Jeremias 5

O ateísmo de Jerusalém é denunciado

1 *2Cr 16.9;Dn 12.4Dai voltas às ruas de Jerusalém; vede, agora, sabei e procurai nas suas praças a ver se podeis achar *Ez 22.30um homem, se há alguém *Jr 5.4-5,28,31;Mq 6.8;7.1-2que faça a justiça, que busque a verdade; e *Gn 18.26,32eu lhe perdoarei a ela. 2 Embora digam: Pela vida de Jeová, certamente, *Jr 3.10;Is 48.1;Tt 1.16juram falso. 3 Ó Jeová, acaso, não atentam *2Cr 16.9os teus olhos para a verdade? *Jr 2.30;Is 1.5;9.13Feriste-os, porém não lhes doeu; consumiste-os, porém *Jr 7.28;8.5;Sf 3.2recusaram receber a correção; *Jr 7.26;19.15;Ez 3.8endureceram as suas faces mais que uma pedra; recusaram-se a voltar.

4 Disse eu: Certamente, eles são pobres, são *Jr 4.22insensatos; pois *Jr 8.7;Is 27.11;Os 4.6não sabem o caminho de Jeová nem o do seu Deus; 5 ir-me-ei aos grandes e com eles falarei; porque *Mq 3.1eles sabem o caminho de Jeová e o juízo do seu Deus. Porém estes, à uma, tinham *Jr 2.20;Êx 32.25;Sl 2.3quebrado o jugo, tinham rompido as ataduras. 6 Pelo que *Jr 4.7um leão do bosque os matará, *Ez 22.27;Hc 1.8;Sf 3.3um lobo dos desertos os despojará, *Os 13.7um leopardo vigiará sobre as cidades deles; todo aquele que delas sair será despedaçado, porque *Jr 30.14-15muitas são as suas transgressões, e se têm multiplicado as suas apostasias.

7 Como pois te perdoarei? Teus filhos me abandonaram a mim *Jr 12.16;Js 23.7;Sf 1.5e juraram por aqueles que não *Jr 2.11;Dt 32.21;Gl 4.8são deuses; quando eu os tinha fartado, *Jr 7.9cometeram adultério e, nas casas das meretrizes, *Nm 25.1-3ajuntaram-se em tropas. 8 Tornaram-se como cavalos de lançamento bem nutridos; cada um rinchava *Jr 29.23;Ez 22.11à mulher do seu próximo. 9 Acaso, *Jr 5.29;Jr 9.9não hei de castigar por causa dessas coisas? — diz Jeová; duma nação como esta não se *Jr 9.9há de vingar a minha alma?

10 Subi aos seus *Jr 39.8muros e derrubai-os; porém *Jr 5.18;Jr 4.27não a acabeis de todo; tirai as suas gavinhas, porque não são de Jeová. 11 Pois *Jr 3.6-7,20a casa de Israel e a casa de Judá se houveram aleivosamente contra mim, diz Jeová. 12 Negaram a Jeová e disseram: *Jr 14.22;43.1-4;Pv 30.9Não é ele; *Jr 23.17não nos sobrevirá o mal; *Jr 14.13nem veremos espada nem fome. 13 Os *Jr 14.13,15;22.22;Jó 8.2profetas tornar-se-ão vento, e a palavra não está neles. Assim se lhes fará.

Sua queda é inevitável

14 Portanto, assim diz Jeová, Deus dos Exércitos: Porquanto proferis esta palavra, eis que converterei em *Jr 23.29;Is 24.6;Zc 1.6fogo as minhas palavras na tua boca e, em lenha, este povo, e aquele os devorará. 15 Eis que *Jr 4.16;Dt 28.49;Is 5.26trarei sobre vós uma nação de longe, ó casa de Israel, diz Jeová; é uma nação imperecível, uma nação antiga, uma nação *Is 28.11cuja língua não sabes, nem entendes o que dizem. 16 A sua aljava é um *Sl 5.9;Is 5.28;13.18sepulcro aberto, todos eles são valentes. 17 *Jr 8.16;50.7,17;Lv 26.16;Dt 28.31,33Comerão a tua seara e o teu pão, que teus filhos e tuas famílias deviam comer; comerão os teus rebanhos e os teus gados; comerão as tuas *Jr 8.13vides e as tuas figueiras; e com a espada derrubarão *Os 8.14as tuas cidades fortificadas, em que confias. 18 Porém, ainda naqueles dias, *Jr 4.27não vos acabarei de todo.

19 *Jr 16.10-13;Dt 29.24-26;1Rs 9.8-9Quando disserdes: Por que nos tem feito Jeová, nosso Deus, todas essas coisas? Então, lhes responderás: Como me *Jr 2.13abandonastes e servistes a deuses estranhos na vossa terra, assim *Jr 16.13;Dt 28.48servireis a estrangeiros em terra que não é vossa.

Um quadro da culpa de Judá

20 Anunciai isto na casa de Jacó e fazei-o ouvir em Judá, dizendo: 21 Ouvi isto, *Jr 5.4;Jr 4.22;Dt 32.6povo insensato e sem entendimento; que tendes *Is 6.9;43.8;Ez 12.2;Mt 13.14olhos e não vedes; que tendes *Jr 6.10ouvidos e não ouvis: 22 *Jr 2.19;10.7;Dt 28.58;Sl 119.120Acaso, não me temeis? — diz Jeová; não tremereis diante de mim, que, por um decreto perpétuo, *Jó 38.8-11;Sl 104.9pus a areia para o limite do mar, limite que ele não pode passar? Ainda que se agitem as suas ondas, contudo, não podem prevalecer; ainda que bramem, não a podem ultrapassar. 23 Mas este povo tem *Jr 4.17;6.28;Dt 21.18;Sl 78.8um coração refratário e rebelde; já se rebelaram e se foram. 24 Nem dizem no seu coração: Temamos a Jeová, nosso Deus, que, no tempo próprio, *Jr 3.3;Sl 147.8;Mt 5.45nos dá a chuva, *Jl 2.23tanto a primeira como a última, e que nos reserva *Gn 8.22as semanas determinadas da ceifa. 25 As vossas *Jr 2.17;4.18iniquidades desviaram essas coisas, e os vossos pecados apartaram de vós o bem. 26 Pois entre o meu povo se acham iníquos; eles *Jr 18.22;Sl 10.9;Pv 1.11;Hc 1.15vigiam, como espreitam os passarinheiros; armam laços, apanham homens. 27 Como uma gaiola se enche de aves, assim as suas casas estão cheias de *Jr 9.6dolo; por isso, *Jr 12.1se engrandeceram e enriqueceram. 28 Têm-se *Dt 32.15engordado, estão nédios; ultrapassam em feitos de malícia; não defendem a causa, a causa dos *Jr 7.6;22.3;Is 1.23;Zc 7.10órfãos, para que estes sejam prósperos; nem julgam a causa dos *Jr 2.34necessitados. 29 Acaso, não *Jr 5.9;Ml 3.5hei de castigar por causa destas coisas? — diz Jeová; duma nação como esta não se há de vingar a minha alma?

30 Coisa espantosa e *Jr 23.14;Os 6.10horrenda tem-se feito na terra: 31 os profetas profetizam falsamente, e os sacerdotes dominam por meio deles; e o meu povo *Mq 2.11assim o quer. Que fareis no fim disso?

1 Zběhejte ulice Jeruzalémské, pohleďte nyní, a zvězte, a hledejte v ulicích jeho, naleznete-li muže, jest-li kdo, ješto by činil soud, a vyhledával toho, což pravého jest, a odpustím jemu. 2 Ale i když říkají: Živť jest Hospodin, takovým způsobem křivě přisahají. 3 Ó Hospodine, zdaliž oči tvé nepatří na pravdu? Biješ je, ale necítí bolesti; hubíš je, ale nechtí přijímati kázně. Tvrdší jsou tváře jejich než skála, nechtí se navrátiti. 4 I řekl jsem já: Snad tito prostí jsou, nerozumně sobě počínají; nebo nejsou povědomi cesty Hospodinovy, soudu Boha svého. 5 Půjdu aspoň k přednějším, a mluviti budu k nim; nebo oni povědomi jsou cesty Hospodinovy, soudu Boha svého. Ale i ti spolu polámali jho, roztrhali svazky. 6 Protož je podáví lev z lesa, vlk večerní pohubí je, pardus číhati bude u měst jejich. Kdožkoli vyjde z nich, roztrhán bude; nebo mnohá jsou přestoupení jejich, rozmohly se převrácenosti jejich. 7 Kdež jest to, pročež bych měl odpustiti tobě? Synové tvoji opouštějí mne, a přisahají skrze ty, kteříž nejsou bohové. Jakž jsem jen nasytil je, hned cizoloží, a do domu nevěstky houfem se valí. 8 Ráno vstávajíce, jsou jako koni vytylí; každý k ženě bližního svého řehce. 9 Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti? dí Hospodin. A zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má? 10 Vstupte na zdi jeho, a zkazte je, a nepřestávejte; svrzte štítky zdí jeho, nebo nejsou Hospodinovy. 11 Velice zajisté zpronevěřili se mi dům Izraelský a dům Judský, dí Hospodin. 12 Sčítali klam na Hospodina, a říkali: Není tak, nikoli nepřijde na nás zlé, a meče ani hladu nepocítíme. 13 Ti pak proroci pominou s větrem, a žádného slova není v nich. Takť se stane jim. 14 Protož takto praví Hospodin Bůh zástupů: Proto že tak mluvíte, aj, já způsobím, aby slova tvá v ústech tvých byla jako oheň, a lid tento dřívím, kteréž on zžíře. 15 Aj, já přivedu na vás národ zdaleka, ó dome Izraelský, dí Hospodin, národ silný, národ starodávní, národ, jehož jazyka nebudeš uměti, ani rozuměti, co mluví. 16 Jehož toul jako hrob otevřený, všickni jsou silní. 17 A vytráví obilé tvé a chléb tvůj, požerou syny tvé a dcery tvé, pojí bravy tvé i skot tvůj, pojí vinné kmeny tvé i fíkoví tvé, města tvá hrazená, v nichž ty doufáš, znuzí mečem. 18 A však ani těch časů, dí Hospodin, neučiním s vámi konce. 19 Nebo stane se, když řeknete: Proč nám činí Hospodin Bůh náš všecko toto? že řekneš jim: Jakož jste opustili mne, a sloužili bohům cizozemců v zemi své, tak sloužiti budete cizozemcům v zemi ne své. 20 Oznamtež to v domě Jákobově, a rozhlaste v Judstvu, řkouce: 21 Slyštež nyní toto, lide bláznivý a nesmyslný, kteříž oči mají a nevidí, kteříž uši mají a neslyší: 22 Což se mne nebudete báti? dí Hospodin. Což před oblíčejem mým nebudete se třásti? Kterýž jsem položil písek za cíl moři ustanovením věčným, jehož nepřekračuje. Ačkoli zmítají se, však neodolají, ačkoli zvučí vlnobití jeho, však ho nepřecházejí. 23 Ale lid tento má srdce zarputilé a zpurné, odstoupili a odešli. 24 Ani neřekli v srdci svém: Bojme se již Hospodina Boha našeho, kterýž dává déšť jarní i podzimní časem svým, téhodnů nařízených ke žni ostříhá nám. 25 Nepravostiť vaše překážku činí těm věcem, a hříchové vaši připravují vás o to dobré. 26 Nebo nalézají se v lidu mém bezbožníci; střeže jako čižebníci, kteříž lécejí, stavějí osídla, lidi lapají. 27 Jako klece plná ptáků, tak domové jejich plní jsou lsti. Protož zrostli a zbohatli, 28 Vytylí jsou, lsknou se, nadto umějí se vyhýbati bídám. Pře nesoudí, ani pře sirotka, a však šťastně se jim vede, ačkoli k spravedlnosti chudým nedopomáhají. 29 Zdaliž pro takové věci nemám navštíviti jich? dí Hospodin. Zdali nad národem takovým nemá mstíti duše má? 30 Věc užasnutí hodná a hrozná děje se v zemi této. 31 Proroci prorokují lživě, a kněží panují skrze ně, a lid můj miluje to. Èeho byste pak neučinili naposledy?