ensinar-lhes que era necessário *Mt 16.21que o Filho do Homem padecesse muitas coisas, que fosse rejeitado pelos anciãos, pelos principais sacerdotes e pelos escribas, que fosse morto e que depois de três dias ressuscitasse. 32 Isso dizia *Jo 18.20; cp.10.24;11.14;16.25,29(Gr.)claramente. Pedro, chamando-o à parte, começou a admoestá-lo. 33 Mas Jesus, virando-se e olhando para seus discípulos, repreendeu a Pedro e disse: Sai de diante de mim, *Mt 4.10Satanás, porque não cuidas das coisas de Deus, mas sim das dos homens. 34 Chamando a si a multidão com seus discípulos, disse-lhes: Se alguém quer vir após mim, negue-se a si mesmo, *Mt 10.38tome a sua cruz e siga-me. 35 Pois *Mt 10.39quem quiser salvar a sua vida perdê-la-á; e quem perder a sua vida por amor de mim e do evangelho salvá-la-á. 36 Que aproveita a um homem ganhar o mundo inteiro e perder a sua vida? 37 Que daria um homem em troca da sua vida? 38 Porque, se *Lc 9.26; cp.Mt 10.33;Hb 11.16alguém, nesta geração adúltera e pecadora, se envergonhar de mim e das minhas palavras, também dele se envergonhará *Mt 8.20o Filho do Homem *Mt 16.27; cp.Mc 13.26;Lc 9.27quando vier na glória de seu Pai com os santos anjos.

1 V těch dnech když opět velmi veliký zástup byl s ním, a neměli, co by jedli, svolav Ježíš učedlníky své, řekl jim: 2 Lítost mám nad zástupy; nebo již tři dni trvají se mnou a nemají, co by jedli. 3 A rozpustím-li je lačné do domů jejich, zhynou na cestě; nebo někteří z nich zdaleka přišli. 4 Odpověděli mu učedlníci jeho: I odkud bude moci kdo tyto nakrmiti chleby zde na poušti? 5 I otázal se jich: Kolik chlebů máte? A oni řekli: Sedm. 6 I kázal zástupu posaditi se na zemi. A vzav sedm chlebů, díky učiniv, lámal a dával učedlníkům svým, aby předkládali. I kladli před zástup. 7 A měli také rybiček maličko. Jichž požehnav, kázal i ty před ně klásti. 8 I jedli a nasyceni jsou; a sebrali, což pozůstalo drobtů, sedm košů. 9 Těch pak, kteříž jedli, bylo okolo čtyř tisíců. I rozpustil je. 10 Potom hned vstoupiv na lodí s učedlníky svými, přeplavil se do krajin Dalmanutských. 11 I vyšli farizeové a počali se s ním hádati, hledajíce od něho znamení s nebe, pokoušejíce ho. 12 A on vzdech duchem svým, dí: Co pokolení toto znamení hledá? Amen pravím vám: Nebude dáno znamení pokolení tomuto. 13 A opustiv je, vstoupil zase na lodí, i plavil se přes moře. 14 I zapomenuli s sebou vzíti chlebů, a neměli než jeden chléb s sebou na lodí. 15 Tedy přikazoval jim, řka: Vizte a pilně se šetřte kvasu farizejského a kvasu Herodesova. 16 I přemyšlovali, řkouce jeden k druhému: Chleba nemáme. 17 A znaje to Ježíš, řekl jim: Co přemyšlujete o tom, že chleba nemáte? Ještě neznáte, ani rozumíte? Ještě máte oslepené srdce vaše? 18 Oči majíce, nevidíte? A uši majíce, neslyšíte? A nepomníte, 19 Že jsem pět chlebů lámal mezi pět tisíců? A kolik jste plných košů drobtů sebrali? Řekli jemu: Dvanácte. 20 A když také sedm chlebů lámal jsem mezi čtyři tisíce, kolik jste plných košů drobtů vzali? I řkou jemu: Sedm. 21 I řekl jim: Kterakž tedy ještě nerozumíte? 22 I přišel do Betsaidy, a přivedli k němu slepého, prosíce ho, aby se ho dotekl. 23 I ujav slepého za ruku, vyvedl jej ven z městečka, a plinuv na oči jeho a vloživ na něj ruce, otázal se ho, viděl-li by co. 24 A on pohleděv, řekl: Znamenám lidi; nebo vidím, že chodí jako stromové. 25 Potom opět vložil ruce na oči jeho, a kázal mu hleděti. I uzdraven jest, takže i zdaleka jasně viděl všecky. 26 I odeslal jej do domu jeho, řka: Aniž do toho městečka choď, aniž komu z městečka co o tom prav. 27 Tedy vyšel Ježíš a učedlníci jeho do městeček Cesaree Filipovy. A na cestě tázal se učedlníků svých, řka jim: Kým mne praví býti lidé? 28 Kteřížto odpověděli: Janem Křtitelem, a jiní Eliášem, jiní pak jedním z proroků. 29 Tedy on řekl jim: Vy pak kým mne býti pravíte? Odpověděv Petr, řekl jemu: Ty jsi Kristus. 30 I přikázal jim, aby toho o něm žádnému nepravili. 31 I počal učiti je, že Syn člověka musí mnoho trpěti, a potupen býti od starších a předních kněží a zákoníků, a zabit býti, a ve třech dnech z mrtvých vstáti. 32 Zjevně to slovo mluvil. A chytiv jej Petr, počal mu domlouvati. 33 Kterýžto obrátiv se a pohleděv na učedlníky své, přimluvil Petrovi, řka: Jdiž za mnou, satane; nebo nechápáš, co jest Božího, ale co lidského. 34 A svolav zástup s učedlníky svými, řekl jim: Chce-li kdo za mnou přijíti, zapři sebe sám, a vezmi kříž svůj, a následujž mne. 35 Nebo chtěl-li by kdo duši svou zachovati, ztratíť ji; pakli by kdo ztratil duši svou pro mne a pro evangelium, tenť ji zachová. 36 Nebo co prospěje člověku, by všecken svět získal, a své duši škodu učinil? 37 Aneb jakou dá člověk odměnu za duši svou? 38 Nebo kdož by se koli za mne styděl a za má slova v tomto pokolení cizoložném a hříšném, i Syn člověka styděti se bude za něj, když přijde v slávě Otce svého s anděly svatými.