Jesus perante Pilatos
1 Mt 27.1Logo pela manhã, entraram em conselho os principais sacerdotes com os anciãos, escribas e todo o Mt 5.22Sinédrio e, maniatando a Jesus, levaram-no, e entregaram-no a Pilatos. 2 Mc 15.2-5;Mt 27.11-14;Lc 23.2-3;Jo 18.29-38Pilatos perguntou-lhe: És tu o rei dos judeus? Respondeu Jesus: Tu o dizes. 3 Os principais sacerdotes fizeram-lhe muitas acusações. 4 Pilatos tornou a perguntar-lhe: Nada respondes? Vê quantas acusações te fazem. 5 Mas Jesus Mt 27.12nada mais respondeu, de modo que Pilatos se admirava.
Barrabás é preferido
6 Mc 15.6-15;Mt 27.15-26;Lc 23.18-25; Jo 18.39—19.16Por ocasião da festa, o governador soltava um preso, a pedido do povo. 7 Havia um chamado Barrabás, preso com outros sediciosos, os quais, em um motim, haviam feito uma morte. 8 Chegando o povo, começou a pedir a graça que lhe costumava fazer. 9 Disse-lhe Pilatos: Quereis que eu vos solte o rei dos judeus? 10 Pois ele percebia que, por inveja, os principais sacerdotes o haviam entregado. 11 Mas estes instigaram a multidão, At 3.14para que Pilatos lhes soltasse antes a Barrabás. 12 Pilatos tornou a dizer-lhes: Que farei, então, daquele a quem chamais o rei dos judeus? 13 Eles clamaram de novo: Crucifica-o! 14 Disse-lhes Pilatos: Pois que mal fez ele? Mas clamaram cada vez mais: Crucifica-o! 15 Pilatos, querendo contentar a multidão, soltou-lhe a Barrabás e, depois de mandar Mt 27.26açoitar a Jesus, entregou-o para ser crucificado.
Jesus entregue aos soldados
16 Mc 15.16-20;Mt 27.27-31Os soldados levaram-no Mt 27.27; cp.26.3ao pátio, que é o Pretório, e reuniram toda a At 10.1coorte. 17 Vestiram-no de púrpura, e puseram-lhe na cabeça uma coroa de espinhos, que haviam tecido, 18 e começaram a saudá-lo: Salve, rei dos judeus! 19 Davam-lhe com uma cana na cabeça, cuspiam nele e, ajoelhando-se, prestaram-lhe homenagem. 20 Depois de o terem escarnecido, despiram-lhe a púrpura e puseram-lhe as vestes. Então, o levaram para fora, a fim de o crucificar.
Simão leva a cruz de Jesus
21 Mc 15.21;Mt 27.32;Lc 23.26Obrigaram a Simão, cireneu, pai de Alexandre e de Rufo, que passava, vindo do campo, a carregar a cruz de Jesus.
A crucificação
22 Mc 15.22-32;Mt 27.33-44;Lc 23.33-43;Jo 19.17-24Levaram-no para o Jo 19.17; cp.Lc 23.33Gólgota, que quer dizer Lugar da Caveira. 23 Deram-lhe cp.Mt 27.34vinho misturado com mirra, mas ele não o tomou. 24 Crucificaram-no e repartiram entre si as vestes dele, Jo 19.24deitando sortes sobre elas, para ver o que cada um havia de levar. 25 Era a cp.Jo 19.14;Mc 15.33hora terceira, quando o crucificaram. 26 O título da sua acusação estava escrito em cima: Mt 27.37O REI DOS JUDEUS. 27 Com ele crucificaram dois salteadores, um à sua direita, e outro à sua esquerdaAlguns manuscritos inserem v. 28: E cumpriu-se a Escritura que diz: E com os malfeitores foi contado. Is 53.12; Lc 22.37.. 28 [E cumpriu-se a Escritura que diz: E com os malfeitores foi contado.] 29 Os que iam passando blasfemavam dele, Mt 27.39meneando as cabeças e dizendo: Oh! Tu que Mc 14.58destróis o santuário e o reedificas em três dias, 30 desce da cruz e salva-te a ti mesmo. 31 Do mesmo modo, os principais sacerdotes com os escribas, escarnecendo-o, entre si diziam: Mt 27.42;Lc 23.35Ele salvou aos outros, a si mesmo não se pode salvar; 32 desça agora da cruz o Cristo, Mt 27.42; cp.Mc 15.26o rei de Israel, para que vejamos e creiamos. Mc 15.27; cp.Mt 27.44;Lc 23.39-43Também os que foram crucificados com ele dirigiam-lhe impropérios.
A morte de Jesus
33 Mc 15.33-41;Mt 27.45-56;Lc 23.44-49Chegada a hora sexta, houve trevas sobre toda a terra até à Mt 27.45s.;Lc 23.44; cp.Mc 15.25hora nona. 34 À hora nona, bradou Jesus em alta voz: cp.Sl 22.1;Mt 27.46Eloí, Eloí, lamá sabactâni? Que quer dizer: Deus meu, Deus meu, por que me desamparaste? 35 Alguns que ali estavam, ouvindo isso, disseram: Ele chama por Elias. 36 Um deles, correndo, ensopou uma esponja em vinagre e, pondo-a numa cana, deu-lhe de beber, dizendo: Deixai, vejamos se Elias vem tirá-lo. 37 Mt 27.50;Lc 23.46;Jo 19.30Jesus, dando um grande brado, expirou. 38 Mt 27.51;Lc 23.45O véu do santuário rasgou-se em duas partes, de alto a baixo. 39 O Mt 27.54;Lc 23.47;Mc 15.45centurião que estava em frente de Jesus, vendo-o assim expirar, disse: Verdadeiramente, este homem era Filho de Deus. 40 Mc 15.40-41;Mt 27.55s.; cp.Lc 23.49;Jo 19.25Estavam ali também algumas mulheres observando de longe; entre elas, Maria Madalena, Maria, mãe de Tiago, cp.Lc 19.3(?)o menor, e de José, Mc 15.1e Salomé; 41 as quais, quando Jesus estava na Galileia, o acompanhavam e Mt 27.55s.serviam; e além, destas, muitas outras que tinham subido com ele a Jerusalém.
O enterro de Jesus
42 Mc 15.42-47;Mt 27.57-61;Lc 23.50-56;Jo 19.38-42Sendo já tarde, como era a Mt 27.62Parasceve (que é véspera do sábado), 43 veio José de Arimateia, cp.Lc 23.50-51ilustre membro do Sinédrio, que também At 13.50;17.12; cp.Mt 27.57esperava o reino de Deus, e, Lc 23.51;2.25,38; cp.Mt 27.57;Jo 19.38cobrando ânimo, foi a Pilatos, e pediu o corpo de Jesus. 44 Pilatos admirou-se de que já tivesse morrido. Chamando o cp.Jo 19.38centurião, perguntou-lhe se, com efeito, estava morto; 45 e, depois que o soube do Mc 15.39centurião, deu o corpo a José. 46 Este, tirando-o da cruz, o envolveu em um pano de linho que havia comprado, e o depositou em um túmulo que tinha sido aberto em rocha, e rolou uma pedra para a entrada do túmulo. 47 Mc 16.1;Mc 15.40;Mt 27.56Maria Madalena e Maria, mãe de José, observaram onde ele foi posto.
1 A hned ráno uradivše se přední kněží s staršími a s zákoníky i se vším shromážděním, svázavše Ježíše, vedli jej a dali Pilátovi. 2 I otázal se ho Pilát: Ty-liž jsi král Židovský? A on odpověděv, řekl jemu: Ty pravíš. 3 I žalovali na něj přední kněží mnoho. On pak nic neodpovídal. 4 Tedy Pilát otázal se ho opět, řka: Nic neodpovídáš? Hle, jak mnoho proti tobě svědčí. 5 Ale Ježíš předce nic neodpověděl, takže se podivil Pilát. 6 Ve svátek pak propouštíval jim jednoho z vězňů, za kteréhož by prosili. 7 I byl jeden, kterýž sloul Barabbáš, jenž s svárlivými byl v vězení, kteříž v svadě vraždu byli spáchali. 8 A zvolav zástup, počal prositi, aby učinil, jakož jim vždycky činíval. 9 Pilát pak odpověděl jim, řka: Chcete-li, propustím vám krále Židovského? 10 (Nebo věděl, že jsou jej z závisti vydali přední kněží.) 11 Ale přední kněží ponukli zástupu, aby jim raději propustil Barabbáše. 12 A Pilát odpověděv, řekl jim zase: Což pak chcete, ať učiním tomu, kteréhož králem Židovským nazýváte? 13 A oni opět zvolali: Ukřižuj ho. 14 A Pilát pravil jim: I což jest zlého učinil? Oni pak více volali: Ukřižuj ho. 15 Tedy Pilát, chtě lidu dosti učiniti, pustil jim Barabbáše, a dal jim Ježíše ubičovaného, aby byl ukřižován. 16 Žoldnéři pak uvedli jej vnitř do síně, do radného domu, a svolali všecku sběř. 17 I oblékli jej v šarlat, a korunu spletše z trní, vložili naň. 18 I počali ho pozdravovati, řkouce: Zdráv buď, králi Židovský. 19 A bili hlavu jeho třtinou, a plvali na něj, a sklánějíce kolena, klaněli se jemu. 20 A když se jemu naposmívali, svlékli s něho šarlat, a oblékli jej v roucho jeho vlastní. I vedli jej, aby ho ukřižovali. 21 I přinutili nějakého Šimona Cyrenenského, pomíjejícího je, (kterýž šel z pole, otce Alexandrova a Rufova,) aby vzal kříž jeho. 22 I vedli jej až na místo Golgota, to jest, (vyložil-li by,) popravné místo. 23 I dávali mu píti víno s mirrou, ale on nepřijal ho. 24 A ukřižovavše jej, rozdělili roucha jeho, mecíce o ně los, kdo by co vzíti měl. 25 A byla hodina třetí, když ho ukřižovali. 26 A byl nápis viny jeho napsán těmi slovy: Král Židovský. 27 Ukřižovali také s ním dva lotry: jednoho na pravici a druhého na levici jeho. 28 I naplněno jest písmo, řkoucí: A s nepravými počten jest. 29 A kteříž tudy chodili mimo něj, rouhali se jemu, potřásajíce hlavami svými, a říkajíce: Hahá, kterýž rušíš chrám Boží, a ve třech dnech jej zase vzděláváš, 30 Spomoz sobě samému, a sstup s kříže. 31 Též i přední kněží posmívajíce se, jeden k druhému s zákoníky pravili: Jinýmť jest pomáhal, sám sobě pomoci nemůže. 32 Kristus král Izraelský, nechažť nyní sstoupí s kříže, ať uzříme a uvěříme. A i ti, kteříž s ním ukřižováni byli, útržku mu činili. 33 A když byla hodina šestá, stala se tma po vší zemi až do hodiny deváté. 34 A v hodinu devátou zvolal Ježíš hlasem velikým, řka: Elói, Elói, lama zabachtani? jenž se vykládá: Bože můj, Bože můj, pročs mne opustil? 35 A někteří z okolo stojících, slyševše to, pravili: Hle, Eliáše volá. 36 A běžev jeden, naplnil houbu octem a vloživ na tresť, dával jemu píti, řka: Ponechte, uzříme, přijde-li Eliáš, aby jej složil. 37 Ježíš pak zvolav hlasem velikým, pustil duši. 38 A opona v chrámě roztrhla se na dvé, od vrchu až dolů. 39 Viděv pak to centurio, kterýž naproti stál, že tak volaje, vypustil duši, řekl: Jistě člověk tento Syn Boží byl. 40 Byly pak tu i ženy, zdaleka se dívajíce, mezi nimiž byla Maria Magdaléna, a Maria Jakuba menšího, a Jozesova mátě, a Salome. 41 Kteréž, když ještě byl v Galilei, chodily za ním a posluhovaly jemu, i jiné mnohé, kteréž byly s ním vstoupily do Jeruzaléma. 42 A když již byl večer, (že byl den připravování, to jest před sobotou,) 43 Přišed Jozef z Arimatie, počestná osoba úřadná, kterýž také očekával království Božího, směle všel ku Pilátovi a prosil za tělo Ježíšovo. 44 Pilát pak podivil se, již-li by umřel. A povolav centuriona, otázal se ho, dávno-li je umřel. 45 A zvěděv od centuriona, dal tělo Jozefovi. 46 A Jozef koupiv plátna, a složiv ho s kříže, obvinul v plátno, i položil do hrobu, kterýž byl vytesán z skály, a přivalil kámen ke dveřům hrobovým. 47 Ale Maria Magdaléna a Maria Jozesova dívaly se, kde by byl položen.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.