Jeremias 2

O antigo amor e a atual apostasia do povo

1 Veio a mim *Jr 1.2,11a palavra de Jeová, dizendo: 2 Vai e *Jr 7.2;11.6;Is 58.1clama aos ouvidos de Jerusalém: Assim diz Jeová: A favor de ti lembro-me da *Ez 16.8beneficência da tua mocidade, do amor dos teus desposórios, de como me *Jr 2.6;Dt 2.7;Is 63.7-14seguiste no deserto, numa terra que não estava semeada. 3 Israel era *Êx 19.5-6;Dt 7.6;14.2santidade para Jeová, primícias da sua novidade; *Jr 30.16;50.7;Is 41.11todos os que o devoram serão tidos por culpados; sobre eles virá o mal, diz Jeová.

4 Ouvi a palavra de Jeová, ó casa de Jacó e todas as famílias da casa de Israel. 5 Assim diz Jeová: *Is 5.4;Mq 6.3Que injustiça acharam em mim vossos pais, visto que se alongaram de mim, e foram após a *Jr 8.19;2Rs 17.15vaidade, e se tornaram vãos? 6 Eles não disseram: Onde está Jeová, que *Êx 20.2;Is 63.11;Os 13.4nos fez subir da terra do Egito e que *Dt 8.15;32.10nos conduziu pelo deserto, por uma terra de ermos e de covas, por uma terra de fome e de escuridão, por uma terra pela qual ninguém passava? 7 Eu vos introduzi *Dt 8.7-9;11.10-12numa terra de jardins, para que comêsseis os seus frutos e o seu bem; mas, quando entrastes, *Jr 3.2;16.18;Sl 106.38profanastes a minha terra e fizestes a minha herança uma abominação. 8 Os *Jr 10.21sacerdotes não disseram: Onde está Jeová? E os que tratavam da lei *Jr 4.22;Ml 2.6-7não me conheceram; também os regentes prevaricaram contra mim, e os *Jr 23.13profetas profetizaram em nome de Baal e andaram após o que *Jr 16.19;Hc 2.18de nada aproveita.

9 Pelo que ainda *Jr 2.35;Ez 20.35-36contenderei convosco, diz Jeová, e contenderei com os, filhos de vossos filhos. 10 Pois *Is 23.12passai às ilhas de *Gn 10.4;Nm 24.24Quitim e vede; mandai a *Jr 49.28;Sl 120.5;Is 21.16Quedar e considerai bem; vede se jamais sucedeu coisa semelhante. 11 Acaso, trocou alguma nação os seus deuses, *Jr 5.7;16.20;Is 37.19que, contudo, não são deuses? Mas o meu povo *Sl 106.20;Rm 1.23trocou a sua glória por aquilo que de nada aproveita. 12 Pasmai, *Jr 4.23;Is 1.2céus, sobre isso, e espantai-vos, e sede sobremaneira desolados, diz Jeová. 13 Pois dois males fez o meu povo: Deixaram-me a mim, *Jr 17.13;Sl 36.9fonte de águas vivas, e cavaram para si *Jr 14.3cisternas, cisternas rotas, que não retêm as águas.

Suas apostasias sem exemplo

14 Acaso, é Israel um servo? Acaso, é ele *Jr 5.19;17.4;27.12,17um escravo nascido em casa? Porque logo veio a ser presa? 15 Sobre ele rugiram *Jr 50.17os leões novos, e levantaram a sua voz, *Jr 4.7e fizeram a terra dele uma desolação; as suas cidades estão queimadas, sem que haja quem nelas habite. 16 Também os filhos de *Jr 44.1;Is 19.13;Os 9.6Nofe e de *Jr 43.7-9;46.14Tafnes se apascentam sobre *Jr 48.45;Dt 33.20o alto da tua cabeça. 17 Porventura, *Jr 4.18não te aconteceu isso por teres deixado a Jeová, teu Deus, quando ele *Dt 32.10te guiava pelo caminho? 18 Agora, que tens tu com o caminho do *Jr 2.36;Jr 37.7;Is 30.1-2Egito, para beberes as águas de *Js 13.3;1Cr 13.5;Is 23.3Sior? Ou que tens tu com o caminho da *Jr 50.17Assíria, para beberes as águas do rio? 19 *Jr 4.18;Is 3.9;Os 5.5A tua malícia te castigará, e *Jr 3.6,8,11,14;Os 11.7as tuas apostasias te repreenderão. Sabe e vê que má e *Jó 20.11-16;Am 8.10amarga coisa é o teres deixado a Jeová, teu Deus, e *Jr 5.24;Sl 36.1o não haver em ti temor de mim, diz o Senhor, Jeová dos Exércitos.

20 Há muito que *Lv 26.13quebraste o teu jugo, e rompeste as tuas ataduras, *Jr 2.25e disseste: Não servirei. Pois sobre todo *Jr 3.2,6;17.2;Dt 12.2;Is 57.5,7outeiro alto e debaixo de toda árvore frondosa te deitaste, fazendo-te prostituta. 21 Todavia, eu te *Êx 15.17;Sl 44.2;80.8;Is 5.2plantei como uma vide escolhida, toda semente da verdade; como, pois, te tornaste para mim *Is 5.4numa planta degenerada de vida estranha? 22 Embora *Jr 14.4te laves com salitre e uses muito sabão, contudo, a tua iniquidade fica registrada diante de mim, diz o Senhor Jeová. 23 *Pv 30.12Como podes dizer: Não estou manchada, não tenho andado após os *Jr 9.14Baalins? Vê o teu caminho *Jr 7.31no vale, conhece o que tens feito; és como dromedária ligeira, que anda *Jr 2.33,36;Jr 31.22torcendo os seus caminhos, 24 como *Jr 14.6asna silvestre, acostumada ao deserto, que sorve o vento na sua paixão; quem a pode impedir de satisfazer o seu desejo? Todos os que a buscarem não se fatigarão; no mês dela, achá-la-ão. 25 Guarda o teu pé da nudez e a tua garganta, da sede. Mas tu disseste: *Jr 18.12Não há esperança, não; porque *Jr 14.10;Dt 32.16amei os estranhos e após eles andarei.

26 Como *Jr 48.27o ladrão fica envergonhado quando o apanham, assim ficam envergonhados os da casa de Israel, eles, os seus reis, os seus príncipes, os seus sacerdotes e os seus profetas. 27 Eles dizem a um *Jr 3.9;10.8pau: Tu és meu pai; e a uma pedra: Tu me deste à luz. Pois me voltaram *Jr 18.17;32.33as costas e não o rosto; porém, *Jr 22.23;Is 26.16no tempo da sua tribulação, dirão: Levanta-te e salva-nos. 28 Mas onde estão os teus *Jr 1.16;Dt 32.37;Is 45.20deuses, que fizeste para ti? Levantem-se eles se te podem *Jr 11.12-13salvar no tempo da tua tribulação; pois os teus deuses, ó Judá, são tantos em número *Jr 11.13;2Rs 17.30-31como as tuas cidades.

A confiança própria do povo é vã

29 Por que quereis contender comigo? *Jr 5.1;6.13;Dn 9.11Todos vós transgredistes contra mim, diz Jeová. 30 *Jr 5.3;7.28;Is 1.5Em vão castiguei vossos filhos; eles não receberam a correção; *Jr 26.20-24;Ne 9.26a vossa espada devorou os vossos profetas, como um leão destruidor. 31 Ó geração! Vede vós a palavra de Jeová. Porventura, tenho eu sido para Israel um deserto? Ou uma terra de *Is 45.19escuridão? Por que, pois, diz o meu povo: *Jr 2.20,25;Dt 32.15Andamos à vontade, não tornaremos mais para ti? 32 Pode, porventura, a donzela esquecer-se dos seus adornos, ou a noiva, do seu cinto? Mas o meu povo *Jr 3.21;13.25;Is 17.10;Os 8.14esqueceu-se de mim por dias que não têm número. 33 Como *Jr 2.23diriges bem o teu caminho, para buscares o amor! Pois até às mulheres perdidas lhes ensinaste os teus caminhos. 34 Também nas orlas dos teus vestidos se achou o *Jr 7.6;19.4;2Rs 21.16;24.4sangue das almas dos inocentes pobres; não no lugar *Êx 22.2do arrombamento o achei, mas sobre todos estes vestidos. 35 Contudo, disseste: *Jr 2.23Eu sou inocente; certamente, a sua ira já se desviou de mim. Eis que eu *Jr 25.31entrarei em juízo contigo, porque *Pv 28.13;1Jo 1.8,10dizes: Não tenho pecado. 36 Por que *Jr 2.23;Os 12.1te apressas tanto a mudar o teu caminho? Também do *Jr 2.18;37.7;Is 30.3Egito serás envergonhada, como já foste envergonhada da *2Cr 28.16,20-21Assíria. 37 Também dele sairás *Jr 14.3-4;2Sm 13.19com as mãos sobre a cabeça, porque Jeová rejeitou *Jr 17.5;37.7-10as tuas confianças, e não serás bem sucedido nelas.

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 2 Jdi a volej, tak aby slyšel Jeruzalém, řka: Takto praví Hospodin: Rozpomínám se na tě pro milosrdenství mladosti tvé, a pro lásku snětí tvého, když jsi za mnou chodila po poušti v zemi, kteráž nebývá osívána. 3 Tehdáž svatost Hospodinova byl Izrael, prvotiny úrod jeho. Všickni, kteříž jej zžírali, obviněni byli; zlé věci na ně přišly, praví Hospodin. 4 Slyšte slovo Hospodinovo, dome Jákobův, a všecky čeledi domu Izraelského. 5 Takto praví Hospodin: Jakou shledali otcové vaši při mně nepravost, že se vzdálili ode mne, a chodíce za marností, marní učiněni jsou, 6 Tak že ani neřekli: Kde jest Hospodin, kterýž nás vyvedl z země Egyptské, kterýž nás vodil po poušti, po zemi pusté a strašlivé, po zemi vyprahlé a stínu smrti, po zemi, skrze niž nechodil žádný, a kdež žádný člověk nebydlil? 7 Nýbrž, když jsem vás uvedl do země úrodné, abyste jedli ovoce její i dobré věci její, všedše tam, poškvrnili jste země mé, a dědictví mé zohavili jste. 8 Kněží neřekli: Kde jest Hospodin? a ti, kteříž se obírají s zákonem, nepoznali mne, pastýři pak odstoupili ode mne, a proroci prorokovali skrze Bále, a za věcmi neužitečnými chodili. 9 Pročež vždy nesnáz mám s vámi, praví Hospodin, i s syny synů vašich nesnáz míti musím. 10 Projděte ale ostrovy Citim, a pohleďte, i do Cedar pošlete, a pošetřte pilně, a pohleďte, stalo-li se co takového. 11 Zdali změnil který národ bohy, ačkoli nejsou bohové? Lid pak můj změnil slávu svou v věc neužitečnou. 12 Užasněte se nebesa nad tím, a děste se, chřadněte velmi, praví Hospodin. 13 Nebo dvojí zlost spáchal lid můj: Mne opustili pramen vod živých, aby sobě vykopali čisterny, čisterny děravé, kteréž nedrží vody. 14 Zdali otrok jest Izrael? Zdali man doma zplozený? Pročež vydán jest v loupež? 15 Lvíčata řvou na něj, a vydávají hlas svůj, a obracejí zemi jeho v pustinu; města jeho vypálena jsou, tak že není žádného obyvatele. 16 Obyvatelé také Nof a Tachpanes pasou na vrchu hlavy tvé. 17 Zdaliž toho sobě nepůsobíš, opouštějíc Hospodina Boha svého v ten čas, když tě vodí po cestě své? 18 A nyní co tobě do cesty Egyptské, že piješ vodu z Níle? Aneb co tobě do cesty Assyrské, že piješ vodu z řeky? 19 Trestati tě bude zlost tvá, a odvrácení tvá domlouvati budou tobě. Poznejž tedy a viz, že zlá a hořká věc jest, že opouštíš Hospodina Boha svého, a není bázně mé při tobě, dí Panovník Hospodin zástupů. 20 Ačkoli dávno polámal jsem jho tvé, potrhal jsem to, čím jsi svázána byla, a řeklas: Nebuduť sloužiti modlám, však po každém pahrbku vysokém, a pod každým dřevem zeleným touláš se, ó nevěstko. 21 Ješto jsem já tě vysadil vinným kmenem výborným, všecku napořád semenem čistotným, i kterakž jsi mi proměnila se v plané réví cizího kmene? 22 Nebo bys ty se pak umyla sanitrem, a mnoho na sebe mýdla vypotřebovala, předceť patrná jest nepravost tvá před oblíčejem mým, praví Panovník Hospodin. 23 Kterakž můžeš říci: Nepoškvrňovala jsem se, za Báli jsem nechodila? Pohleď na cestu svou v tomto údolí, poznej, cos činila, dromedářko rychlá, kteráž znamení necháváš na cestách svých. 24 Jsi divoká oslice, zvyklá na poušti, kteráž podlé líbosti duše své hltá vítr, když se jí příčina dá. Kdo jí překážku učiní? Všickni ti, kteříž jí hledají, nepotřebí se jim kvaltovati, naleznouť ji v měsíci jejím. 25 Dí-liť kdo: Zdržuj nohu svou, aby bosá nebyla, a hrdlo své od žízně, tedy říkáš: To nic, nikoli; nebo jsem zamilovala cizí, a za nimi choditi budu. 26 Jakož k hanbě přichází zloděj, když postižen bývá, tak zahanben bude dům Izraelský, oni, králové jejich, knížata jejich, a kněží jejich, i proroci jejich, 27 Kteříž říkají dřevu: Otec můj jsi, a kameni: Ty jsi mne zplodil. Nebo se hřbetem ke mně obracejí a ne tváří, ale v čas trápení svého říkají: Vstaň a vysvoboď nás. 28 I kdež jsou bohové tvoji, kterýchž jsi nadělal sobě? Nechť vstanou, budou-li tě moci vysvoboditi v čas trápení tvého, poněvadž podlé počtu měst svých máš bohy své, ó Judo. 29 Co se vaditi budete se mnou? Vy všickni odstoupili jste ode mne, dí Hospodin. 30 Nadarmo jsem bil syny vaše, kázně nepřijali; sežral meč váš proroky vaše jako lev, kterýž dáví. 31 Ó národe, vy posuďte slova Hospodinova, zdali jsem byl pouští Izraelovi, zdali zemí tmavou? Proč říká lid můj: Panujeme, nepřijdeme více k tobě? 32 Zdali se zapomíná panna na ozdoby své, a nevěsta na tkanice své? Lid pak můj zapomněl se na mne za dny nesčíslné. 33 Proč zastáváš cesty své, hledajíc toho, což miluješ? Pročež i jiné nešlechetnice učíš cestám svým. 34 Nad to, na podolcích tvých nalézá se krev duší chudých nevinných. Nenesnadně nalézám to, nebo viděti to na těch všech podolcích. 35 A vždy říkáš: Poněvadž nevinná jsem, jistě odvrácena jest prchlivost jeho ode mne. Aj, já v soud vejdu s tebou, proto že pravíš: Nehřešila jsem. 36 Proč tak běháš, proměňujíc cestu svou? Jakož jsi zahanbena od Assyrských, tak i od Egyptských zahanbena budeš. 37 Také odtud vyjdeš, a ruce tvé budou nad hlavou tvou; nebo zamítá Hospodin troštování tvá, a nepovedeť se šťastně v nich.