Jeremias 22

1 Assim diz Jeová: Desce à casa do *Jr 21.11;34.2rei de Judá, e *2Cr 25.15-16fala ali esta palavra, 2 e dize: *Jr 22.29;Jr 19.3;29.20;Am 7.16Ouve a palavra de Jeová, ó rei de Judá, que *Jr 22.4,30;Jr 17.25;Is 9.7;Lc 1.32te sentas sobre o trono de Davi. Ouvi, tu, e os teus servos, e o teu povo, que entrais por estas portas. 3 Assim diz Jeová: *Jr 7.5;21.12Executai juízo e justiça e livrai das mãos do *Sl 72.4opressor aquele que foi despojado. *Êx 22.21-24Não façais mal, não façais violência ao estrangeiro, nem *Jr 5.28ao órfão, nem à viúva; *Jr 22.17;Jr 7.6;19.4não derrameis neste lugar sangue inocente. 4 Pois, se deveras fizerdes isso, *Jr 17.25pelas portas desta casa entrarão reis que se assentarão sobre o trono de Davi, que andarão em carros e montados em cavalos, eles, os seus servos e o seu povo. 5 *Jr 17.27;26.4Mas, se não ouvirdes estas palavras, *Gn 22.16;Am 6.8;Hb 6.13juro por mim mesmo, diz Jeová, que esta casa se tornará uma *Jr 7.14;26.6,9desolação. 6 Pois assim diz Jeová acerca da casa do rei de Judá: Tu és *Gn 37.25;Nm 32.1;Ct 4.1Gileade para mim e a cabeça de Líbano; todavia, certamente, farei de ti *Jr 7.34;Sl 107.34;Is 6.11um ermo, e cidades não habitadas. 7 Prepararei contra ti *Jr 4.6-7;Is 10.3-6destruidores, cada um com as suas armas; eles cortarão os teus *Is 10.33-34cedros escolhidos e lançá-los-ão no fogo. 8 Muitas nações passarão por esta cidade, *Jr 16.10;Dt 29.24-26;1Rs 9.8-9;2Cr 7.20-22e dirá cada um ao seu próximo: Por que se houve Deus assim com esta grande cidade? 9 Responder-se-lhes-á: *Jr 11.3;2Cr 34.25Porque abandonaram a Jeová, seu Deus, adoraram a outros deuses e os serviram.

Miserável fim de Salum

10 *Jr 22.18;Jr 16.7;2Rs 22.20;Ec 4.2;Is 57.1Não choreis o morto, nem o lastimeis; mas chorai muito aquele que sai. *Jr 22.27;Jr 44.14Pois não voltará mais, nem verá a terra onde nasceu. 11 Porque assim diz Jeová acerca de Salum, filho de Josias, rei de Judá, que reinou em lugar de seu pai Josias, e que saiu deste lugar: Nunca mais voltará para cá; 12 mas, no lugar para onde o levaram cativo, *Jr 22.18;2Rs 23.34ali morrerá e nunca mais verá esta terra.

Fim de Jeoaquim

13 Ai daquele que edifica a sua casa *Jr 17.11;Mq 3.10;Hc 2.9na iniquidade e as suas câmaras na injustiça! Que se serve do trabalho do seu próximo sem remunerá-lo e não lhe dá o salário! 14 Que diz: *Is 5.8-9Edificar-me-ei uma casa larga, e câmaras espaçosas, e que abre para si janelas, que *2Sm 7.2;Ag 1.4de cedro forra a sua casa e a pinta de vermelhão. 15 Acaso, reinarás, porque tu procuras exceder no uso de cedro? Acaso, *Jr 22.18teu pai não comia, não bebia? Mas *Jr 7.5;21.12;2Rs 23.25ele praticou o juízo e a justiça; *Jr 42.6então, tudo lhe corria bem. 16 Julgou a causa do *Sl 72.1-4,12-13pobre e necessitado; então, ia bem. *Jr 9.24;1Cr 28.9Porventura, não é isso conhecer-me? — diz Jeová. 17 Pois os teus olhos e o teu coração atentam tão somente *Jr 6.13;8.10;Lc 12.15-20para a ganância, e para *Jr 22.3;2Rs 24.4derramar sangue inocente, e para praticar *Jr 6.6a opressão e a violência. 18 Portanto, assim diz Jeová acerca de Jeoaquim, filho de Josias, rei de Judá: *Jr 22.10;Jr 34.5;2Sm 1.26;1Rs 13.30Não o lamentarão, dizendo: Ah, meu irmão! Nem: Ah, irmã! Não o lamentarão, dizendo: Ah, senhor! Nem: Ah, sua glória! 19 *Jr 36.30;1Rs 21.23-24Com a sepultura dum jumento será ele sepultado, sendo arrastado e lançado fora das portas de Jerusalém.

20 Sobe ao Líbano e clama; em Basã, levanta a tua voz e clama desde *Nm 27.12;Dt 32.49Abarim, porque todos os teus *Jr 2.25;3.1amantes são destruídos. 21 Falei-te no tempo da tua prosperidade; mas *Jr 13.10;19.15disseste: Não ouvirei. Este tem sido o teu caminho *Jr 3.24-25;32.30desde a tua mocidade, o não obedeceres à minha voz. 22 O *Jr 5.13vento apascentará todos os teus pastores, e os teus *Jr 30.14amantes irão para o cativeiro; certamente, então, ficarás *Jr 20.11;Is 65.13envergonhado e confundido, por causa de toda a tua maldade. 23 Ó tu, que habitas no Líbano e fazes o teu ninho nos cedros, quão digna de lástima serás, quando te vierem as dores, *Jr 4.31o sofrer como duma mulher que está de parto!

Fim de Jeconias

24 Pela minha vida, diz Jeová, ainda que Jeconias, filho de Jeoaquim, rei de Judá, fosse *Ct 8.6;Is 49.16;Ag 2.23o anel do selo na minha mão direita, contudo, dali te arrancaria. 25 *Jr 21.7;34.20-21;2Rs 24.15-16Entregar-te-ei nas mãos dos que procuram tirar-te a vida e nas mãos daqueles a quem temes, a saber, nas mãos de Nabucodonosor, rei de Babilônia, e nas mãos dos caldeus. 26 A ti e *2Rs 24.8a tua mãe, que te deu à luz, *Jr 10.18;15.2-4;16.13;2Rs 24.15;2Cr 36.9-10;Ez 19.9-14lançar-vos-ei para outro país, em que não nascestes; e ali morrereis. 27 Mas para a terra, para que a alma deles almeja voltar, para lá não voltarão. 28 Acaso, este homem Jeconias é algum *Jr 19.10-11;48.38;Sl 31.12vaso desprezado e quebrado? Acaso, é ele *Os 8.8vaso de que ninguém se agrada? Porque foram *Jr 15.1lançados, ele e a sua linhagem, e arrojados *Jr 17.4para a terra que não conhecem? 29 Ó terra, terra, terra, ouve a palavra de Jeová. 30 *Jr 6.19;Dt 4.26;Mq 1.2Assim diz Jeová: Escreve que este homem *1Cr 3.17;Mt 1.12não terá filhos, homem que *Jr 2.37;10.21não prosperará nos seus dias; pois nenhum *Jr 36.30;Sl 94.20da sua linhagem prosperará, sentado sobre o trono de Davi e reinando daqui em diante em Judá.

1 Takto řekl Hospodin: Sejdi do domu krále Judského, a mluv tam slovo toto, 2 A rci: Slyš slovo Hospodinovo, králi Judský, kterýž sedíš na stolici Davidově, ty i služebníci tvoji i lid tvůj, kteříž chodíte skrze brány tyto. 3 Takto praví Hospodin: Konejte soud a spravedlnost, a vychvacujte obloupeného z ruky násilníka; příchozímu tolikéž, sirotku, ani vdově nečiňte křivdy, aniž jich utiskujte, a krve nevinné nevylévejte na místě tomto. 4 Nebo budete-li to pilně vykonávati, jistě že poberou se skrze brány domu tohoto králové, sedící místo Davida na stolici jeho, jezdíce na vozích, neb na koních, král s služebníky svými i s lidem svým. 5 Jestliže pak neuposlechnete slov těchto, skrze sebe přisahám, dí Hospodin, že poušť bude dům tento. 6 Nebo takto praví Hospodin o domu krále Judského: Byl jsi mi jako Galád a vrch Libánský, ale obrátím tě jistotně v poušť jako města, v nichž se bydliti nemůže. 7 A přistrojím na tebe zhoubce, jednoho každého se zbrojí jeho, kteřížto zpodtínají nejvýbornější cedry tvé, a vmecí na oheň. 8 A když půjdou národové mnozí mimo město toto, a řekne jeden druhému: Proč tak učinil Hospodin městu tomuto velikému? 9 Tedy řeknou: Proto že opustili smlouvu Hospodina Boha svého, a klaněli se bohům cizím a sloužili jim. 10 Neplačtež mrtvého, aniž ho litujte, ale ustavičně plačte příčinou toho, kterýž odchází; neboť se nenavrátí více, aby pohleděl na zemi, v níž se narodil. 11 Nebo takto praví Hospodin o Sallumovi synu Joziáše, krále Judského, kterýž kraluje místo Joziáše otce svého: Když vyjde z místa tohoto, nenavrátí se sem více. 12 Ale tam v tom místě, kamž jej zastěhují, umře, a tak země této neuzří více. 13 Běda tomu, kdož staví dům svůj s útiskem, a paláce své s křivdou, kterýž bližního svého v službu podrobuje darmo, mzdy pak jeho nedává jemu; 14 Kterýž říká: Vystavím sobě dům veliký a paláce prostranné, kterýž prolamuje sobě okna, a tafluje cedrovím, a maluje barvou. 15 Zdaliž kralovati budeš, že se pleteš v to cedrové stavení? Otec tvůj zdaliž nejídal a nepíjel? Když konal soud a spravedlnost, tedy dobře bylo jemu. 16 Když soudíval při chudého a nuzného, tedy dobře bylo. Zdaliž mně to není známé? dí Hospodin. 17 Ale oči tvé i srdce tvé nehledí než lakomství tvého, a abys krev nevinnou proléval, a nátisk a křivdu činil. 18 Protož takto praví Hospodin o Joakimovi synu Joziáše, krále Judského: Nebudouť ho kvíliti: Ach, bratře můj, aneb ach, sestro. Nebudou ho kvíliti: Ach, pane, aneb ach, kdež důstojnost jeho? 19 Pohřbem osličím pohřben bude, vyvlečen a vyvržen jsa za brány Jeruzalémské. 20 Vstup na Libán a křič, i na hoře Bázan vydej hlas svůj; křič také přes brody, když potříni budou všickni milovníci tvoji. 21 Mluvíval jsem s tebou v největším štěstí tvém, říkávalas: Nebuduť poslouchati. Tať jest cesta tvá od dětinství tvého; neuposlechlas zajisté hlasu mého. 22 Všecky pastýře tvé zpase vítr, a milovníci tvoji v zajetí půjdou. Tehdáž jistě hanbiti a styděti se budeš za všelikou nešlechetnost svou. 23 Ó ty, kteráž jsi usadila se na Libánu, jenž se hnízdíš na cedroví, jak milostná budeš, když na tě přijdou svírání a bolest jako rodičky! 24 Živť jsem já, dí Hospodin, že byť pak byl Koniáš syn Joakima, krále Judského, prstenem pečetním na mé ruce pravé, však tě i odtud strhnu. 25 A vydám tě v ruku těch, kteříž hledají bezživotí tvého, a v ruku těch, jejichž ty se oblíčeje lekáš, totiž v ruku Nabuchodonozora krále Babylonského, a v ruku Kaldejských. 26 A hodím tebou i matkou tvou, kteráž tě porodila, do země cizí, tam, kdež jste se nezrodili, a tam zemřete. 27 Do země pak, po níž toužiti budete, abyste se navrátili tam, tam se nenavrátíte. 28 Zdaliž modlou ničemnou, kteráž roztřískána bývá, bude muž tento Koniáš? Zdali nádobou, v níž není žádné líbosti? Proč by vyházíni byli on i símě jeho, a uvrženi do země, o níž nevědí? 29 Ó země, země, země, slyš slovo Hospodinovo. 30 Takto praví Hospodin: Zapište to, že muž tento bez dětí bude, a že se jemu nepovede šťastně za dnů jeho. Anobrž nepovede se šťastně i tomu muži, kterýž by z semene jeho seděl na stolici Davidově, a panoval ještě nad Judou.