Jeremias 18

O vaso do oleiro. A impenitência do povo

1 A palavra que veio da parte de Jeová a Jeremias, dizendo: 2 Levanta-te, *Jr 19.1-2desce à casa do oleiro, e lá *Jr 23.22te farei ouvir as minhas palavras. 3 Desci, pois, à casa do oleiro, e eis que ele estava ocupado com a sua obra sobre as rodas. 4 Quando se estragou nas suas mãos o vaso que o oleiro fazia de barro, tornou a fazer dele outro vaso, conforme pareceu bem aos seus olhos.

5 Então, veio a mim a palavra de Jeová, dizendo: 6 Acaso, não poderei fazer de vós, casa de Israel, como este oleiro? — diz Jeová. Eis que, como *Is 45.9;64.8;Mt 20.15;Rm 9.21o barro na mão do oleiro, assim sois vós na minha mão, ó casa de Israel. 7 No momento em que falar acerca duma nação e acerca de um reino, *Jr 1.10para arrancar, e para derrubar, e para destruir, 8 *Jr 7.3-7;12.16;Ez 18.21se aquela nação acerca da qual falei se converter do seu mal, *Jr 26.3,13,19;Sl 106.45;Os 11.8;Jl 2.13-14;Jn 3.9-10arrepender-me-ei do mal que intentei fazer-lhe. 9 No momento em que falar acerca duma nação e acerca dum reino, *Jr 1.10;31.28;Am 9.11-15para edificar e para plantar, 10 se fizer o *Jr 7.24-28;Sl 125.5;Ez 33.18mal diante dos meus olhos, não escutando a minha voz, *1Sm 2.30;13.13arrepender-me-ei do bem que disse-lhe faria. 11 Fala, agora, aos homens de Judá e aos habitantes de Jerusalém: Assim diz Jeová: Eis que *Jr 4.6;11.11;Is 5.5vou forjar mal contra vós e *Jr 18.18;Jr 11.19formar um projeto contra vós; *Jr 4.1;2Rs 17.13;Is 1.16-19;At 26.20convertei-vos, pois, cada um do seu mau caminho, e emendai os vossos caminhos e os vossos feitos. 12 Mas *Jr 2.25;Is 57.10eles dizem: Não há esperança; porque havemos de andar após os nossos projetos e havemos de fazer cada um *Jr 7.24;16.12;Dt 29.19conforme a obstinação do seu mau coração.

13 Portanto, assim diz Jeová: *Jr 2.10-11;Is 66.8Perguntai entre as nações: Quem ouviu tais coisas? A *Jr 14.17;31.4virgem de Israel fez uma coisa *Jr 5.30;23.14;Os 6.10sobremaneira horrenda. 14 Acaso, faltará da pedra do campo a neve do Líbano? Serão esgotadas as águas frias que vêm de longe? 15 Pois o meu *Jr 2.32;3.21povo se esqueceu de mim, *Jr 7.9;44.17;Is 65.7queimando incenso à vaidade, que os fez tropeçar nos seus caminhos, *Jr 6.16nas antigas veredas, para andarem por atalhos, por um caminho *Is 57.14;62.10não feito, 16 e para se tornar a terra deles *Jr 25.9;50.13;Ez 33.28-29em objeto de espanto e de perpétuos assobios. Todo o que passar por ela, ficará espantado e *Jr 48.27;Sl 22.7;Is 37.22meneará a cabeça. 17 Como por um vento oriental, *Jr 13.24;Jó 27.21os espalharei diante do inimigo; mostrar-lhes-ei *Jr 2.27;32.33as costas e não a face, *Jr 46.21no dia da sua calamidade.

18 Então, disseram: Vinde, e *Jr 18.11;Jr 11.19formemos projetos contra Jeremias, porque do sacerdote não *Jr 2.8;Ml 2.7perecerá a lei, nem do sábio, *Jr 8.8;Jó 5.13o conselho, nem do profeta, *Jr 5.13a palavra. *Jr 20.10;Sl 52.2Vinde, e firamo-lo com a língua *Jr 43.2e não atendamos a nenhuma das suas palavras.

Jeremias ora contra seus inimigos

19 Atende-me, Jeová, e ouve a voz dos que pleiteiam comigo. 20 Acaso, se tornará mal por bem? Porque *Jr 18.22;Jr 5.26;Sl 35.7;57.6cavaram uma cova para a minha alma. Lembra-te de como *Sl 106.23me apresentei diante de ti para falar a favor deles e para apartar deles o teu furor. 21 Portanto, *Jr 11.22;14.16;Sl 109.9-20entrega seus filhos à fome e põe-nos no poder da espada; fiquem as suas mulheres *1Sm 15.33;Is 13.18sem filhos e *Jr 15.8;Ez 22.25viúvas, sejam os seus homens mortos de morte, *Jr 9.21;11.22e os seus membros, feridos à espada na peleja. 22 Seja ouvido *Jr 6.26;25.34,36o clamor que vem das suas casas, quando fizeres vir, de repente, tropas sobre eles; *Jr 18.20porque cavaram uma cova para me prenderem e *Sl 140.5esconderam laços para os meus pés. 23 Contudo, Jeová, tu sabes todo o seu *Jr 11.21;26.8,11;37.15,20;38.4,9conselho contra mim para me matar; *Sl 109.14;Is 2.9não perdoes a sua iniquidade, nem apagues o seu pecado de diante da tua face. Mas sejam eles *Jr 6.15,21derrubados diante de ti; procede contra eles *Jr 7.20;17.4no tempo da tua ira.

1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí: 2 Vstaň a sejdi do domu hrnčířova, a tam způsobím to, abys slyšel slova má. 3 I sešel jsem do domu hrnčířova, a aj, on dělal dílo na kruzích. 4 Když se pak zkazila nádoba v ruce hrnčířově, kterouž on dělal z hliny, tehdy zase udělal z ní nádobu jinou, jakouž se dobře líbilo hrnčíři udělati. 5 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí: 6 Zdaliž jako hrnčíř tento nemohl bych nakládati s vámi, ó dome Izraelský? dí Hospodin. Aj, jakož hlina v ruce hrnčíře, tak jste vy v ruce mé, ó dome Izraelský. 7 Mluvil-li bych proti národu a proti království, že je v okamžení vypléním a zkazím, i vyhubím, 8 Však odvrátil-li by se národ ten od nešlechetnosti své, proti němuž bych mluvil: i já litoval bych toho zlého, kteréž jsem myslil učiniti jemu. 9 Zase mluvil-li bych o národu a o království, že je v okamžení vzdělám a vštípím, 10 Však činil-li by, což zlého jest před očima mýma, neposlouchaje hlasu mého: i já litoval bych dobrodiní toho, kteréž bych řekl učiniti jemu. 11 Protož nyní rci mužům Judským i obyvatelům Jeruzalémským, řka: Takto praví Hospodin: Aj, já strojím na vás zlou věc, a obrátím na vás pohromu; navraťtež se již jeden každý od cesty své zlé, a polepšte cest svých i předsevzetí svých. 12 Kteřížto řekli: To nic, nebo za myšlénkami svými půjdeme, a jeden každý zdání srdce svého nešlechetného vykonávati budeme. 13 Protož takto praví Hospodin: Vyptejte se nyní mezi pohany, slýchal-li kdo takové věci? Mrzkosti veliké dopustila se panna Izraelská. 14 Zdaliž kdo pohrdá čerstvou vodou Libánskou z skály? Zdaž pohrdají vodami studenými odjinud běžícími? 15 Lid pak můj zapomenuvše se na mne, kadí marnosti. Nebo k úrazu je přivodí na cestách jejich, na stezkách starobylých, chodíce stezkami cesty neprotřené, 16 Tak abych musil obrátiti zemi jejich v poušť na odivu věčnou; každý, kdož by šel skrze ni, aby se užasl, a pokynul hlavou svou. 17 Větrem východním rozptýlím je před nepřítelem; hřbetem a ne tváří pohledím na ně v čas bídy jejich. 18 I řekli: Poďte a vymyslme proti Jeremiášovi nějakou chytrost; neboť nezhyne zákon od kněze, ani rada od moudrého, ani slovo od proroka. Poďte a zarazme jej jazykem, a nemějme pozoru na žádná slova jeho. 19 Pozoruj mne, Hospodine, a slyš hlas těch, kteříž se vadí se mnou. 20 Zdaliž má odplacováno býti za dobré zlým, že mi jámu kopají? Rozpomeň se, že jsem se postavoval před oblíčejem tvým, abych se přimlouval k jejich dobrému, a odvrátil prchlivost tvou od nich. 21 Protož dopusť na syny jejich hlad, a způsob to, ať jsou násilně zmordování mečem, a nechť jsou ženy jejich osiřelé a ovdovělé, a muži jejich ať jsou ukrutně zmordováni, a mládenci jejich zbiti mečem v boji. 22 Nechť jest slýchati křik z domů jejich, když přivedeš na ně vojsko náhle. Nebo vykopali jámu, aby popadli mne, a osídla polékli nohám mým; 23 Ješto ty, Hospodine, povědom jsi vší rady jejich o mém usmrcení. Nebuď milostiv nepravosti jejich, a hříchu jejich před tváří svou neshlazuj, ale nechť jsou k úrazu dostrčeni před oblíčejem tvým, a v čas prchlivosti své s nimi zacházej.