Jeremias 17

O pecado de Judá é indelével

1 *Jr 2.22;4.14O pecado de Judá está escrito com um *Jó 19.24ponteiro de ferro e com a ponta dum diamante; *Pv 3.3;7.3;Is 49.16;2Co 3.3gravado está na tábua do seu coração e nos chifres dos vossos altares. 2 enquanto os seus *Jr 7.18filhos se lembram dos seus altares, e dos seus *Êx 34.13Aserins junto às *Jr 3.6árvores frondosas, sobre os altos outeiros. 3 Ó meu *Jr 26.18;Mq 3.12monte que te elevas sobre o campo, a tua substância e todos os teus tesouros, bem como os teus altos, *Jr 15.13;20.5;2Rs 24.13;Is 39.4-6dá-los-ei como despojo por causa do pecado, em todos os teus termos. 4 Tu *Jr 12.7;Lm 5.2abandonarás a tua herança que te dei, e farei que sirvas aos teus *Jr 15.14;27.12-13;Dt 28.48;Is 14.3inimigos na terra que não conheces; porque *Jr 7.20;15.14;Is 5.25ateaste um fogo na minha ira, o qual arderá para sempre.

Em Jeová unicamente deve ser posta a confiança

5 Assim diz Jeová: *Sl 146.3;Is 2.22;30.1;Ez 29.6-7Maldito é o homem que confia no homem, põe a *2Cr 32.8;Is 31.3carne por seu braço e cujo coração se desvia de Jeová! 6 Porque será como o *Jr 48.6junípero no deserto e não verá quando vier o bem; mas habitará nos lugares áridos do ermo, *Dt 29.23;Jó 39.6numa terra de salsugem e despovoada. 7 *Sl 34.8;84.12Bendito é o homem que confia em Jeová *Sl 40.4e de quem Jeová é a confiança! 8 Porque será como *Sl 1.3;92.12-14;Ez 31.3-9a árvore plantada junto às águas, que estende as suas raízes à margem dum ribeiro; não temerá quando vier o calor, mas a sua folha será verde; no ano de *Jr 14.1-6seca, não andará cuidadoso, nem deixará de dar fruto.

9 *Mc 7.21-22;Rm 7.11;Ef 4.22Enganoso é o coração acima de todas as coisas *Ec 9.3;Is 1.6;6.10;Mt 13.15;Mc 2.17;Rm 1.21e gravemente enfermo; quem o poderá conhecer? 10 Eu, Jeová, *Jr 11.20;20.12;1Sm 16.7;Rm 8.27esquadrinho o coração, provo os rins, para dar a cada um segundo os seus caminhos, segundo o fruto dos seus feitos. 11 Como a perdiz que ajunta pintainhos que não são do seu ninho, assim é o que *Jr 6.13;8.10;22.13,17ajunta riquezas, porém não com direito; no meio dos seus dias, as deixará, e, no seu fim, se mostrará insensato.

12 Um *Jr 3.17;14.21trono de glória, exaltado desde o princípio, é o lugar do nosso santuário. 13 Ó Jeová, *Jr 14.8;50.7Esperança de Israel! Todos os que te abandonarem serão envergonhados; os que *Jr 17.5;Sl 73.27se desviarem de ti, serão escritos sobre a terra, porque *Jr 2.13,17abandonaram a Jeová, fonte das águas vivas. 14 *Jr 30.17;33.6Cura-me, Jeová, e serei curado; *Sl 54.1;60.5salva-me, e serei salvo, porque tu és o meu *Dt 10.21;Sl 109.1louvor. 15 Eis que eles me *Is 5.19;Am 5.18dizem: Onde está a palavra de Jeová? Que venha agora! 16 Quanto a mim, *Jr 1.6;20.9não me apressei em deixar de ser pastor após ti, nem tampouco desejei o dia calamitoso; *Jr 12.3tu sabes; o que saiu dos meus lábios foi diante da tua face. 17 Não me sejas *Sl 88.15motivo de pavor; *Jr 16.19;Na 1.7meu refúgio és tu no dia da calamidade. 18 Sejam *Jr 17.13;Jr 20.11;Sl 35.4,26envergonhados os que me perseguem, porém não seja eu envergonhado; assombrem-se eles, porém *Jr 1.17não me assombre eu; *Sl 35.8faze vir sobre eles o dia da calamidade e quebra-os com *Jr 16.18dobrado quebrantamento.

A santificação do sábado

19 Assim me disse Jeová: Vai *Jr 7.2;26.2e põe-te na porta dos filhos do povo, pela qual entram os reis de Judá e pela qual saem, como também em todas as portas de Jerusalém, 20 e dize-lhes: Ouvi a palavra de Jeová, *Jr 19.3-4;Sl 49.1-2;Os 5.1;Am 4.1reis de Judá, e todo o Judá, e todos os habitantes de Jerusalém que entrais por estas portas. 21 Assim diz Jeová: *Dt 4.9,15,23;Mc 4.24Guardai-vos a vós mesmos *Nm 15.32-36;Ne 13.15-21;Jo 5.9-12e não queirais trazer cargas no dia do sábado, nem as introduzais pelas portas de Jerusalém; 22 nem das vossas casas tireis cargas no dia do sábado, nem façais *Êx 16.23-29;20.8-10;Dt 5.12-14;Is 56.2-6;58.13trabalho algum; antes, santificai o dia do sábado, como *Êx 31.13-17;Ez 20.12;Zc 1.4ordenei a vossos pais. 23 Porém *Jr 7.24,28;11.10não escutaram, nem inclinaram os seus ouvidos, *Jr 7.26;19.15;Pv 29.1mas endureceram a sua cerviz, para não me ouvirem, para não receberem instruções.

24 Se *Êx 15.26;Dt 11.13;Is 21.7;55.2diligentemente me ouvirdes, diz Jeová, *Jr 17.21-22para não introduzirdes cargas pelas portas desta cidade no dia do sábado, mas *Êx 20.8-11;Ez 20.20para santificardes o dia do sábado, sem fazerdes nele trabalho algum, 25 *Jr 22.4pelas portas desta cidade entrarão reis e príncipes, *Jr 33.15,17,21;2Sm 7.16;Is 9.7;Lc 1.32que se assentarão sobre o trono de Davi e andarão em carros e montados em cavalos, eles e os seus príncipes, os homens de Judá e os habitantes de Jerusalém; e esta cidade *Sl 132.13-14;Hb 12.22permanecerá para sempre. 26 Virão das *Jr 32.44;33.13cidades de Judá, e dos contornos de Jerusalém, e da terra de Benjamim, e da planície, e da região montanhosa, *Zc 7.7e do Neguebe, trazendo à Casa de Jeová *Jr 33.18holocaustos, e sacrifícios, e oblações, e incenso, *Jr 33.11;Sl 107.22trazendo também sacrifícios de ação de graças. 27 Se, *Jr 22.5;26.4;Is 1.20;Zc 7.11-14porém, não me ouvirdes para santificardes o dia do sábado e para no dia do sábado cessardes de trazer carga e entrar com ela pelas portas de Jerusalém; *Jr 11.16;21.14;Is 9.18-19acenderei fogo nas portas dela, fogo que *Jr 39.8;Am 2.5devorará os palácios de Jerusalém e *Jr 7.20;Ez 20.47não se apagará.

1 Hřích Judův napsán jest pérem železným, rafijí kamene přetvrdého, vyryt jest na tabuli srdce jejich, a na rozích oltářů vašich, 2 Tak když zpomínají synové jejich na oltáře jejich i háje jejich, pod dřívím zeleným, na pahrbcích vysokých. 3 Ó horo, s tím polem jmění tvé i všecky poklady tvé vydám v rozchvátání, pro hřích výsostí tvých, ve všech končinách tvých. 4 A ty musíš lhůtu dáti z strany sebe dědictví svému, kteréž jsem byl dal tobě, a podrobím tě v službu nepřátelům tvým v zemi, o níž nevíš; nebo jste oheň zanítili v prchlivosti mé, kterýž až na věky hořeti bude. 5 Takto praví Hospodin: Zlořečený ten muž, kterýž doufá v člověka, a kterýž klade tělo za rámě své, od Hospodina pak odstupuje srdce jeho. 6 Nebo bude podobný vřesu na pustině, kterýž necítí, když co přichází dobrého, ale bývá na vyprahlých místech na poušti v zemi slatinné, a v níž se nebydlí. 7 Požehnaný ten muž, kterýž doufá v Hospodina, a jehož naděje jest Hospodin. 8 Nebo podobný bude stromu štípenému při vodách, a při potoku pouštějícímu kořeny své, kterýž necítí, když přichází vedro, ale list jeho bývá zelený, a v rok suchý nestará se, aniž přestává nésti ovoce. 9 Nejlstivější jest srdce nade všecko, a nejpřevrácenější. Kdo vyrozumí jemu? 10 Já Hospodin, kterýž zpytuji srdce, a zkušuji ledví, tak abych odplatil jednomu každému podlé cesty jeho, podlé ovoce skutků jeho. 11 Koroptva škřečí, ale nevysedí. Tak kdož dobývá statku však s křivdou, v polovici dnů svých musí opustiti jej, a naposledy bude bláznem. 12 Místo svatyně naší, stolice slavná Nejvyššího, věčně trvá. 13 Ó naděje Izraelova, Hospodine, všickni, kteříž tě opouštějí, nechť jsou zahanbeni. Kárání má v zemi této nechť jsou zapsána; nebo opustili pramen vod živých, Hospodina. 14 Uzdrav mne, Hospodine, a zdráv budu; vysvoboď mne, a vysvobozen budu, ty jsi zajisté chvála má. 15 Aj, oni říkají mi: Kdež jest to, což předpovídal Hospodin? Nechť již přijde. 16 Ješto jsem já se nevetřel, abych pastýřem byl tvým, a dne bolesti nebylť jsem žádostiv, ty víš. Cožkoli vyšlo z rtů mých, před oblíčejem tvým jest. 17 Nebudiž mi k strachu, útočiště mé jsi v čas trápení. 18 Nechť jsou zahanbeni, kteříž mne stihají, já pak ať nejsem zahanben; nechť se oni děsí, já pak ať se neděsím. Uveď na ně den trápení, a dvojím setřením setři je. 19 Takto řekl Hospodin ke mně: Jdi a postav se v bráně lidu tohoto, skrze kterouž chodívají králové Judští, a skrze kterouž vycházívají, anobrž ve všech branách Jeruzalémských, 20 A rci jim: Slyšte slovo Hospodinovo, králové Judští, i všecken Judo, a všickni obyvatelé Jeruzaléma, kteříž chodíváte skrze brány tyto: 21 Takto praví Hospodin: Vystříhejte se s pilností, abyste nenosili břemen v den sobotní, ani vnášeli skrze brány Jeruzalémské. 22 Ani nevynášejte břemen z domů svých v den sobotní, a žádného díla nedělejte, ale svěťte den sobotní, jakž jsem přikázal otcům vašim. 23 (Však neuposlechli, aniž naklonili ucha svého, ale zatvrdili šíji svou, neposlouchajíce a nepřijímajíce naučení.) 24 Stane se zajisté, jestliže s ochotností mne uposlechnete, dí Hospodin, abyste nenosili břemen skrze brány města tohoto v den sobotní, ale světili den sobotní, nedělajíce v něm žádného díla, 25 Že poberou se skrze brány města tohoto králové i knížata sedící na stolici Davidově, jezdíce na vozích i na koních, oni i knížata jejich, muži Judští a obyvatelé Jeruzalémští, a státi bude toto město až na věčnost. 26 I budou přicházeti z měst Judských a z okolí Jeruzaléma, jakož z země Beniaminovy, tak z roviny, i z té hory, i od poledne, nesouce zápal, a obět i dar s kadidlem, také i díků činění nesouce do domu Hospodinova. 27 Jestliže pak neuposlechnete mne, abyste světili den sobotní, a nenosili břemen, chodíce skrze brány Jeruzalémské v den sobotní, tedy zanítím oheň v branách jeho, kterýžto zžíře paláce Jeruzalémské, a neuhasne.